Po Diere len diera?
V neistej kultúrno-spoločenskej situácii prichádzame o priestor, ktorý priniesol angažovanú a náročnú kultúru do regiónu, bojujúceho s gentrifikáciou a tiež výrazným pesimizmom.
Redaktoři Full Moonu a jejich blízké okolí rekapitulují proběhlý rok s výročními žebříčky, začínáme u hudebních těles.
Redaktoři Full Moonu a jejich blízké okolí rekapitulují proběhlý rok ve výročních žebříčcích. Začínáme u hudebních těles – jak se pandemie promítla na výběru kapel, které nám loni byly nejbližší? Většinu kapel jsme měli šanci vidět jen v pixelech, které si každý navíc hledal po své ose. Hlasování je rozmanité, shodujeme se pouze na známých firmách Fioně Apple, Gorillaz, Povodí Ohře, Run the Jewels a tajnůstkářském kolektivu Sault.
http://www.fullmoonzine.cz/uzivatel/akana
Trio Tekke
Londýňané s kyperskými kořeny mají tradiční řecký žánr rembetiko jen jako výchozí bod. Cílový zřejmě neexistuje.
Protomartyr
Aktuální britská postpunková vlna ke mně se zpožděním vyplavila tuhle partu a v konkurenci novinek Idles nebo Fontaines D.C. se rozhodně neztrácejí, naopak.
Algiers Třetí album mě sice nezadupalo do země, ale pořád na ně nikdo nemá.
Povodí Ohře
Kapela, ze které létají jiskry. A novinka Dva trámy na kříž je snad ještě intenzivnější než prvotina.
Zrní
Jinam se mi nevešli, což je škoda. Jako kapela zatím nezakolísali, jsou skvělí ve studiu i naživo.
Clarinet Factory
Když se neustále ptáte „Co je tohle vlastně za žánr?", něco asi bude správně.
Bad Bunny
Tři alba za rok se pomalu stávají novým standardem popových hvězd. Totální eskapismus z prvních příček globálních hitparád.
Phoebe Bridgers
Asi málokomu patřil loňský rok tolik jako Phoebe Bridgers, od prvního něžného singlu Garden Song po live session z vany, obleky kostlivců a hlavně desku Punisher. Jedině s Phoebe Bridgers můžeme žít Halloween každý den.
James Blake
Smutné disco bangery na EP Before a série dojemných skladeb skvěle vystihují loňskou izolaci jako málokteré jiné. Jamese Blakea bych mohl psát do žebříčků snad každý rok.
Povodí Ohře
Kapela, před kterou se nemusíte stydět cokoli říct ani udělat. Kapela, s níž každé setkání je legendární. Sisi vydal knihu vzpomínek, dohromady vydali desku a vyrobili k ní vytříbený a praktický merch.
Násilník
Protože hrál koncerty s polorozpáraným břichem. Protože oznámil křest EP a pak ho zrušil. Protože je nejlepší básník. Protože má nejlepšího manažera. A protože to všechno myslí upřímně.
BTS
Za bezprecedentní celosvětovou dominanci, perfekcionismus a důkaz, že možné je všechno.
Travis Scott
Za 12 milionů lidí na koncertě ve Fortnite a za top song v Tenetu.
Ashnikko
Za kreativní strategii, PR, klipy a message.
Sault
Mysteriózní kolektiv z UK loni vydal dvě fantastická alba, vyzobávající různorodé žánry z černošské hudební historie - dřevní blues, jazz a radikální volné verše à la The Last Poets, funk, d’angelovský neosoul, ale i výlety do afrobeatu. To vše ceděné skrz současné obrazy z protestů hnutí Black Lives Matter.
Squid
Talking Heads mojí doby, a to ještě nemají LP.
Lukáš Grygar Všechny, co se z domácího vězení nezbláznily.
Amon Tobin
Vychrlil toho za poslední rok spoustu, včetně Figueroy, a do všeho, na co sáhl, jsem se zamilovala.
The Chats
Někdy v druhé půlce roku jsem na internetu narazila na obrázek Eamona Sandwitha, to mě zaujalo, vypadal jako já, tak jsem objevila High Risk Behaviour a stala se velkým fandou The Chats.
Noisy Pots
Trochu jsem objevila Ameriku, když jsem viděla klip k songu Cosmic Trip a poprvé se zaposlouchala do Noisy Pots. Loňské singly stojí za to a těším se na desku.
The Microphones
Sedmnáct let jsme museli čekat na pátou studiovku amerických The Microphones, respektive Phila Elvera, který album pod jménem svého někdejšího projektu natočil. Microphones in 2020 má jedinou třičtvrtěhodinovou dronovou hudbou inspirovanou skladbu. Dokola točící se akordy neustále omílají a tvarují břehy a otiskují do nich nikde nekončící a bohatě vzorkované mapy vzpomínek, zatímco je zkreslené plochy přeměňují na něco, co bychom si spíš pamatovat chtěli, než aby tomu tak skutečně bylo.
Eartheater
Jestli je pro producentku a skladatelku Alexandru Drewchin něco opravdu příznačného, je to nečekanost. Každá její nová deska představuje jakousi reinkarnaci ve zcela novém universu a platí to i pro novinku Phoenix: Flames Are Dew Upon My Skin. Ta působí nepřekomplikovaně, a přitom jde o naprosto komplexní, dokonale promyšlený zvukový vesmír plný nekonečných repetic, precizně naostřených smyčců, nejjemnějších tónů kytary či harfy a krásné monotónnosti hlasu, který jako by byl jedinou jistotou tohoto zvláštního světa, stvořeného na nebývale křehké planetě, ale z té nejmocnější energie.
Sophia
Hudebník Robin Proper-Shepard tvoří hudbu už od devadesátých let, kdy hrál s dnes kultovní kapelou The God Machine. Za tu dobu neztratil nic ze svého skepsí nasáklého poklidu šmrncnutého přímo obrovským, a přesto nenápadným entuziasmem. Jako by Proper-Shepard se svým kolektivem Sophia dělal už víc jak dvacet let to stejné, a přitom neztrácí nic z elegance, s jakou servíruje trochu jízlivé, trochu melancholické skladby, přičemž obojího je pořád tak akorát.
Martin Kozumplík V tomto divném roce nikdo neměl dost prostoru stát se umělcem roku.
Anathema
V roce 2020 měli oslavit třicet let existence a vyrazit na turné k výročí alba We're Here Because We're Here. Místo toho museli zůstat doma a kvůli covidu přerušit existenci kapely na neurčito. Snad to nebude znamenat definitivní konec.
Snow Patrol
Za on-line aktivity během lockdownu, z nichž mj. vzešlo povedené EP The Fireside Sessions.
Elbow
Za intimní živák s parádní atmosférou Live at The Ritz a za YouTube projekt elbowrooms.
Horse Lords
The Soft Pink Truth
Sightless Pit
RMR
Oneohtrix Point Never
Hen Ogledd
Jako každý rok mýmu poslouchání dominoval Richard Dawson, tentokrát s druhou studiovkoun Free Humans svý kapely Hen Ogledd, která je snad ještě lepší, než ta první. Daniel Lopatin pak ukázal, že už nemusí vymýšlet nic novýho, všechno podstatný už někdy udělal a může až do konce svých dnů jen plodit jednu geniální desku za druhou. RMR pak byl můj největší loňský objev, tři tracky, který vydal ještě před EP, přišly jako blesk z čistýho nebe a já je poslouchal tak často, že doteď znám každou vteřinu nazpaměť.
The Bug
Tedy ne kapela, ale producent. Kevin Richard Martin, jeden z nejpracovitějších zvukových mágů současnosti, který už vloni krom mnoha jiných uhranul například skvělými alby, na kterých se podílel s dalšími lidmi, tedy Zonal a King Midas Sound, a rok 2020 uzavřel jako The Bug ve spolupráci s Dis Fig a jejich nádherným albem In Blue.
Moimir Papalescu
Připravil materiál pro dva rozdílné projekty, Magnetik a Die Alten Maschinen. Vanessa ohlásila zahájení příprav na další, tentokrát prý koncepční album.
Lamp of Murmuur
One-man blackmetalová enigma ze Spojených států nabízí vše, co jde od tradičního žánrového vyznění čekat – chmurnou atmosféru, podchycenou zběsilost, uhrančivou estetiku, a hlavně ve vší ohavnosti chytlavé riffy. Neznámý umělec stojící za projektem vše spojil na debutu Heir of Ecliptical Romanticism, demu The Burning Spears of Crimson Agony i v side-projectu Saidan, kde blackmetalovému filtru podrobuje temnou východní mytologii.
Anna von Hausswolff
Fascinuje mě, že každé album, které kdy udělala, bylo o mnoho jiné, a přesto si pořád drží jasný rukopis. Nechápu, jak někdo může skládat tak temnou a cituplnou hudbu zároveň.
Fiona Apple
Protože není problém dělat léta mrtvého brouka a nestavit se někomu furt na oči, když chcete vylézt s něčím, co za to fakt stojí.
Kvlt Crew
Nevím, kterého rappera si vybrat, Sofiina volba, celá tahle scéna je láska. Každopádně Edúv syn a Fvck_Kvlt jsou pro mě zjevení, jejich společný zápal a boj s vlastními démony mě vážně poznamenal a naučil mě mít ráda rap.
Myrkur
Za to, jaký stylový twist dokázala tahle blacková divoženka udělat se svým křehkým folkovým albem.
Lenka Dusilová
Za sebejistý návrat, který předčil i ta nejsmělejší očekávání.
Mark Lanegan
Za jeho otevřenou cestu do temných zákoutí vlastní duše na desce Straight Songs of Sorrow.
Autechre
Len Autechre dokážu v priebehu dvoch týždňov vydať dva albumy za sebou. A to opäť skvelé.
Matmos
Jeden z najvyzývavejších súčasných elektronických projektov tentokrát zasahuje takmer trojhodinovým albumom s 99 hudobníkmi zúčastňujúcimi sa na nahrávaní s jedným zadaním: môžu hrať čokoľvek, čo chcú, ale s tempom nastaveným na 99BPM. Pestrosť je slabé slovo.
Lyra Pramuk
Futuristický etnofolk ovlivněný mj. maďarským skladatelem a etnomuzikologem Bélou Bartókem. Prozkoumávání hranic práce s hlasem, člověk vs. příroda, technologie vs. humanita. Uklidňující ve své jinakosti.
Buscabulla
Sound moderního Portorika, důvtipná fúze indie tanečního popu a elektra s funkem a postchill groovy s množstvím boricua beatů. Nadějeplná melancholie, jakkoli idiotsky to zní.
Westside Gunn
Protože Pray for Paris s Caravaggiem na obalu a protože v říjnu ještě deska Who Made the Sunshine. Rap ve formě, flow jak sviň.
Hey Colossus
Založil je listonoš (nedávno ho při roznášce pokousal pes, vážně), napsal o tom skvělou knížku (Joe Thompson – Sleevenotes), nejmenovaná fotografka Full Moonu s nimi málem odjela do Frankfurtu, na afterparty mi nerozházeli po bytě mrkev, stejně jako nejmenovaný redaktor Full Moonu, a navíc vydali skvělé album Dances/Curses. Co spáchají napřesrok?
Sault
Už loni vydal anonymní londýnský kolektiv dvě skvělé desky, loni se s dalšími dvěma posunuli ještě o level výš. K tomu všemu podivuhodná integrita. Co chtít víc.
Nubya Garcia
Britský jazz, jasně. Nubya Garcia byla během posledních dvou let podepsána pod snad dvaceti alby, na sklonku léta konečně vyšlo její vlastní nazvané Source. Čistá krása.
Tábor
„Neměli jsme ambice mít kapelu ani vydat album," říkali Tábor v rozhovoru v prosincovém Full Moonu. Moc dobře, že to nevyšlo.
Haim
Protože Women in Music Pt III. Jdou kupředu, vyvíjejí se, nebojí se experimentovat, a přitom jsou věrné vlastnímu rukopisu.
Run the Jewels
Načasování alba RTJ4, témata, flow, spolupráce, zvuk. Speciální big up za aktivismus Killer Mikea.
Monika Načeva
Za album Zdivočelí koně. Výhodou je, že si Načeva vybírá nové spoluhráče, takže se neopakuje; má cit pro výběr poezie, kterou pak do hudby zasadí. Přijde mi, že je strašně sebevědomá v tom, co dělá, a tak je to přesvědčivé a pořád svým způsobem „mladé". V padesáti chci dělat takhle mladé věci.
Einstürzende Neubauten
Člověk nechápe, kam na ty zvuky chodí, používání různých nástrojů naprosto nezvyklým způsobem dělá jejich desky ojedinělé. Zajímavé je, že „monotónní“ vokál nenudí. Je to takový podvědomý kázání.
Petr Nikl
Za album Destička nepopsaná. To je čistá radost. Hravost, skvělý hudební motivy. Baví to i děcka, ověřený. Je krásný, jak si pod tu „hračičkovost" umí přisadit i ty strasti a noční můry a furt působí, je že je v hepíčku. Možná to bude tím, že má v posteli zabudované loutkové divadlo.
Pinch
Osvědčený dubstepový producent se po dlouhých třinácti letech ozval se sólovou deskou Reality Tunnels a nasazuje moderní háv klíčovým ostrovním elektronickým stylům. Taneční i poslechové věci míchá bravurně, od techna po trip hop s citem a bez přešlapu.
Deftones
Nezaměnitelně mystický zvuk, který inspiroval mnohé, stále nevyčerpal svůj potenciál, a to je dobře. Magie tam furt je.
Aesop Rock
Slovní zásoba lvl over 7000 slov v celé diskografii. Chytrý rap se slovníkem, ale i neskutečným šmrncem. Pro všechny rapující lemply – tady se učte!
Maria Pyatkina Určitě ne Idles.
Gorillaz
Místo příprav nové desky se Gorillaz pod vedením Damona Albarma zaměřili na natáčení singlů. Ve studiu, ať už virtuálně nebo přímo, se sešli s umělci jako Slaves, Beck, Schoolboy Q nebo Georgia. Projekt přinesl mnoho zajímavých tracků, vesměs bez melancholie a v poslední době často omývaného tématu izolace, a i tím se zasloužil, že rok 2020 zase nebyl tak špatný.
The Microphones
Člověk krve
Za všechny písně, ve kterých je smrt jen nepříjemná sousedka, se kterou se člověk musí naučit žít.
Mary Lattimore
Za to, že vás během prvního tracku přenese z roku 2020 na růžový obláček.
Molchat Doma
Postpunk v bieloruskej réžii smutný a chladný ako osamotený oceľobetónový stĺp. Kto by hľadal kapelu prenesenú v čase priamo z roku 1978, lepšiu nenájde.
Gorillaz
Po dvoch slabších albumoch Damon Albarn znovu objavil správny prístup ku kolaboráciám, ktoré tak nešťastne potopili predposledný Humanz. Gorillaz majú nový dych a dúfam, že vydrží čo najdlhšie.
Thou
Neúnavná kapela, která stíhá doom metal, grunge a kolaborace s nejlepšími interprety. Vřískanice s dobrými úmysly za každých okolností.
Run the Jewels
Je trochu laciný opět zmiňovat RTJ. Ale momentum posunu tektonických desek, které se nacházejí pod mocenským předivem společnosti, dokázali zachytit ze všech nejlíp. A třeba bude i zemětřesení.
Griselda Records
Westside Gunn, Conway the Machine a Benny the Butcher se dokázali z ulic Buffala dostat až pod vrchol. A to všechno s DIY mindsetem a bez jediného úkroku stranou. Příští rok ukáže, jestli už hlavou naráží do stropu nebo jej prorazí.
Pop Smoke
Ukažte mi lepší drill album než Meet the Woo 2. Nečekaná smrt rukou zloděje, který se mu vloupal do domu, bolí o to víc.
Old Man Gloom
Partia dlhoročných priateľov. Súdržnosť a radosť z hudby v podobe skupinovej terapie na Seminar VIII: Light of Meaning a Seminar IX: Darkness of Being.
Fiona Apple
Za svérázný přístup, který nepřestává fungovat.
Bacchae
V tomto roku vyšli s albumom Pleasure Vision. Táto takmer čisto ženská zostava a jej punkový – až dievčenský – energický prejav vzbudzuje nostalgiu. Zároveň z albumu vyžaruje presne to, čo v tieto dni najviac absentuje: odviazaná zábava, rebelstvo a drink v ruke.
Chief Bromden
Koťátka!
Illegal Illusion
Šelmy!
King Gizzard & The Lizard Wizard
REK
Nulajednanulanula
Lazer Viking
Dlina Volny
Na slibované album si podle všeho budeme muset ještě počkat, pro běloruskou kapelu Dlina Volny to nicméně byl zlomový rok. Připojili se k losangeleskému labelu Italians Do It Better a vydali tři singly. Na posledním a nejsilnějším z nich, Whatever Happens Next, začali pracovat před několika lety v reakci na tehdy konané protesty proti Lukašenkově režimu, ale chvíle ho dokončit a vydat nastala loni. Na repeat u mě hrálo také jejich debutové album Mechty, kterým chtěli povzbudit k tomu, aby se lidé odvážili snít, čímž ve světle probíhajících událostí nabylo na aktuálnosti.
Kraków Loves Adana
Jak mi dokázali tak dlouho unikat, je mi záhadou. Hamburská dvojice s polskými a tureckými kořeny Kraków Loves Adana loni oslavila desáté výročí a pro mě jsou opožděným objevem loňského roku. Krátce před vydáním desky se odhodlali k rozvázání smlouvy s Italians Do It Better, protože jim podmínky připadaly neférové. Příjemně potemnělé album Darkest Dreams si raději vydali sami a jako přídavek fanouškům poslali ještě atmosferičtější ípíčko A Night to Remember.
Máte již předplatné?Přihlásit se
Tento článek je zdarma. Pořiďte si předplatné a můžete číst všechny naše články.
Možnost kdykoliv zrušit
