Paul Wolinski: Na někoho padají bomby, víme? (65daysofstatic)

Skládat hudbu k jedné z nejostřeji sledovaných her posledních několika let není žádný med. A to tím spíš, že jde o hru bez opravdového děje, která se generuje algoritmy přímo pod nohama hráčům. Nakonec se z upozaďované součásti No Man’s Sky vyklubala jedna z lepších stránek hry. Po Silent Running druhý soundtrack 65daysofstatic, který ale vyžadoval diametrálně jiný přístup. Jaké to bylo, popisuje kytarista Paul Wolinski.

Když jsem v prvním traileru na No Man’s Sky uslyšel Debutante, v duchu jsem si říkal, že to dává naprostý smysl. Víte, jak vás Hello Games našli?

Myslím, že Sean Murray, režisér hry, byl prostě náš fanoušek ještě z dob Fall of Math. Sledoval nás a používal naši hudbu jako atmosférické skladby v prvních fázích vývoje.

Když nám napsali ohledně Debutante, zeptali jsme se: „Už vám někdo dělá soundtrack?,“ a oni: „Ne,“ tak my: „Měli bychom ho udělat my,“ a oni: „Dobrej nápad.“

Měli jste ponětí, do jak velkého projektu se pouštíte?

Tak trochu, i když nikdo asi neočekával hype, jakého se mu dostalo.

Dali vám Hello Games nějaké vizuály, nebo jste pracovali s „je to obří hra ve vesmíru“?

Viděli jsme trailery a všechno, co bylo na internetu, ale do úplného konce jsme ze hry viděli velmi málo. Je to všechno generované algoritmy, takže nejde, aby nám čas od času poslali kus hry. Dokud to neexistovalo celé, tak to vlastně neexistovalo vůbec. Byl to dobrý způsob práce, mohli jsme využít naší představivost.

Hry jsou z principu interaktivní a hudba v nich reaguje na situaci a hráče Dá se srovnat s tím, jak jste psali soundtrack pro Silent Running?

Vůbec. Jak říkáš, hudba ve hře musí reagovat na hráče. Hudba ve filmu musí dělat to samé, ale vždycky reaguje na tu stejnou věc, na daný okamžik. Ve hře se může dít několik věci najednou, jakkoli dlouho. Takže jsme k tomu museli přistoupit úplně jinak.

Mluvilo studio do nahrávání?

Nechali to celé na nás. Řekli jen: „Nahrajte prostě album 65daysofstatic!“ A tak jsme ho nahráli.

No Man’s Sky byla jedna z nejvyhypeovanějších her poslední doby, což napomohlo ke kontroverzi hned po vydání. Sledovali jste herní média? Viděli nebo hráli jste finální produkt?

Zkoušeli, ale nikdo z nás nemá Playstation nebo dost dobrý počítač. Žádná hra by nemohla dostát očekáváním, které No Man’s Sky vzbudil. Hello Games byli vždy upřímní s tím, že je to hra o průzkumu gigantického vesmíru. Nikdy neslíbili nic jiného. Chápu, proč se to některým lidem nelíbí, ale jsem dost zklamán z míry nenávisti, která se snáší na malou nezávislou herní společnost. Pokud žiješ v takovém životním luxusu, kde tě nejvíc rozzuří to, že nějaká hra slíbila multiplayer, ale nakonec ho nemá, tak by ses měl nad sebou zamyslet. Je to jen videohra. Na někoho padají bomby, víme? Klídek.

Váš soundtrack nicméně sklízí pozitivní ohlasy od veřejnosti i kritiků. Zaznamenali jste lidi, co o vás nikdy předtím neslyšeli, a teď se považují za fanoušky?

Ano, což je skvělé. Je nepříjemné slyšet lidi, že hra se jim nelíbí, ale že zbožňují soundtrack, ale tak to je. Na hudbě jsme pracovali tvrdě, ale nepracovali jsme tak tvrdě jako Hello Games. Tvrdá práce není něco, za co očekáváš potlesk. Ale co už – snad se tenhle příval fanoušků přenese i na nadcházející tour. Bylo by super vidět větší dav v publiku.

Šli byste do toho znova? Ať už by to byla hudba pro hru nebo film?

Stoprocentně. I když nám není pořád úplně jasné, jak to máme dělat. Asi se nebavíme se správnými lidmi.

Posouváte se jako skupina spíš k soundtrackům? Zanechalo to stopu v tvorbě 65daysofstatic?

Ne, chceme i dál být regulérní kapela, to nás nepřestalo bavit. Ale soundtracky nám dovolují přistoupit ke kompozici jiným způsobem, z jiného pohledu, což je prospěšná věc. Určitě nás to poznamenalo do budoucna, v hudbě je stále co objevovat.

Letos na jaře jste odehráli pár koncertů s novými songy. Jak obstáli po boku těch starších?

Obstáli úplně v klidu. Jsou hlasité a tvrdé, stejně jako zbytek, který budeme hrát teď na podzim.

Kdo obstaral artwork alb, vypadá to jako herní concept art.

Casper Newbolt z Version Industries. Přítel 65, pátý, neoficiální člen kapely. Na obalu ze sebe vymáčkl všechno, co umí, a společně jsme se probojovali spousty špatných a neúspěšných nápadů, až jsme se dostali sem. Jsme ohromně spokojení s tím, co jsme vytáhli z jeho kouzelného pytle grafiky a umění. Nemůžu za něj mluvit, ale máte zaděláno na další interview plné zajímavých odpovědí, pokud se na obal zeptáte přímo jeho.

Na herním veletrhu EGX máte vlastní panel k soundtracku No Man’s Sky. Napadlo vás, že budete přednášet o hudbě?

Jo, my jsme tohle už jednou nebo dvakrát dělali. Není to úplně náš šálek čaje, ale sem tam jsou tyhle prezentace dobré k demonstraci konkrétního nápadu nebo informace. Bude fajn ukázat lidem náš přístup k soundtracku No Man’s Sky.

Loni jste měli vyjet na evropské turné s Deftones, ale po útoku na Bataclan bylo zrušené. Dokonce se kvůli turné konala benefice. Co to znamenalo najednou všechno zahodit?

Byla to správná věc, bez pochyb. O těchto událostech se vedou mnohem širší diskuse a vztáhnout je jen na sebe by bylo sobecké. Je to naprosté nic proti lidem, kterých se to přímo dotklo.

Jak jste vůbec dokázali předskakovat Deftones? Chino se v hudbě vyzná - vzešlo to od něj, nebo to byl jen dobrý nápad jejich agentů.

Vůbec nevíme. Ale ano, podle mě jsou Deftones natolik populární, že si můžou vybírat kapely na support podle toho, jak se jim samotným líbí, bez tlaku labelu nebo managementu. Takže doufám, že je to přesně tak.

Na podzim vyjíždíte na tentokrát samostatné turné. Víte už, co potom?

Nejspíš další koncertování, to je super. Pak si dáme oddych. A pak nejspíš další tour.