Žebříčky Full Moonu: koncert a kapela s nejhorším názvem

Komentovaná výběrovka nejlepších koncertů a festivalů, ale taky nejlepších, potažmo nejhorších názvů kapel a songů, abychom nebyli pořád tak vážní. Kdo je sprostý a co je sexy? Kdo má trvalou na pinďouru a která trubka vede až do nebe? Dívejte se. Velké hlasování bezmála padesáti redaktorů Full Moonu a blízkého okolí už proběhlo, tedy ona vděčná "bodovací soutěž", a to hned nadvakrát, česká a zahraniční scéna odděleně.

Akana

Koncert/festival

Robert Plant v Rondu - tenhle zážitek by se zřejmě dostal i do mé celoživotní Top3

Respect Festival – se speciálním přihlédnutím k setu Lo Cor de la Plana

The Ex & Brass Unbound v Akropoli – intenzivní, zvukově drtivé i euforicky taneční

Martin Kozumplík

Koncert/festival

Mark Lanegan – Lucerna Music Bar, Praha

Wovenhand – Fléda, Brno

SunnO))) – Primavera Sound, Barcelona

Marc Almond – Schwutz, Berlin

Kapela/song s nejlepším a nejhorším názvem

Citron – Rebelie Rebelů - Album jsem neslyšel, ale název desky je naprosto pekelný.

Anna Mašátová

Koncert/festival

Doyle/McGoldrick/McCusker - King’s Place, Londýn

Křišťálově čistý zvuk, trojice geniálních multiinstrumentalistů, kteří jezdí na turné tu s Markem Knopflerem, Bobem Dylanem, Patti Smith a desítkami dalších, kteří je velebí, kudy chodí. Zážitek vhánějící slzy do očí, dokonalá souhra nesmírných sympaťáků.

Heymoonshaker - Colours of Ostrava + Festival v ulicích, Ostrava

Na United Islands před dvěma lety ovládli prostor tak, že se lidé o desky málem porvali. Ostravu si vodili jak loutky, kdyby chtěli, publikum by jim asi olízalo boty. Dva Angláni, bluesman a beatboxer, kteří se doma moc neohřejí a všechen svůj majetek mají sbalený v batohu. Nově vydaná deska Noir na pultech od října.

Itamar Borochov Quartet - Jazz Dock, Praha

Izraelský jazz má cosi do sebe, Borochov a jeho quartet jsou však crème de la crème.

Wood Brothers - Jazz Dock, Praha

Hudební vánoce na jaře? Wood bros rulez.

Womex

Zážitek ve všech směrech, veletrh snů, který by si měl jednou za život dát každý hudbymilovný jedinec.

bro

Koncert/festival

Retox - Kabinet múz, Brno

James Welburn - IMHHH, Brno

Woven Hand, Marriages - Fléda, Brno

Po Retox (a dalších ten večer, čus R-SS) se Kabinet uklízel ještě týden, po Woven Hand se Fléda neměla uklidit nikdy, po Welburnovi se může uklidit J.K. Broadrick.

Kapela/song s nejlepším a nejhorším názvem

Pontiak – Shit Sucks

Děti deště – Tyto alba

Stara Rzeka – W szopie, gdzie byly oczy

Objem ale neupřeš.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou – kvůli lidem i muzice, každoroční stálice. A pak taky noční koncert niněristy Matthiase Loibnera v kostele sv. Jana Křtitele. Spolu s ním sedmero pěvců vídeňských z mužského gregoriánského sboru Wiener Choralschola. Mužské hlasy proplétající se pod klenbou, jemný podkres niněry, intenzivní pocit, který se stupňuje. Když už není kam, někdo vezme džbán a roztříští ho o podlahu. Následuje minuta naprostého ticha. A pak se z ticha vynoří ženský hlas.

Robert Plant & Sensational Space Shifters – Loni v Ostravě nebyl čas se zaposlouchat. Brněnský koncert byl komornější, v Rondu byl docela fajn zvuk a album „Ukolébavek“ slyšet naživo byl jedním ze zážitků roku.

Jiří Akka Emaq

Koncert/festival

Kraftwerk 3D live, Forum Karlín, Praha

Inu, pravda, nebyl jsem tam. Nejbližší setkání s touto akcí jsem měl, když jsem nějakému šťastlivci s lístkem ukazoval cestu k Fóru Carolinum. Přesto si myslím, že Kraftwerk se svojí 3D show jsou unikátem, a ač jsou na scéně již bezmála půlstoletí a v zásadě hudebně těží ze skladeb napsaných v minulém miléniu, stále mají inovativního ducha a v koncepci své show popírají veškeré zásady vystupování kapel naživo. A 3D show? Kdo to dneska má? Navíc zestárnout důstojně se musí umět, a právě proto jsou tak skvělí.

Kapela/song s nejlepším a nejhorším názvem

Žijeme v postmoderním světě, kdy slova byla významově natolik vyčerpána, že to jsou již jen bezmocné prázdné slupky, za nimiž se nic neskrývá. Zneužita moderní PR rétorikou mediálních agentur, leží pohozená v bahně u cesty. Je zde tolik jmen pro nic a ta nepohodlná jsou polehoučku vyřazována ze slovníku a my se pomalu blížíme k orwelovskému newspeaku. Je tolik prostoru pro vytváření nových koncepcí a jejich pojmenovávání a my jsme natolik otupělí, že si kapela může říkat třeba Koonda Holaa a nikdo nehne ani brvou.

