Poslední týdny jsou nabité zajímavými releasy, ale půlka světa stejně sleduje Faith No More. Nic proti Pattonovi a jeho boys, ale zkusme se podívat trochu jinam.
Tak nevím. Poslední týdny jsou nabité zajímavými releasy, ale půlka světa stejně sleduje Faith No More. Nic proti Pattonovi a jeho boys, ale zkusme se podívat trochu jinam. Vždycky se vyplatí hledat trochu stranou od hlavních cest, pod čarou, mimo záběry kamer. Tenhle koktejl bude stát za to, chuťově pestrý a silný lomcovák. Na žánry se nehraje vůbec - sladké, kyselé, od každého něco. Veteráni i debutanti. Žádné sezónní zboží, žádný spojující prvek, žádná převratná odhalení. S tou výjimkou, že o nich rozhodně neslyšíme naposledy.
Shilpa Ray vydala se svými šťastnými courami dvě alba, hlavně Teenage and Torture z roku 2011 stojí za hřích. Ale záhy po něm se s Happy Hookers rozešla, o dva roky později v Praze před Nickem Cavem zahrála sama a její harmonium umlčelo celou halu. Album Last Year’s Savage si nenechte ujít.
Více než tříhodinové jazzové koncepční album v roce 2015? Vážně? Tady má někdo skutečně odvahu… a koule. The Epic zdobí nejen synkopy, ale taky orchestr a sbor, celé to má na svědomí saxofonista Kamasi Washington, který už si zahrál třeba s Herbie Hancockem, Lauryn Hill, Nasem, Snoop Doggem nebo Flying Lotusem. Jasnou roli má také na vychvalovaném To Pimp a Butterfly Kendricka Lamara. Masterpiece, víc v letním Full Moonu.
Poslední dvě alba The Fall nestála za moc, vzhledem ke kadenci se kterou Mark E. Smith svoje jedovaté sliny vypouští, se není čemu divit, když to občas není ono. Na novince Sub-Lingual Tablet už je ale všechno správně, dědek válí se dvěma bubeníky v zádech, veliká jízda.
Milovaná Afrika, tentokrát hodně ufo. Kinshasa, dva členové ceněných Staff Benda Bilili a spousta transu, punku a elektroniky. Mbongwana Star je současný žhavý africký hit, proč mají na obalu debutu astronauta ještě vysvětlit nestihli.
Hudba Siskiyou je hodně zimní a vlastně se do nadcházejících letních měsíců ani nehodí. Album Nervous vyšlo už v lednu, ale pořád se drží mezi těmi nejlepšími letos. O to víc mrzí, že nedopadla jejich účast na letošní Full Moon Stage. Snad příště.
Tohle byl opravdový šok. Na Algiers upozorňujeme už pár měsíců, ale stejně jsme nečekali, že jejich prvotina bude takový mazec. Žádná legrace, pozor na ně. Pro mě zatím deska roku.
Rád bych řekl, že jsem to neviděl, ale nebyla by to pravda. Když jsme ve středu večer s Ondřejem Štindlem v patiu žižkovského Atria žertovali, že kde jinde poprava než na stadionu, který se jmenuje po Aztécích, ještě jsme netušili, jaká tragédie se ve čtvrti Coyoacán o pár hodin později odehraje. Ale je třeba to brát z té lepší stránky: začíná mundial. V klidu a bez nervů. Plan seguro.
V neistej kultúrno-spoločenskej situácii prichádzame o priestor, ktorý priniesol angažovanú a náročnú kultúru do regiónu, bojujúceho s gentrifikáciou a tiež výrazným pesimizmom.
Anglický idiom „smoke and mirrors“ označuje klamání, zastírání pravdy nebo kouzelnické triky. Akorát na Slovensku se s nějakou sofistikovanou kamufláží dávno nikdo nezdržuje.
Pokud se chystáte na některou z regionálních projekcí a tápete, co si nenechat ujít, máte tu tradiční výběr filmů, které opravdu stojí za pozornost.
Groningenské Plato plné po strop, koncerty v record storech jsou samozřejmě fajn, ale je to disciplína sama pro sebe. A rozezpívávat publikum uvnitř?
Hudba, která se nedá ignorovat, hudba, která mění pravidla hry.