Všichni svatí GoGo Penguin

O koncertě jsem se dozvěděla už v květnu. Přišlo mi zvláštní, že nehrají v Katovicích, ve Vídni, ani v Praze, ani v brněnském SONO. Pořád jsem hledala přidaný koncert, ale nic. Jazz Tibet Club je docela malý, ne?! - Je. Bylo vyprodáno. Byla vřava. Vděk a tenze, že nám tekly čůrečky po zádech. S deskou v2.0 jsem očividně nejen já strávila celé týdny, takže očekávání byla nesnesitelná. Držitelé „hudebního Nobela“ naštěstí neumí zklamat, přes své mládí dostalo manchesterské trio pozvánku na jazzový Olymp a dost si to užívá. I když jde vlastně o hudbu elektronicky strmou, jazzová kouzla hrají ve skladbách prim. GoGo Penguin navštěvovali vyšší pánskou (stejná studia absolvovali Vessel). Hltala jsem bubeníka Roba Turnera, který dokáže zahrát šeptavé party stejně přesvědčivě jako zuřivé bušení. Chvílemi hrál, jako by se mu v hlavě splašil metronom. A ty stopky, zlomy a počty!, zorientovali by se i v sedmnáctidobém taktu.

Překvapili jen na začátku, kdy otevřeli neznámými kusy. Chtěli se uvést dobrou zprávou: v únoru vyjde nová deska a podle ukázek bude té předchozí oceněné podobná. U starších skladeb se ale drželi při zdi. Ubočení v sólech byla příjemná, ovšem nikterak významná, stejně jako desce dominovala koncertu především komplexní souhra. Zdánlivě ji navádí pianová preludia, která dostala z olomouckého křídla maximum, Chris Illingworth hraje hustě protkané melodie opravdu rychle. Ale někdy až basa, skromně posazená za klavírní triumf, dodává skladbám plnost. Kam už klavír nemůže, tam je basa prodlouženou rukou a variantou. Nick Blacka je „bártovským“ kontrabásníkem a neochvějným centrem tria. Když slíbil v půli večera ztišení, uchopil smyčec a celá instrumentace byla odvislá jen od jeho sametové hry. Naopak v grand Garden Dog Barbecue finále tloukl do basy stejně odevzdaně jako Turner do svých bicích.

GoGo Penguin hráli s chutí, soustředěně a přesvědčivě. Když v základním čase nezazněla skladba Hopopono, přídavek byl jasný. Po upřímné druhé děkovačce už jela reprodukovaná hudba z rukou kapelního zvukaře a někteří to balili, ale skupina se vrátila. Navzdory kontextu jsme se díky GoGo Penguin na chvíli ocitli v kulisách elitních montrealských festivalů. Sláva jim.