Zprávy / Festivalové

MFDF Ji.hlava 2023: jídlo, vesmír, voda, komunity, umělá inteligence

MFDF Ji.hlava 2023: jídlo, vesmír, voda, komunity, umělá inteligence

redakce | Zprávy / Festivalové | 16.10.2023

Sedmadvacátý ročník MFDF Ji.hlava proběhne 24.–29. října. Program nabídne více než tři sta padesát filmů. Diskusní platforma Inspirační fórum se bude věnovat tématu jídla, vesmíru, vody, komunit nebo umělé inteligenci.

více o festivalu zde

Umělá inteligence a nové technologie, měnící se planetární klima, migrace, proměna demokratického systému i společnosti, ale i hledání nových cest ke svobodě a štěstí. Filmy letošního programu odrážejí dynamické změny současného světa. K tématům letošního ročníku se váže třeba americký snímek Jiné tělo režisérské dvojice Sophie Compton a Reuben Hamlyn, ve kterém vysokoškolská studentka objeví, že její portrétní fotografie byly zneužity v pornografickém filmu vytvořeném metodou deep fake. Podobně se režisér snímku Další profil Armel Hostiou vydává do afrického Konga, aby zjistil, kdo mu ukradl identitu prostřednictvím facebookového profilu. Polský časosběrný dokument Dálky režiséra Mateje Bobrika pak zachycuje osud nepálského imigranta, kurýra s jídlem, který odešel do Polska za zdáním lepšího života.  Film Tonji Hessen Scheai a Michaela Rowleyho Modlitba za armagedon zachycuje, jak oslabují demokratické mechanismy ve Spojených státech amerických, ať jde o vlivné náboženské skupiny nebo populární televizní pastory. V sekci Souhvězdí, která představuje výběr z filmových festivalů, bude k vidění nový observační dokument čínského režiséra Wang Binga Mládí (jaro), sledující teenagery pracující v jedné z mnoha čínských textilek vyrábějící „fast fashion“ pro evropské oděvní řetězce. Film byl premiérově uveden letos na festivalu v Cannes.

Objevná přehlídka bratrů Gastona a Georgese Mélièsových představí unikátní výběr z jejich díla, který takto ještě nebyl prezentován. „Spolupracovali jsme s nadací Cinémathèque Méliès – Les Amis de Georges Méliès a shromáždili všechny existující filmy, které dokládají snahu obou bratrů dokumentovat dobovou i historickou realitu,“ přibližuje retrospektivu její dramaturg David Čeněk. A dodává, že cílem přehlídky je ukázat, že Georges Méliès nebyl jen tvůrce fantaskních hříček. Na programu je osmadvacet krátkých filmů z přelomu 19. a 20. století, které zachycují například Dreyfusovu aféru, příběh Johanky z Arku nebo korunovaci anglického krále Eduarda VII.

Další letošní retrospektiva se zaměří na tvorbu letos pětadevadesátiletého Václava Táborského, průkopníka české obdoby cinéma verité, který natočil přes osmdesát krátkých filmů. Po srpnu 1968 emigroval do Kanady, kde působil jako pedagog; jeho tvorba zahrnuje jak fejetonistickou dokumentární satiru, tak celovečerní tvorbu pro děti. Jeho filmové práce ukazují trampoty českého člověka nejen v šedesátých letech minulého století. Ve spolupráci s Národním filmovým archivem letos Ji.hlava nabídne také sekci věnovanou českému filmovému fejetonu, která kromě snímků Táborského připomene i tvorbu Jiřího Papouška nebo Radúze Činčery.

„Silné filmové zážitky nabídne hned několik snímků, které se staly událostí již při premiéře na letošním festivalu v Cannes. Čínský režisér Wang Bing, který navštívil Ji.hlavu v roce 2014, uvedl v Cannes výjimečný portrét žijícího hudebního skladatele Wang Xilina Muž v černém,“ upozorňuje ředitel festivalu Marek Hovorka. Protagonista film v Jihlavě uvede osobně. „Událostí Ji.hlavy bude také uvedení filmu Návrat k rozumu, k němuž hutný hudební doprovod složil a nahrál Jim Jarmush se svou kapelou,“ upozorňuje Hovorka. Film vznikl jako připomínka prvních, surreálně laděných filmů amerického avantgardisty Mana Raye. „Když vidíte vlak, Man Ray by byl pravděpodobně raději, abyste slyšeli zvuk oceánu,“ láká na film Jarmusch.

Diváci mohou vidět také snímek Blix Not Bombs režisérky Grety Stocklassy, který nabízí portrét světoznámého diplomata Hanse Blixe. Ten byl do roku 2003 inspektorem OSN pro mezinárodní kontrolu zbraní, angažoval se mimo jiné i v kauze, zda Irák vyrábí zbraně hromadného ničení. Film doprovodí online debata s Hansem Blixem; do distribuce snímek vstoupí 9. listopadu. Ve spolupráci s NFA pak Ji.hlava uvede víc než století starý cestopisný snímek Divy veletoku Amazonky režiséra Silvina Santose. Film byl donedávna považovaný za ztracený a patří mezi klíčové snímky dějin jihoamerického dokumentárního filmu. Snímek bude uveden v rámci Světového dne audiovizuálního dědictví UNESCO.

Jaký bude letos soutěžní program? Sekce Opus Bonum, která prezentuje různorodé postupy a tendence světového dokumentárního filmu, nabídne patnáct snímků. Ve výběru je například časosběrná Nomádská samota belgického filmaře Sebastiena Wielemanse o třech amerických seniorkách, pro které je automobil jedinou dostupnou variantou bydlení. Dokumentární mozaika Třetí konec hole slovenského režiséra Jaro Vojtka představí čtyři příběhy z romských osad na Slovensku; jejich protagonisté nezapadají do profilu majoritní společnosti, ale ani do své vlastní komunity. Důvodem je sexuální orientace, náboženská víra nebo tělesné postižení. Téměř detektivní snímek Odstrašující příklad zachycuje příběh rumunského seniora Constantina, který pracoval čtvrtstoletí v Turecku – a po návratu do vlasti zjistil, že je formálně považován za mrtvého. Režisérka Ilinca Călugăreanu však nakonec ve filmu zjišťuje, že všechno úplně jinak.

Soutěžní sekce Česká radost, která se zaměřuje na nový český dokument, představí letos patnáct filmů. „Diváci se mohou těšit hned na několik rovin: zajímavou linií jsou filmy natáčené v zahraničí a přemýšlející o současném světě v mezinárodním kontextu, ať jde o Čínu, Ukrajinu, Kyrgyzstán nebo Francii, silné příběhy vyprávěné prostřednictvím mezigeneračního dialogu: například ve filmu Chybění nebo Jiříkově vidění, nebo čisté soustředění na prostředky uměleckého filmu, což lze najít u filmů Ley Petříkové nebo Martina Ježka,“ zve na tradiční Českou radost Marek Hovorka.¨Tuzemské premiéry se dočká snímek Světloplachost slovenské dvojice Ivan Ostrochovský a Pavol Pekarčík: Film zachycuje ukrajinský Charkov na jaře 2022, kde jediným bezpečným místem bylo tamější metro. Premiérován bude i snímek Moje nová tvář režisérky Jarmily Štukové. Film přibližuje příběh Martiny, kterou její expřítel polil kyselinou: způsobil jí popáleniny třetího stupně a oslepil ji. Dokumentární portrét sleduje její životní příběh po tomto útoku: vyrovnávání se se ztrátou fyzické atraktivity, strach ze světa, který nevidí, i hledání nového smyslu života.

Svůj nový film na festivalu představí také slovenská režisérka Viera Čákanyová. Poznámky z Eremocénu, žánrově na pomezí vědecké fantastiky a filozofického eseje, rozvíjejí představu země utvářené umělou inteligencí, v níž lidský prvek už nemá místo. Historii bývalé věznice v Uherském Hradišti se věnují Jan Gogola ml. a Matěj Hrudička ve snímku Vězení dějin. Místo bylo proslulé brutalitou, násilím a nespravedlností: za protektorátu věznici využívalo gestapo, po válce se zde konaly lidové soudy a veřejné popravy a později tu byli vězněni a týráni lidé nepohodlní režimu. Do drsného světa hry zvané buzkaši, skupinového sportu na koních, vezme diváky*čky kyrgyzská režisérka Janyl Jusupjan filmem Atirkül ve světě opravdových mužů. Do maskulinní reality buzkaši vstupuje žena Atirkül s podnikavým duchem. Snímek sleduje všední dny svéhlavé milovnice koní, jejíž ambicí je postavit vlastní tým. Nad krizí mužství se ve svém filmu Pochcánek zamýšlí režisér Jan Hušek, který měl do třinácti let titulní problém: pomočoval se. Ve svém otevřeném videodeníku zachycuje fyzickou a duchovní transformaci na cestě od dítěte k muži.


Česká radost dále nabídne dokument O Baripen – Odkaz Eleny Lackovej, který natočila režisérka Vera Lacková. Snímek přibližuje osudy romské buditelky a autorky slavné knihy Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou Eleny Lackové a její pravnučky, zpěvačky Alžběty Ferencové alias Zey. Obě ženy, navzdory společensko-kulturním předsudkům, věnují svůj život umění. Mezi české bohémy pozve ji.hlavské publikum Kateřina Dudová Moje nebe je horší než tvoje peklo. Divadelní režisér Jan Kačena si přivodil v roce 2019 fatální otravu, která mu poškodila mozek. Zatímco jeho partnerka natáčí film jako vyznání lásky, on je ve stavu bezvědomí. Režisérka sleduje ve snímku okamžiky každodenního života tří blízkých: českého rapera Tylera Durdena, malíře Tadeáše Pochmana a filmové režisérky Heleny Papírníkové.

Filmový portrét postaršího „hipíka“ Iana s názvem La Reine představí pak v rámci České radosti režisér Nikola Klinger. Jeho hrdinu provázejí celoživotně drogy, jenže zatímco v 60. letech byly součástí kontrakultury, dnes se na levandulovou farmu daleko od okolního světa sjíždějí narkomani, kteří nehledají jinou nebo lepší společnost, ale přivážejí si sem tu svoji. Osobitým filmovým portrétem místa je snímek Dream Steam režisérky Magdalény Kašparové, která zachycuje chatařskou oblast Poberouní prostřednictvím archivních materiálů i vzpomínek lufťáků. V české soutěži je také krátký snímek Tělo-duše-pacient režiséra Jindřicha Andrše, který zachycuje netradiční formy výuky na 2. lékařské fakultě Karlovy univerzity. Film If I Ever Lose My Eyes Ley Petříkové pak zachycuje režisérčino setkávání s lidmi, kteří se různými způsoby pokoušeli a stále pokoušejí přesáhnout běžně vnímanou každodennost: horolezectvím, pomocí psychedelik, pobyty v komunitě, experimenty s vnímáním – nebo třeba filmem.

Soutěžní sekce Svědectví, která sleduje aktuální dění ve světě, nabídne dvanáct filmů. Za nablýskanou fasádu datového centra Googlu vezme publikum snímek Projekt 02 amerického tvůrce Adama Dillera, který odkrývá mocenské, mediální a ekologické souvislosti fungování této nadnárodní firmy v americkém státě Oregon. Syrovým snímkem o bojovnících Islámského státu, kteří měli na svědomí sérii únosů, mučení a poprav západních novinářů*ek a humanitárních pracovníků*ic, jsou Únosci rukojmích, film, který natočila dánská dvojice Puk Damsgård a Søren Klovborg. Snímek skládá dohromady výpověď přeživšího dánského fotografa a rozhovory se dvěma bojovníky, které vede britský novinář, jehož přítele tato skupina popravila. Působivým portrétem slavného francouzského spisovatele současnosti je snímek Édouard Louis, transformace režiséra Françoise Caillata. Jednatřicetiletý Louis, který do své autobiograficky laděné literatury míchá filozofii a sociologii, je jednou z předních osobností francouzské literární scény. Ve filmu vypráví příběh nelehkého dětství, dospívání a dospělého života v nové sociální vrstvě.

Ani letos nebudou chybět filmové experimenty. Soutěžní sekce Fascinace uvede dvě desítky filmů z celého světa: například z Mexika, Norska, Kanady, Jižní Koreje, Taiwanu, Kuby nebo Tuniska. V programu jsou jak filmy zavedených autorů*rek, jejichž tvorbu už ji.hlavské publikum mělo možnost vidět, tak úplně nová jména. Představí se výrazné osobnosti světové experimentální scény jako Dietmar BrehmSteve ReinkeMike Hoolboom, Thomas Kutschker či Karel Doing, ale zároveň jako každý rok sekce objevuje i úplně nové talenty.

Dokumentární Ji.hlava přináší tradičně také soutěž českého experimentu. Exprmntl.cz. letos nabídne dvě desítky snímků. Díla zavedených autorů (Franz MilecLucie Rosenfeldová, Vladimír Turner) se potkávají se studentskou tvorbou z filmových i výtvarných škol. Svůj Zákon času na Ji.hlavě představí například video umělkyně Adéla Babanová. Nesoutěžní retrospektivní sekce Fascinace letos nabídne přehlídku filmů, jejichž spoluautorkou je umělá inteligence. Téma identity je prezentováno například proměnami jednoho fotografického portrétu ve filmu Já, já a zase já: a vytvořila jej neuronová síť ve spolupráci s chatboty. Stejně tak umělá inteligence kriticky zkoumá předsudky ve vlastní tvorbě – ve snímku Tvář teplouše. AI stojí i za filmem Buďme přáteli!, pro který stvořila obrazy, zvuky, texty, básně, střihovou skladbu a v některých případech i vyprávění. Klasik experimentálního filmu John Smith pak ve spolupráci s AI vytvořil velkoměstskou symfonii v algoritmickém překladu.

Nedočkaví milovníci*ice dokumentu se mohou naladit na Ji.hlavu ještě před jejím zahájením. Všechny nominované krátké dokumenty ze sekce Krátká radost uvedené ve světové nebo mezinárodní premiéře budou 9. až 29. října 2023 dostupné zdarma na dafilms.cz. Do 22. října bude navíc možné hlasovat a rozhodnout o vítězi*ce Ceny publika DAFilms, která bude vyhlášena na slavnostním zahájení Ji.hlavy. Všichni hlasující diváci budou zařazeni do slosování o tři roční předplatné DAFilms.

Jak mít dost jídla pro všechny a nezničit planetu? Je vesmír živý? Komu patří voda? Mohou komunity nahradit stát? Jak umělá inteligence změní naše životy? Inspirační fórum zve na šest dní debat a rozhovorů. Nad tématy souvisejícími s vodou, umělou inteligencí, vesmírem, komunitami a jídlem budou diskutovat významné osobnosti tuzemské i světové vědy, filozofie, umění, ale také lidé z praxe. Výrazným hostem letošního ročníku fóra bude islandský spisovatel a dokumentarista Andri Snær Magnason, který se ve své práci dlouhodobě zabývá tématem globálního oteplování, tání ledovců, zvyšování hladiny moří, ale třeba i dopadem klimatické změny na korály. Ve své tvorbě pak hledá způsob, jak o klimatické krizi srozumitelně mluvit: prostřednictvím vědy, rodinných příběhů a mytologie. Magnason vystoupí ve dni věnovanému tématu vody. O tom, odkud se vzal život a co vůbec znamená být živý, bude diskutovat americká teoretická fyzička a astrobioložka Sara Imari Walker, která se ve své práci zabývá podstatou života – jak lze život definovat, má-li nějaké zákonitosti, jaký je rozdíl mezi živou a mrtvou hmotou a kdy vlastně vzniká. Pracuje také s teorií, že čas je materiální vlastnost.

Inspirační fórum otevře také velké téma umělé inteligence. O svých zkušenostech výzkumníka a vývojáře, který „učí umělou inteligenci myslet“ promluví Stanislav Fořt, který se výzkumem AI zabýval například v amerických společnostech Google a DeepMind. K tématu komunit, v rámci kterého proběhnou diskuze o výhodách i limitech komunitního života, pak Inspirační fórum nabídne debatu s názvem Nadšením nájem nezaplatíš. Kulturní publicisté a publicistky ze stejnojmenné iniciativy v ní budou mluvit o tom, proč se rozhodli upozornit na své neudržitelné pracovní podmínky a zamyslí se nad tím, jakou mají kulturní rubriky v českých médiích budoucnost.

Info

MFDF Ji.hlava
24.–⁠29. 10. 2023
Jihlava
web festivalu

foto © Kaleidoscope

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Let It Roll míří na americký South by Southwest

redakce 05.03.2024

Jako vůbec první český festival v historii totiž získal možnost kurátorovat jednu z hudebních scén festivalu.

Beseda zve na zámořské Snõõper a Kollaps i legendární Ecstasy of Saint Theresa

redakce 04.03.2024

Nashvillský punkrockový kvintet Snõõper, industriální Kollaps z Melbourne, ale také dvě české legendy, Ecstasy of Saint Theresa a Moimir Papalescu & The Nihilists. A další!

Holandský Rewire oznámil třetí vlnu jmen pro letošní ročník

redakce 04.03.2024

Festival se bude konat zkraje dubna na dvaceti různých místech v holandském Haagu.

Na Pohode Peggy Gou

redakce 03.03.2024

Peggy sa stala rýchlo populárnou vďaka svojmu štýlu, v ktorom kombinuje house, techno, electro a elementy tradičnej kórejskej hudby.

Další jména našlapaného Meltu

redakce 02.03.2024

Podle ředitele festivalu Floriana Czoka chce Melt potvrdit svou pozici na německé festivalové scéně v představování off-popové a elektronické hudby.

Letošní ročník FAMUFESTu je jubilejní

redakce 02.03.2024

Festival nabídne nejen filmy, ale i divadelní představení, koncerty a přednášky. Pozvání přijala polská režisérka Agnieszka Holland.

Jazzanova i Prago Union na Mladí ladí jazz Open air

redakce 01.03.2024

Festival Mladí ladí jazz šestnáctým rokem nabízí koncerty interpretů, kteří se nebojí bořit zažité jazzové škatulky a otevírají je nejrůznějším hudebním žánrům.

Sound festival promění opuštěnou pražskou halu v berlinský warehouse

redakce 29.02.2024

Prostor se během páteční noci promění ve středobod české techno komunity.

Sharpe rozširuje festivalový a konferenčný program

redakce 22.02.2024

Od lokálneho rádia až po jednu z najvplyvnejších hudobných platforiem, ktorá nestratila silnú komunitu poslucháčov.

Festival filmu a vědy AFO, motiv: paměť

redakce 22.02.2024

Fanoušci dokumentárního filmu se letos mohou těšit na ambiciózní výlety do budoucí minulosti.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace