

Lež jako měřítko vzdálenosti (PAF 2025)
Tyhle pocity umocňuje třeba situace, kdy Michel Gondry postává s hrnkem kafe opřený o schody, zatímco jeho syn v pracovní modré bundě zahajuje výstavu 1-800 Plumber.


Tyhle pocity umocňuje třeba situace, kdy Michel Gondry postává s hrnkem kafe opřený o schody, zatímco jeho syn v pracovní modré bundě zahajuje výstavu 1-800 Plumber.


Letos pod patronací Pinocchia a jeho rostoucího nosu, na jehož špičce tančí pravda se lží.



Poněkud těžkopádně zní taky další citát na zdi v ZŠ Sportovní, který patří běžci Emilu Zátopkovi: „Právě na hranici bolesti a utrpení se muži od chlapců oddělují.“



S Irenou a Vojtou Havlovými se potkáváme v čajovně v den oslavy Vojtových šedesátin. Je horké květnové odpoledne, když se ve dveřích objeví dvojice s obrovskými hudebními nástroji na zádech...



Ty čtyři dny pod střechou Konviktu ve mně vyvolaly hluboký pocit mentální závratě. Stav, ve kterém se podpisu na smlouvě s ďáblem rovná náš tichý souhlas se stavem věcí současných.


Déšť nás vyprovází i na cestě zpátky. Na palubní desce opatrně rozkládám šestnáct popsaných a rozpitých stránek fialového sešitu a troje čerstvě promočené ponožky.


I letos bylo hodně lidí a stály se fronty. Chci na film - plno, chci kafe - fronta! Paní v Lidlu lhala, když říkala svojí sousedce, že letos je ta Filmovka nějaká mrtvá.



Offcity je spolek, který chápe město jako živý organismus. S jeho předsedkyní se bavíme o zapojení veřejnosti, občanském aktivismu a kultuře a přibíráme k tomu i zástupce liberecké buňky.



Vidět tři mexické filmy za jeden den se ale ukázalo podobně zničující jako vypít naráz celou láhev Tequily a citron si nakapat do očí.



Silniční cyklistice je Hradiště poměrně nakloněno, i když večerní cesta podél neosvětlené řeky se málem proměnila v triatlon. Ze sedla vnímám město z úplně jiné perspektivy.



„Pojď, je to takovej temnej ruskej film, co má asi sto padesát tři minut, prej je to hodně intenzivní a drsný.“ Čil a dril.



Vzpomíná, jak při návštěvě Ruska někdo odmontoval kliku z pokoje Františka Vláčila, aby se nemohl dostat ven, nebo vypráví o hrůzách poválečných odsunů...



Vládní nařízení udělala z kultury zbytečnou a naprosto postradatelnou věc. Něco, co můžeme a musíme obětovat v bitvě za naše zdraví.



Na internetu probíhá hluboká těžba lidského potenciálu, ale mně se zrovna chce prostě jenom být.



V roce 2012 se udržitelnost ještě neskloňovala horem dolem a my jen koukali, co náš učitel zamýšlí ukázkou, jak si postavit filtrovací kanál z rákosí na hudebním festivalu v Norsku.



Celým večerem se nese velký důraz na kořeny a pospolitost, chvílemi se v téhle situaci cítím trochu stísněně jako na sektářském kázání, do poznámek si píšu - guru feeling.



Moje předsevzetí bylo jasné: jet někam, kde jsem ještě nebyla. Ideálně na malý festival s netradičním line-upem, buď v horách nebo u vody. Výběr se tím dramaticky zúžil...



Na stupňující se davovou radost reaguje čtveřice hudebníkům krátkým zvednutím se od nástrojů. Drobné gesto dá pokyn k... DakhaBrakha v Praze.



Vyslovit se proti vykořeněné současnosti, prožít kouzlo přítomnosti. Zmrazit čas a vnímat sama sebe v celé svojí zranitelnosti.
Vyberte důvod nahlášení a dopište zprávu pro moderátory.