Reklama
Reklama

Žebříčky Full Moonu: kapela roku 2017

Redaktoři Full Moonu rekapitulují svoje nejintenzivnější hudební zážitky a v tradiční bilančně bodovací soutěži se můžete ohlédnout s nimi. Kapely, interpreti...

Reklama

Předsevzetí, motta, muzika jako kompas, loňský rok podrobněji. Téměř padesátka redaktorů Full Moonu i jejich blízké okolí rekapituluje hudební rok 2017. Tentokrát se ohlížíme za těmi nejsrdečnějšími, nejvděčnějšími a mnohdy také nejpřekvapivějšími interprety, kapelami a projekty. Napříč redakcí, styly i žánry.

Akana

Algiers

S věkem se mi nové kapely do přízně vtírají pořád obtížněji, to je asi obecný jev. V případě Algiers bych ale musel být hluchý. S první deskou objev, s druhou první liga. Připočtěme nezapomenutelný živý kontakt na Sedmičce a kapela roku je jasná.

Reklama

The Afghan Whigs

Vybavuju si dvě skupiny, které comebackem překonaly svá klasická období. Swans už to asi definitivně ukončili, zato Afghan Whigs letos vydali jednu ze svých nejlepších desek.

Reklama

The Sensational Space Shifters

Stejně jako předloni Plantovu partu nemůžu vynechat. Trochu na truc jejich kapelníkovi je uvádím bez jeho jména, když on na ně na titulu alba Carry Fire taky zapomněl. Termín doprovodná kapela dostává v jejich případě úplně jiný rozměr. Absolutní respekt.

Kill the Dandies!

Konečně jim to žeru komplet i z nahrávky. Paradoxně asi proto, že potlačili garážovou špínu, které se ale naživo naštěstí nezřekli.

Reklama

Květy

Jistota. Nikoli v tom, jak budou příště znít, ale v tom, že to zase bude zajímavé a zábavné.

Reklama

Čikori

Další doprovodný band, který má neopakovatelnou chemii. Procítěnost a pokora v každém tónu.

Lenka Marie Čapková

Reklama

King Gizzard and the Lizard Wizard

The Weather Station

Reklama

Jen Cloher

Martin Kozumplík

Zvíře jménem Podzim

Reklama

Čtyři vynikající koncerty v letošním roce, netrpělivě očekávané album, které nezklamalo. Skvělá parta, kapelník i manažerka. Příští rok jim bude patřit.

Kalle

Reklama

Veronika a Davidem potvrzují skladatelskou formu a překračují svůj vynikající debut Live from the Room z roku 2014 o pořádný kus. O letošním albu Saffron Hills se bude bezpochyby dlouho mluvit a řady fanoušků rostou s každým koncertem.

Davo Krstič

The National

Reklama

Nine Inch Nails

Elbow

Reklama

Lukáš Grygar

Algiers

Jejich rok, jejich odraz doby, na kterou by nemělo jít takhle tančit, ale jak jinak setřást její okovy?

Reklama

Les Filles de Illighadad

Klenot "saharského" labelu sahelsounds, letos se jim povedl debut i navazující turné. Doktorát z etnologie nechte doma, jejich zvuk si vás omotá jako tuaregský turban.

Reklama

Vlněna

Nejsvětější trojice. A je skoro rozumět i zpěvům! To musí slyšet všichni!

Jakub Koumar

Reklama

Slowdive

Velký návrat shoegazeové party z Anglie. Od poslední desky uběhlo neskutečných 22 let, což je stejná pauza, jakou v roce 2013 prolomili My Bloody Valentine. A stejně jako v jejich případě, i další shoegazové modle Slowdive se návrat podařil na jedničku.

Reklama

GAS

Velký návrat číslo dvě. Německý experimentátor s hudbou i psychoaktivními dobrotami Wolfgang Voigt čekal na páté album dlouhých 17 let. Ani taková dlouhá doba mu nezabránila v koncepčním navázání na desku Pop. Letošní Narkopop dokazuje, že GAS neztratil nic ze své monumentality, a ačkoli v dnešní změti experimentální elektroniky nezní tak svébytně, pořád má posluchačům co sdělit a jeho návrat je jednou z nejpříjemnějších událostí roku.

Arca

Že Alejandro Ghersi zvládá spolupracovat se zatraceně kvalitními hudebníky, přičemž ještě sází jednu dobrou sólovou desku za druhou, už jsme tak nějak zvyklí. I tak je ohromující, kam až může růst. Jeho letošní album Arca patří mezi nejlepší desky roku, ale to mu zjevně nestačilo a zásadně se podepsal i na poslední desce Björk, což sice není poprvé, ale poprvé se tato spolupráce dá vnímat jako kooperativní album.

Reklama

Jakub Peřina

Reklama

Boss Hog

Poslední desku měli před sedmnácti lety. Takoví The Make-Up ještě o rok později. Co to s těma mladejma kapelama je, když největší bordel během roku udělaj tyhle veteráni? Manželé Jon Spencer a Cristina Martinez, padesát dva a čtyřicet pět let. Po třicítce už nevěřím lidem pod čtyřicet.

Jakub Šíma

Reklama

Brockhampton

Kapela stojící za postavou Kevina Abstracta vtrhla na scénu jako velká voda. První mixtape Saturation plná hitových momentů i silných melodických črt se dočkala neméně silného následovníka hned po pár měsících a do konce roku má přijít dokonce třetí díl. Tomu se říká úvod.

Reklama

Smino

Letošní debut blkswn v lecčems překvapil podobně jako Acid Rap od Chance the Rappera: silný mužský vokál, procítěné zpěvné i rapové party, hutná atmosféra a originální hlas. Oproti Chanceovi sice schází lavina bezprostřední pozitivity, ale i tak se jedná o silný debut, který může kariéru v lecčems popohnat.

Bernadette Price

Manželka Seana Price stojí za Priceovou posmrtnou deskou. Dokonce na ní sama rapuje a díky důrazu a dikci nenechá nikoho na pochybách, kdo byl její učitel. Dědictví Seana Price v nejlepších rukách.

Reklama

Karel Veselý

Reklama

Migos

Králové atlantského trapu zažili skvělý rok. Od hitů, desky (Culture) až po memy.

Martina Wes

Reklama

King Gizzard & The Lizard Wizard

Vydali pět dokonalých alb za rok, kdo z vás (na) to má?

Reklama

Oswaldovi

Ňu ňu!

Ladě

Na Mišmaši, ach!

Reklama

Tento článek je zdarma. Pořiďte si předplatné a můžete číst všechny naše články.

digital

79 Kč/měsíc
  • Základní digitální přístup, pouze na 1 měsíc
  • Veškerý obsah webu
  • Prémiové články

digital+

83 Kč/měsíc
Navíc oproti digital
  • Veškerý obsah webu bez reklam
  • Unikátní playlisty
  • Podcasty
  • Možnost odemknout 3 texty měsíčně pro ostatní
Možnost kdykoliv zrušit
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama