Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Velký pátek, velké těšení! Bouřliváci Hentai Corporation po dvou letech v Brně. Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije. Putování flašek tvrdého z podia k lidem, bitky mezi členy kapely – dnes ne. Jediné zřetelné abstinenční příznaky se tak projevovaly na straně publika: v očekávání jejich (freak)show, místy agresivně ječivé, jindy romanticky zasněné, na každý pád vždy správně ujeté, se leckomu třepaly ruce a rosila čela.

Byl jsem na rozpacích, že Hentai Corporation hrají jako první, na zběsilý kotel pod podiem se totiž člověk musí trochu rozcvičit, ale sestřelení hned ze startu zběsilým thrash-rock‘n rollem bylo vlastně příjemné. Člověk si alespoň mohl ověřit, jak je na tom s vlastním strejcovstvím, kolik energie je při produkci, v níž je znát vliv Pražského výběru i Mr. Bungle, schopen vybít. Energie naštěstí proudí mezi podiem a publikem obousměrně, takže o co ze staminy jsem přišel, to mi bylo vráceno maniackými skladbami zpět. A i Hentai Corporation prokázali, že to s tím strejcovstvím není tak vážné, na divokou performanci a bizarní průpovídky stačí i tak.

Bylo to pak spíše otcovství, co se v závěru dralo ke slovu. Šlo totiž o jednu z posledních akcí, na které vystoupil kníratý basák Matouš Durex Duraj, pracující otec dvojčat. Rozloučení s ním nebylo pietní, nýbrž živelné a oslavné. Při kapelní hymně Equilibristic Brides (lidově „bobři“) se na podiu zjevil sympatický naháč s bobří maskou známou z klipu. Bezostyšně se tam producíroval, pak šel do kotle křepčit. Jako by představoval excentrického ducha Hentai Corporation, který zůstává i přes personální a další změny stejný.

Set The Truth Is Out There vábil opojným světlem. Zadní projekce s příjemně psychedelickým nádechem, extatická stroboskopie a dvojice podlouhlých zářících panelů blikajících do rytmu jednotlivých skladeb… V písních se pak snoubila emotivnost melodičtějších pasáží s úderností bezmála metalových breakdownů. Až přílišný defétismus zpěváka roztomile se omlouvajícího za chyby nebyl na místě, show to byla kvalitní. A její součástí se stal i křest nového alba, které z pozice kmotra rychlými špunty pokropil frontman Hentai Corporation Radek Škarohlíd. Láhev dětského šampusu si pak s sebou odnesl do backstage. První dva sety byly vydatné, což odnesli následující Shogun Tokugawa. Co však prostor pozbyl na lidech, to zaplnil působivě hlasitý a agresivní „kung-fu metal“.

Při cestě domů jsem ještě nikdy v pátek večer nezažil tak prázdný rozjezd, tím spíš potěší, kolik lidí do Prvního patra nehledě na velikonoční svátky Hentai Corporation přitáhli. Snad se do Brna brzy vrátí s novými eklektickými skladbami, jejichž vznikání Škarohlíd avizoval. I kdyby ale bez nich, účast mohou očekávat slušnou. Publikum sice méně slušné, o to více jejich obskurnostem oddané.