Poslali jste nám mnoho tipů, a to je skvělé. Některé již vyšly v předchozích, některé jsou zaimplementovány v připravených dílech. A že jich není málo.
Poslali jste nám mnoho tipů, a to je skvělé. Některé již vyšly v předchozích, jiné budou implementovány v dalších dílech. A že jich není málo. A to je teprve začátek. Dnešní díl je složen převážně z vašich podnětů, ať vidíte, že je neposíláte nadarmo a že zpětná vazba je účelná jako kvílení kytary Kurta Cobaina.
Chelsea Wolfe – Iron Moon (Abyss, Sargent House 2015)
Začněme horkou novinkou z kytarových krajin. Chelsea Wolfe tu střídají brutální core Neurosis s jemně spřádanou instrumentací Goldfrapp. Vystraší okultním děsem, pak uspí ukolébavkou a potom znovu celé dokola a pak zas a zas. Podmanivá atmosféra houstne jak hrachová polívka bratří Grimmů.
Lana Del Rey – Honeymoon (Honeymoon, Polydor 2015)
Další novinka z čerstvého alba Lany Del Rey. Tajemně ženská atmosféra nevídaných dobrodružství skrytých za krajinami svatebních šatů. Na líbánky vcelku pochmurná atmosféra. Konec dívčích let létá ve vzduchu jak pavučiny babího léta.
Future Islands – Like the Moon (Singles, 4AD 2014)
Pan super koulař Samuel T. Herring to valí jako kdysi Morrisey. Velice příjemná věc láká k poslechu celé desky.
Foals – Moon (Holy Fire, Transgressive/Warner Bros 2014)
Tahle hluboká uspávačka je pro dlouhé bezesné noci, kdy měsíc jen matně osvětluje sporé zbytky přírodních ploch bez developerských vizí. A když už tam jsme, je zase škoda zapínat iPhone a pouštět si hudbu, protože ticho je krásné.
Mars Volta – Trinkets of the Pale Moon (Noctourniquet, Warner Bros 2012)
Ani kytarová balada nemůže u Mars Volta znít normálně. Celou dobu čekáme, že se to zvrhne v nějaké to peklo na sedmadvacet dob v trojkovém rytmu, přičemž kytara pojede na osmnáct dob ve čtyřkovém. Cedric s Omarem nás napínají jako na špagátu, znepokojující mumlání v pozadí, dva obří mikrofóny na hlavách a odložený výbuch.
Wilco – Black Moon (The Whole Love, dBpm 2011)
Epická kytara nás provází celou písní a nad ní teskně vyje steelka. Uklidňující hlas Jaye Farrara protkává smyčcová orchestrace a celé to pluje v country náladě černému měsíci vstříc.
Rád bych řekl, že jsem to neviděl, ale nebyla by to pravda. Když jsme ve středu večer s Ondřejem Štindlem v patiu žižkovského Atria žertovali, že kde jinde poprava než na stadionu, který se jmenuje po Aztécích, ještě jsme netušili, jaká tragédie se ve čtvrti Coyoacán o pár hodin později odehraje. Ale je třeba to brát z té lepší stránky: začíná mundial. V klidu a bez nervů. Plan seguro.
V neistej kultúrno-spoločenskej situácii prichádzame o priestor, ktorý priniesol angažovanú a náročnú kultúru do regiónu, bojujúceho s gentrifikáciou a tiež výrazným pesimizmom.
Anglický idiom „smoke and mirrors“ označuje klamání, zastírání pravdy nebo kouzelnické triky. Akorát na Slovensku se s nějakou sofistikovanou kamufláží dávno nikdo nezdržuje.
Pokud se chystáte na některou z regionálních projekcí a tápete, co si nenechat ujít, máte tu tradiční výběr filmů, které opravdu stojí za pozornost.
Groningenské Plato plné po strop, koncerty v record storech jsou samozřejmě fajn, ale je to disciplína sama pro sebe. A rozezpívávat publikum uvnitř?
Hudba, která se nedá ignorovat, hudba, která mění pravidla hry.