


Po Diere len diera?
V neistej kultúrno-spoločenskej situácii prichádzame o priestor, ktorý priniesol angažovanú a náročnú kultúru do regiónu, bojujúceho s gentrifikáciou a tiež výrazným pesimizmom.


Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.
Filmy, cimbálka, FC Slovácko, ezoterika. Tyhle již tradiční nosné sloupy Letní filmové školy jistě nebudou chybět ani na jejím jubilejním 50. ročníku, který se odehraje mezi 26. červencem a 1. srpnem v Uherském Hradiště. A jelikož nejpohodovější filmová přehlídka u nás letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se snad hodit pár tipů na snímky, které na chvíli stojí za to upřednostnit před moravským folklórem, fotbalem i spirituálním přepisováním kódů.
O těle a duši – Ildikó Enyediová – Host: Ildikó Enyediová
Něžná romance z maďarských jatek. Mária je kontrolorka kvality, Endre finanční ředitel, kromě nesmělosti a problémů s intimitou a tělesností dvojici spojuje i společný sen, v němž probíhají námluvy jelena s laní. Ten stojí u zrodu nelehké lásky plné jemných dotyků i bolestivých nedorozumění. O těle a duši se na Filmovce promítalo už v roce 2017, tehdy musela k sálu přijet sanitka poté, co kombinace horka a nečekaně krvavé scény poslala do mdlob jednoho z diváků. Kdo se však obrní proti trošce té jateční atmosféry, bude určitě odcházet po svých a s jednou z nejjemnějších love stories posledních let v hlavě.
Návrat ztraceného syna – Evald Schorm – Host: Jan Kačer (in memoriam)
„Život takový není,“ zní na začátku snímku Evalda Schorma z roku 1966, kterým chtěly kontrolní orgány Československého filmu zmírnit jeho existenciální naléhavost. Inženýr Šebek, v podání jedinečného Jana Kačera, kterému v životě zdánlivě nic nechybí, zde po nepovedeném pokusu o sebevraždu končí hospitalizovaný na psychiatrii. Obraz jedince postrádajícího, i přes materiální zajištěnost a naplněný rodinný život, smysl života neztratil ani po šedesáti letech nic na své aktuálnosti, možná dokonce naopak.
Zběsilost v srdci – David Lynch – Ikona: David Lynch
Nádherně přehrávající Nicolas Cage, neméně hysterická Laura Dern, Willem Dafoe ve své nejslizčí roli, ustřelené hlavy, Elvis Presley a surreálné aluze na Čaroděje ze země Oz. To je jen tragicky neúplný výčet lákadel brutální road movie Davida Lynche, v níž je dvojice mladých milenců zahnaná vášní za okraj šílenství. Každý jeden z osmi mistrových celovečeráků uvedených letos na Filmovce stojí za návštěvu, uvolněné atmosféře letního Uherského Hradiště ale nejlíp sedí právě Zběsilost v srdci.
Polapená dívka – Jasudžiró Ozu – Němý film s živou hudbou: Jasudžiró Ozu
Jméno Jasudžiró Ozu, které se zapsalo do dějin japonské i světové kinematografie, u nás znají především cinefilové a jeho němé filmy často moc neříkají ani jim. Nejinak tomu je u mixu gangsterky a rodinného dramatu Polapená dívka z roku 1933, v němž režisér navazuje kontakt s Hollywoodem. Na jeho projekci ale dorazí profesionální benši Ičiro Kataoka, pokračovatel na Západě neprovozované tradice performativního doprovázení němého filmu typické pro japonskou filmovou kulturu němé éry. V Česku se podobná událost na takové úrovni zase dlouho opakovat nebude, v úterý 30. července tak doporučuji být ve frontě před Hvězdou s pořádným předstihem.
Kožené kalhoty v St. Tropez – Franz Marischka – Půlnoční delikatesy: Jednotná v pokleslosti (Evropa v lidových komediích)
Je libo košilatý německý humor? V plesnivém klenotu jménem Kožené kalhoty v St. Tropez se nám ho dostane víc, než jsme kdykoli mohli chtít, a navíc podávaného ve sloních dávkách s nekvalitní bavorskou erotikou 80. let. Jeden z posledních dílů pětidílné série vypráví o starostovi, policistu a číšníkovi, kteří vyrazí s plemenným býkem na výstavu do Avignonu, omylem ale skončí na Riviéře v Saint-Tropez, kde prožívají nejen upocená milostná dobrodružství. Pokud se někdy cítíte trapně za české buranské komedie, letošní půlnoční program poskytne útěchu, že v produkování zhůvěřilých taškařic nejsme v rámci evropského společenství zdaleka sami.
Osm a půl – Federico Fellini – Retrospektiva: Federico Fellini
Jeden z nejvýraznějších autérů evropské kinematografie se letos na festivalu dočká retrospektivy pod kurátorským vedením dvojice italských odborníků. Chybět v ní nebude ani jeden z jeho nejosobnějších snímků, který mu v roce 1964 přinesl v pořadí třetího Oscara. Osm a půl reflektuje tvůrčí krizi Felliniho alter ega, režiséra Guida, a vzdává osobitou poctu filmovému průmyslu. Filmovka tradičně slouží mimo jiné i jako místo pro dohánění diváckých restů a jen máloco je dohnáníhodnější než tahle klasika.
Od konce světa nic dobrého nečekejte – Radu Jude – Východní přísliby
Tímhle filmem pokračuje rumunský provokatér Radu Jude v nemilosrdném tažení proti neduhům své domoviny. Ve snímku kypícím intelektuálními odkazy a břitkým humorem tentokrát sleduje přepracovanou asistentku produkce, která po chaotické, zácpami paralyzované Bukurešti hledá oběti pracovních nehod, s nimiž by pro svého klienta natočila film o důležitosti dodržování pravidel bezpečnosti práce. Bavit se tak tentokrát budeme na účet divokého kapitalismu, fanatického automobilismus, ale i krajně pravicových influencerů à la Andrew Tate.
Skoro tři a půl hodiny observace tří dnů z obyčejného života ženy v domácnosti a vdovy, která si občas přivydělá prostitucí. Tak se dá ve zkratce shrnou dílo Chantal Akermanové, které bylo předminulý rok zvoleno v anketě prestižního časopisu Sight & Sound za nejlepší film všech dob. Není nic jednoduššího než se na Letní filmové škole přesvědčit, jestli všechny ty žilky na čelech milovníků tradiční, tedy výhradně mužské kinematografie, kteří se dozvěděli, že jejich milované velikány přeskočila jakási ženská, popraskaly oprávněně.



V neistej kultúrno-spoločenskej situácii prichádzame o priestor, ktorý priniesol angažovanú a náročnú kultúru do regiónu, bojujúceho s gentrifikáciou a tiež výrazným pesimizmom.



Anglický idiom „smoke and mirrors“ označuje klamání, zastírání pravdy nebo kouzelnické triky. Akorát na Slovensku se s nějakou sofistikovanou kamufláží dávno nikdo nezdržuje.



Pokud se chystáte na některou z regionálních projekcí a tápete, co si nenechat ujít, máte tu tradiční výběr filmů, které opravdu stojí za pozornost.



Groningenské Plato plné po strop, koncerty v record storech jsou samozřejmě fajn, ale je to disciplína sama pro sebe. A rozezpívávat publikum uvnitř?



Hudba, která se nedá ignorovat, hudba, která mění pravidla hry.


