Unreal estate

Ve Vídni jsem ulovila skvělou knihu Deborah Levy Real Estate mým oblíbeným způsobem, tedy koupí náhodné knihy v náhodném roztomilém knihkupectví ve městě náhodném.

Moje newslettery jsou tak nějak furt o klidu a zpomalení, asi proto, že v té hlavě pomalé a ticho často není. Psychologové a kamarádi říkají „hlavně poslouchej sama sebe“, jenže pro mě by bylo naopak fajn to na chvíli vypnout, víte, co myslím? Spirála myšlenek, která se roztáčí do nekonečna, sama sebe nakonec pohltí. Cestování, kam se nekupujou letenky, ani na to není kalendář s tipy na výlety.

Ve Vídni jsem ulovila skvělou knihu Deborah Levy Real Estate mým oblíbeným způsobem, tedy koupí náhodné knihy v náhodném roztomilém knihkupectví ve městě náhodném. Po třech hodinách se zaseknu u čtení při dvou sklenkách Pinot Gris a všimnu si, že okna mého oblíbeného café propeller nekoukají nikam jinam než na Margaretenstraße. Hned píšu něžná slova na pohlednici mé milé babi Margaritě do sbírky všech těch neodeslaných dopisů z různých koutů světa.

„The wish for this home was intense, yet I could not place it geographically, nor did I know how to achieve such a spectacular house with my precarious income. All the same, I added it to my imagined property portfolio, along with a few other imagined minor properties. The house with the pomegranate tree was my major acquisition. In this sense, I owned some unreal estate.“

NOVÉ DESKY

Squarepusher - Kammerkonzert

Squarepushera jsme viděli na Lunchmeatu pár let zpátky, teď nás vezme na cestu tvrdých riffů, ďábelských orchestrálních motivů a strmých žánrových obratů.