Reklama
Reklama

Písně/z/měsíce #12

Dvanáct do tuctu. Dvanáct měsíců je rok. Seriál vychází již nějaký čas a toto je jeden z posledních dílů mapujících 21. století.

Reklama

Dvanáct do tuctu. Dvanáct měsíců je rok. Seriál vychází již nějaký čas a toto je jeden z posledních dílů mapujících 21. století. Za chvíli překročíme tuto pomyslnou bariéru a necháme se smést černou dírou minulosti. Samozřejmě se ale budou skládat nové a nové písně o měsíci, o kterých budeme nadále psát. Zadržte dech, ponor bude ještě s akvalungem bez dekomprese a dekompresní komory.

Black Prairie – Full Moon in June (Feast of the Hunters Moon, Sugar Hill, 2010)

Blue-grass z Oregonu na debutovém album teskně hučí jak Niagára do noci. Oni normálně i zpívají ale tahle instrumentálka čpí emerikou a smutkem jak prošláplý boty beatníků. I když ti poslouchali spíše jazz.

Reklama

The Mountain Goats – In the Craters of the Moon (Heretic Pride, 4AD, 2008)

Další country z nového světa. Zase ty sentimentální housličky, ale tentokrát to šlape o něco více. Svého času vydávali u 4AD a z této doby pochází i tato nahrávka.

Reklama

The Sea and Cake – A Fuller Moon (Car Alarm, Thrill Jockey, 2008)

Nervózní bicí Johna McEntira z Tortoise a nad nimi pohoda ostatních nástrojů dělí náladu mezi post-jazz výše zmiňovaných a veselou instrumentaci Belle & Sebastian. Je to fajn? Je to fajn!

Reklama

Earth – Hung from the Moon (The Bees Made Honey in the Lion’s Skull, Southern Lord, 2008)

Tahle epická vlnová houpačka tyje z postrockových kořenů, ale nahoře kvete malebnou oku i uchu ladící květenou. Název alba odkazuje na biblický příběh Samsona a název písně zas na román Cormaca McCarthyho Krvavý poledník.

Reklama

The International Noise Conspiracy – Communist Moon (Armed Love, Burning Heart, 2004)

Dennis Lyxzén si od Refused odskočil k tomuto červeným socialismem zářícímu projektu. Garážový zvuk a la The Strokes, našláplá riffařina a pořádně levicové texty, přesně tak, jak to máme rádi.

Reklama

Rancid – Red Hot Moon (Indestructible, Hellcat/Warner Bros, 2003)

Nikdy jsem punkáčem nebyl, a tak to nechápu a nerozumim. Zpočátku to byla ještě revolta, ale když pak začnou drsňáci koketovat se SKA a navlíknou se do šášovských kostýmů... tedy on je to vlastně punkový dresscode, pardon, ale pomněte, nevypadají směšně? Ještě v té macho & chlapovič póze s imitací cockey rhyme slangu, pseudorapovou vložkou a snahou o líbivou melodičnost. Pro mě trapas hanbou se propadající do východního Německa. Odpojte punk od přístrojů a umělé výživy a nechte už ho konečně důstojně umřít!

Reklama

Tento článek je zdarma. Pořiďte si předplatné a můžete číst všechny naše články.

digital

79 Kč/měsíc
  • Základní digitální přístup, pouze na 1 měsíc
  • Veškerý obsah webu
  • Prémiové články

digital+

83 Kč/měsíc
Navíc oproti digital
  • Veškerý obsah webu bez reklam
  • Unikátní playlisty
  • Podcasty
  • Možnost odemknout 3 texty měsíčně pro ostatní
Možnost kdykoliv zrušit
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama