Iggy Pop o Protomartyr prohlásil, že jsou ta nejlepší kapela, co dnes v Americe mají. Postpunková parta z Detroitu slaví dekádu působení na scéně dvěma singly, brzo deskou.
Iggy Pop o Protomartyr prohlásil, že jsou ta nejlepší kapela, co dnes v Americe mají. Postpunková parta z Detroitu slaví dekádu svého působení na hudební scéně, za kterou stihli vytvořit čtyři studiová alba a dostat se na seznam "best of 2015" s počinem The Agent Intellect. Pátá deska nazvaná Ultimate Success Today měla původně vyjít tento měsíc, ale z důvodu koronavirové epidemie byla posunuta na červenec.
Ultimate Succes Today Protomartyr uvádějí dvěma velmi rozdílnými singly. Processed By the Boys byl vydán na začátku března a přinesl temný a těžký tón doplněný o naléhavé bicí. Frontman Joe Casey v něm, svým originálním hlasem, vypráví příběh o konci světa, dystopii, vnímání reality a úloze umělců. „A foreign disease washed up on the beach/ A dagger plunged from out of the shadows/ A cosmic grief beyond all comprehension/ All good laid low by outside evil,” hlásá v klipu inspirovaném videem Puppet trolling viewer during the concert live on Brazilian TV. Chaotické scény a estrádní vizuály nijak nenarušují ponuré vyznění skladby, naopak.
Worm in Heaven není ponurý, ale melancholický. Píseň vypráví příběh o smrti, zpěvák na sebe bere roli zesnulého a popisuje svou cestu za odpuštěním, do nové reality: „I am the worm in heaven/ So close to grace/ Could lick it off of the bootheels/ Of the blessed.” Skladbu doprovází video inspirované krátkým filmem Chrise Markera z roku 1962, Rampa. Klip se skládá ze 700 fotografií, záběry jsou jakoby slepované, roztřesené, působí odosobněně, což souzní s náladou skladby.
Protomartyr v obou případech rozebírají téma smrti, zániku, zničení. V každé skladbě k tomu ale přistupují z jiného konce. Opakovaným poslechem se zdá, že by mohly být dvěma částmi jednoho příběhu, který je přesahuje. Je možné, že další skladby tematicky navážou a celá deska odvypráví jeden příběh. Anebo jsou singly dvěma odpověďmi na smrt a destrukci, které nás neustále obklopují.
Rád bych řekl, že jsem to neviděl, ale nebyla by to pravda. Když jsme ve středu večer s Ondřejem Štindlem v patiu žižkovského Atria žertovali, že kde jinde poprava než na stadionu, který se jmenuje po Aztécích, ještě jsme netušili, jaká tragédie se ve čtvrti Coyoacán o pár hodin později odehraje. Ale je třeba to brát z té lepší stránky: začíná mundial. V klidu a bez nervů. Plan seguro.
V neistej kultúrno-spoločenskej situácii prichádzame o priestor, ktorý priniesol angažovanú a náročnú kultúru do regiónu, bojujúceho s gentrifikáciou a tiež výrazným pesimizmom.
Anglický idiom „smoke and mirrors“ označuje klamání, zastírání pravdy nebo kouzelnické triky. Akorát na Slovensku se s nějakou sofistikovanou kamufláží dávno nikdo nezdržuje.
Pokud se chystáte na některou z regionálních projekcí a tápete, co si nenechat ujít, máte tu tradiční výběr filmů, které opravdu stojí za pozornost.
Groningenské Plato plné po strop, koncerty v record storech jsou samozřejmě fajn, ale je to disciplína sama pro sebe. A rozezpívávat publikum uvnitř?
Hudba, která se nedá ignorovat, hudba, která mění pravidla hry.