Ret do krve prokousaný (s Please the Trees)

Radio Wave Session v aktuální Stavbě roku, tj. na Dole Hlubina, to je event pro hipstery i punkery. Please The Trees dopřáli zadostiučinění znalým. Mají styl, aniž by si ho budovali. A celá ta léta mají nekompromisní víru. Otáčím se zpátky a jsem vděčná , rostu s nimi. Jemnosti Wrong Along nebo Ear Heart samozřejmě ctím, nejen jako památku na kluky ze Some Other Place, ale nové It´s Not Me nebo Getting Ready mi do hlavy vnikají rychleji. Koncertní projev se po dramatických proměnách ustálil - jak hrají teď, hráli už před rokem, ale vyčerpané to zdaleka není. Která kapela má tak výrazný posun, jednoznačný směr a neopakuje se? PTT nepotřebují orchestrálky, recyklace nebo remixy. Vystačí si ve třech, „žádný piplání“…

Podívejte se na Radio Wave Session krátce po debutu. Je to začátek cesty a docela doják.

Po koncertě sbírám od kamarádů rychlé soudy. Please The Trees nejsou umění ani řemeslo. Sváča za bicíma roboticky předvádí učivo ZUŠ, zpěvák řve jak najatý, póza. Kontruju: kde je příběh, póza nežije. V jejich případě by bylo pózou uhnout k úhlednosti a sólům. Méně umění, více muziky. Na Woodstock se taky nejezdí primárně za řemeslem, víme. Legenda o nezastupitelnosti Please the Trees nevznikla jen tak. Teď se jen těším: když to došlo až sem, co bude dál?