Paul Wolinski: Na někoho padají bomby, víme? (65daysofstatic)
Druhý soundtrack 65daysofstatic vyžadoval diametrálně jiný přístup. Jaké to bylo, popisuje kytarista Paul Wolinski.
To přece nemůže být celé! (Michael James, Explosions in the Sky)
Proč a jak skupina natáčela The Wilderness nám vykreslil kytarista Michael James. Před koncertem v Roxy, před první koncertem u nás...
Jako v tranzu (The Rodeo Idiot Engine)
Moment, kdy se člověk nemůže půl minuty nadechnout, protože je to jako padat z útesu. Úvodní Makurrak, stroboskopy, světla zespoda do lidí.
Ženy, lehké drogy a rock’n’roll. Eagles of Death Metal.
... jaké to je poddat se bez rozmyslu rock’n’rollu, a i když to zní lacině, prostě zapařit. Správná dávka bluegrassu, pouště a buranství. Eagles of Death Metal.
Žádné stresy, žádné tlačení, jen hudba - Trail of Dead
I přesto kapela jede na plné obrátky, hrají na okraji pódia, do poslední kapky potu a sil. Teprve před koncem se přední řady lehce rozhýbou...
Když přijede kus punkové historie: Bane, Comeback Kid & co.
"You can't not be sweaty at punk concert," poučuje Aaron. Tak to vypadá, když přijede kus punkové historie do Prahy. Lapáme v kotli po dechu, jako bychom už cvičili půl hodiny.
Jindy než v neděli, prosím: The Antikaroshi
Nemáte šanci se nudit, když kapela střídá houpavé mathrockové skladby se řvaním a tvrdými riffy, milujete basáka, protože si u hraní povídá.
Přísahám bohu na sedmý blok (Landscapes & co.)
... ale s jakou lehkostí a zároveň energií ho Němci servírují, je radost. Jako by Touché Amoré s La Dispute měli potomka, který se vyžívá v No Omega.
Člověk se nestačil divit (Tombs)
Savage Gold sbíralo osmičky a devítky, kde se dalo, a Tombs patří mezi zvučnější jména scény. Hora svalů jménem Mike Hill se opřel jednou nohou o odposlech a Tombs předvedli parádní výkon.
Tohle by měla vidět celá Praha!
Kuře zezadu zašpitá: "You can do one more." Klub je v eufórii a začíná se v něm rozléhat We Build Cathedrals...
Nejlepší koncert, na kterém nikdo... KEN mode
KEN mode začínají pozdě, pár minut po deváté, takže Jesse jen zařve: "We're KEN mode from Canada!" a jede se... Ať už dvacet, nebo dvěstě lidí, všichni tři jsou nadšení, že pro nás mohli zahrát.
sleepmakeswaves - Hodina jako nic
Trochu znejistil jeho výrok, že rád plive a že kdo stojí v prvních řadách, tak to schytá, případně, že kdo chce, může otevřít pusu. Publikum reagovalo rozpačitě...
Go crazy! (After the Burial & co.)
Komu nestačili před třemi týdny Animals As Leaders a jejich bezlítostná technická dikce, měl první listopadové pondělí příležitost dosytit se...
Nejlepší večírek všech dob: Caribou
Tanečnější hudbě, která nezavání komercí a kolotočáři, se u nás vždycky dařilo, a do posledního člověka vyprodaná MeetFactory to jen potvrdila.
Jsou to Mono? Jsou to Boris? Jambinai!
Po první skladbě vypukl takový aplaus, že jsem se lekl. Zaskočeni byli i protagonisté, kteří s rozzářenými úsměvy lámali angličtinu.
You are those guys from Czech Republic? (The Shaking Sensations)
Punkový klub Sonic Ballroom, na kraji té méně malebné části Kolína nad Rýnem, je pro netrénované oko lehce přehlédnutelný.
Kolik flanelu a piv? Red Fang a nejsyrovější metal roku
Buďto vám to bylo jedno a šli jste na Skindred anebo jste zlomili plechovku v půli, vypili jí na ex a šli na Red Fang.
Vyděšené publikum vs výbuchy euforie (Krobak & co.)
Nikdy nezapomenu na výraz kapely, když dohráli první skladbu a všichni pod pódiem vybuchli naprostou euforií.
Long Distance Calling a trojice polonahých fandů
Hard rock, blackmetalové balady a německý post-metal může znít jako podivná kombinace na jeden večer, ale proč?