Články / Reporty

Metal pro jedenadvacáté století? (Gojira)

Metal pro jedenadvacáté století? (Gojira)

Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 26.07.2022

Může být francouzská Gojira nová Metallica nebo Rammstein, celosvětový metalový fenomén, instituce, jež vyprodává obří stadiony? Čas ukáže. Už teď je ale jisté, že našlápnuto mají. Rostou. S každým dalším turné, s každým dalším albem. Před dvanácti lety hráli na Brutal Assaultu za světla, v roce 2018 už v pozici headlinera zastavili dění v celém festivalovém areálu. V roce 2017 v pražském Lucerna Music Baru, letos téměř vyprodali Forum Karlín.

S loňskou deskou Fortitude utvrdili pozici jedné z nejvýraznějších metalových formací 21. století. Zvukově originální a okamžitě rozpoznatelní, textově tak akorát apelativní a aktuální, zároveň civilní, bez metalových klišé a přístupní širokému publiku. Žádný extrém, nicméně i tak hutní a nekompromisní.

Tohle všechno platilo i o pražském koncertě, který otevřela dvojice Employed to Serve a Alien Weaponry. Ti první přivezli spíše nevýrazný metalcore vedený akční frontwoman, ti druzí jsou moderní Sepulturou. Podobně groovy, podobně hrdí na své kořeny. A jejich energie svedla rozproudit docela slušný moshpit. Viděl jsem je na posledním předpandemickém Brutal Assaultu a byl to velký zážitek. Za necelé tři roky působí kapela sebejistěji, opravdověji. Nový basák přinesl čerstvou energii, poslední kus skládačky. Tady roste další velké jméno.

Přestavba pódia proběhla ve tmě. Forum Karlín se nerozsvítilo, o to více vynikly symboly promítané na bílé plátno zakrývající pódium. Bylo to neobvyklé a magické. Korzování k barům se konalo jen sporadicky, většina očí zůstala připoutána na měnící se, přibývající a ubývající obrazce. S pádem opony a razantním otvírákem Born for One Thing se atmosféra změnila, přesto onen přemýšlivý aspekt zůstal. Gojira neapeluje, Joe Duplantier z pódia nekáže. Nechává mluvit hudbu i témata v textech – environmentalismus, temná zákoutí lidských duší, duchovno: Gojira má své publikum přemýšlivé, takové, které se nechává strhnout strojovými riffy (Backbone) i sborovým zpěvem v The Chant.

Gojira v Praze servírovali průřez diskografií s důrazem na aktuální album, z něhož zaznělo sedm kousků. Jednoduchá scénografie – formace pracovala s místy značně epileptickými světly a příležitostnými paromety a jednoduchou projekcí vycházející z animovaného klipu k Another World - bohatě poutala oko a zároveň neodváděla pozornost od hudby. Škoda jen, že si kapela nepohlídala zvuk. Místy byl přebasovaný a zbytečně se v něm topil jak klíčový vokál, tak nosné detaily, které na albech tak skvěle fungují. A navzdory masivním basům hudbě scházel tlak. Metal, kruci. Forum Karlín i fanoušci to vydrží.

Přesto nešlo z koncertu odcházet bez pocitu nadšení, za což mohla zejména výborná atmosféra. Gojira má v sobě jedinečné mojo, které uhrane.

Info

Gojira (fr) + Alien Weaponry (nz) + Employed To Serve (uk)
25. 7. 2022, Forum Karlín, Praha

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace