Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

fullmoonzine.cz
fullmoonzine.cz

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Reklama

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně. Nechme stranou, jak se to hodnotí, už název celé věci je nádherný. Světová zpráva o štěstí. To by mohl být krásný film. A asi krátký.

Program Full Moon Stage je venku a s tím tradičně přichází jistá úleva. Kamarádka se na Instagramu ptala, zda máme taky po dokončení nějaké činnosti, věci, projektu etc. prázdno v hlavě. Obratem jsem jí to odsouhlasil, s poznámkou, že recese přichází po každém čísle, v průběhu let se to stupňuje a asi to nebude nikdy jinak. S letošní scénou na Colours to je podobné. Bylo s tím tolik trápení jako nikdy. Konečný výsledek je dost jiný, než jsem si ještě v lednu maloval, ale to nevadí. Takhle to mělo být a nějaké trumfy máme stranou na další rok(y). Podstatné je, že zajímavější program jsme asi ještě neměli.

Reklama

Je to už týden, ale předávání Radiohlav stále rezonuje. Nevím, kdy jsem viděl uvolněnější a civilnější ceremoniál, který kromě přirozenosti a veskrze zasloužených výsledků taky přinesl silnou zprávu. Slovensko je v indexu štěstí hluboko pod námi, ale co se týče jednoty, postojů a obecného vyjádření – i vyjadřování –, se máme od jejich kulturní komunity co učit. Přestože to celé probíhalo v atmosféře, kterou tamní společnost od devadesátých let nepamatuje. Nejtmavší bývá noc těsně před úsvitem, říká se. Přeji velmi. Zdaleka nejen proto, že Cigán je králem.

Reklama

Na včerejší rozloučení s Pavlem Zajíčkem jsem jednoduše neměl kredit. Zpráva o jeho odchodu nebyla nečekaná, přesto zasáhla hluboko a trvale. Vzpomínám, jak sedával ve Žluté pumpě, jak jsme se v průběhu těch let různě potkávali. Aniž bysme se nějak dobře znali, debaty s ním byly vždycky přínosné a osvěžující. Přes jeho přísnost a svéráznost. Nebo možná kvůli tomu, jaký byl. Nějak mi vadí, že už tady není, že už věci nemůže okomentovat. Probírám se letitými nahrávkami DG 307 a po letech žasnu. „Ono se to k tobě blíží/ ty to ale nechceš vidět/ otáčíš se k tomu zády/ zabloudil jsem v tvejch očích.“ Že by v tomhle bylo to štěstí?

V osm večer na Radiu 1 spolu s Fat White Family, God and Eve, Ghost Funk Orchestra, ZA! + Perrate, Berlin Manson nebo dalším z kolektivu Pocahontas. On the way to Infinite.

Tento článek je zdarma. Pořiďte si předplatné a můžete číst všechny naše články.

digital

79 Kč/měsíc
  • Základní digitální přístup, pouze na 1 měsíc
  • Veškerý obsah webu
  • Prémiové články

digital+

83 Kč/měsíc
Navíc oproti digital
  • Veškerý obsah webu bez reklam
  • Unikátní playlisty
  • Podcasty
  • Možnost odemknout 3 texty měsíčně pro ostatní
Možnost kdykoliv zrušit
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama