Video Killed The Moon #4

Videoklipová tvorba je důležitým aspektem hudební jedinečnosti dneška. Udělali jsme dlouhý vývoj k tomu, abychom byli jednoznačně identifikovatelní a spolupráce režisérů a hudebníků k tomu přispívá plnými naběračkami. Trochu na okraj se proto dostává videoklip coby dokument. Dokumentární přístup je totiž obtížné spárovat s osobitostí interpreta. Jenže když se to chytne za správný konec, je možné na pár minutách zprostředkovat takový zážitek, že se nemálo delších snímků může jít bodnout.

PJ Harvey – Orange Monkey

Orange Monkey od angažované PJ Harvey je toho zdárným příkladem. Neuběhne ani 180 vteřin, aby vás nespočet rozmanitých pohledů na Afghánistán uhranul. Žádné kecání. Záběr střídá záběr, detail krajinu. Radost, kontakt, kontroverze. Na pár vteřin se nedíváte na vzdálenou zemi. Na pár vteřin v ní budete.

Amber Arcades – Fading Lines

Reverzní klipy/filmy mi vždycky lezly krkem. I v tomhle případě si stojím za tím, že nechápu, proč je ksakru problém předat divákovi příběh v běžných kauzálních souvislostech. Jinak je ale tenhle výlet do nebe naprosto bezkonkurenční. Fantastické zoomy, pocit bezbřehosti, prostoru a totální pohybové svobody.

Youth Lagoon – Rotten Human

Říká se, že Island je zemí, která se do vás vtiskne tak, že s ní i po pouhé návštěvě určitým způsobem srostete. V případě Youth Lagoon to zašlo trochu do extrémů. Ale když se člověk ztrácí v desítkách statických záběrů na rozmanitou krajinu korespondující s pestrou duší člověka, explozi surreality se vlastně nedá divit.