Vojta Chmelík

Koncert/festival

Ten pocit (laskavý čtenář snad promine zprofanované uvození), když jdeš prakticky na blind na vystoupení umělce, o kterém víš prakticky jen to, že ho tvůj mateřský plátek hodně hajpuje, a tím pádem máš nutkání to nepropást. Po jeho festivalovém setu odcházíš totálně uhranutý a tři dny otravuješ okolí broukáním „I don't wanna be your cheerleader...“. Ano, St. Vincent na Colours to pro mě letos vyhrává – láska na první pohled/poslech.

A vůbec, Colours of Ostrava byl zážitek, od skvělého line-upu po vynikající veganský guláš, k tomu se mi přičetlo několik moc příjemných setkání (třeba okolo Full Moon stage) a to, že jsem se toho účastnil s partou dobrých přátel. Joy shared means joy multiplied.

Dry The River, Futurum Music Bar. Strhující výkon kapely při sympaticky skromném a pokorném vystupování a celkově skvělá atmosféra koncertu mi tento dubnový večer zařadila na špici klubových koncertů roku. Věčná škoda, že se koncem roku pánové rozhodli kapelu rozpustit a jít každý po svém.

Albert Hammond, Jr., Lido, Berlin. Skvělý koncert a ještě skvělejší afterparty s Albertem v backstage, kam se nám náhodou podařilo propašovat, a následně v barech Kreuzbergu.

Jakub Šilhavík

Koncert/festival

Colours of Ostrava - Jsou o několik kroků dál než ostatní velké festivaly u nás. Čím dál ambicióznější dramaturgie, unikátní industriální prostředí a bezproblémová organizace patří mezi základní stavební kameny úspěchu.

Budějovický Majáles - Po návštěvě Budějovického majálesu máte pocit, že jste byli současní něčeho neopakovatelného, co zdaleka přesahuje oslavy studenstva pod hlavičkou komerčních korporací.

Calvin Johnson – Nákladové nádraží Žižkov, Praha - Opravdu velké koncerty se neodehrávají v anonymních sportovních arénách pro deseti tisíce lidí, ale na malých zastrčených místech, kde se schází party nadšenců s nezlomnou vášní pro hudbu.

Kapela/song s nejlepším a nejhorším názvem

Boy Wonder & The Teen Sensations - Waiting for the End of the World - Humorná nadsázka, nebo vrchol trapnosti? Záleží na úhlu pohledu, ale o vítězi téhle kategorie mám jasno.

Jakub Koumar

Koncert/festival

God Is an Astronaut – Praha, Futurum

Jasně. Koncert postrockových legend mohl být nezapomenutelný, velkolepý a vzhledem ke stylu tak nějak… astrální. A to nebyl. Jenže ruku na srdce. Cítit, jak se tihle Irové opírají do svých nástrojů, až se hvězdy nad nebem roztřesou, je zážitek. Zážitek z toho, že alespoň na pár hodin získá člověk dojem, že přeci jen existuje něco víc než jen bohapustý, bezedný a absurdní vesmír.

Kapela/song s nejlepším a nejhorším názvem

Modest Mouse - God Is an Indian and You're an Asshole

Název i skladba připomínající jakýsi přelom nálady mezi Lonesome Crowded West, Moon and Antarctica a Good News for People Who Love Bad News. Ostatně skladbu prý napsal sám Jeremiah Green, s nímž Isaac Brock kapelu založil. Starý dobrý časy skončit nemůžou.

Madonna – Rebel Heart

Jak moc na dně musí být vaše kreativita, abyste s prestiží a aurou nejslavnější popové hvězdy a jedné z klíčových hudebních provokatérek generace MTV udělali nejen píseň, ale rovnou celou desku s návzem Rebel Heart? Madonně se povedl nevšední kousek. Natočila mizerné album s mizerným titulem.

Father – Who´s Gonna Get Fucked First?

Pokud k tomu budou Father předkládat svůj lehce monotónní a hypnotický rap, tak se kurva deru na začátek fronty.

Veronika Kubanková

koncert/festival

Swans na Colours of Ostrava. Začalo sa ohýbať ostravské železo a obloha padala. Čas sa meral na nádych a každý jeden bol vďaka nim nový začiatok, nekonečná slasť.

Marriages vo Fléde. Krásny opar gitár, z ktorého sa mi nechelo von.

kapela/song s nejlepším a nejhorším názvem

Najlepší názov songu: Father John Místy - Bored in the USA. Snažím sa zbaviť predstavy, že všetko, čo tento chlapík stvorí je geniálne, vtipné a pravdivé zároveň. Bez úspechu.

Martina Wes

Koncert/festival

The Dear Hunter ve Vídni - po loňském koncertě Dredg další splněný sen

The Fall of Troy a kousek CHON v Berlíne - ani jsem nedoufala, že The Fall of Troy někdy uvidím, druhá srdcovka

The Afghan Whigs v Lucerna Music Baru - to byl naopak případ toho, jak si pro mě novou kapelu rychle naposlouchat a maximálně si ji pak užít

MišMaš Party u Bojkovic - Dunajská vlna, Celestial Shore, Dÿse, New Dog, Jan Spálený a ASPM, cimbálovka, krajina, kyselica

NAAB Noise Party v Rechlích u Prachatic - Kiss Me Kojak, eá, Stárneš, Lionel Dixit, Unkilled Worker Machine, Lem, Jealousy Mountain Duo, ping-pong, ohníček

Festival malých pivovarů v Třebíči - The Hops Party, Nauzea Orchestra, LISERSTILLE, pivo, palanda

Zdeněk Malinský

Koncerty

Stick Men - Lucerna Music Bar, Praha

Russian Circles - Podnik, Praha

a pak taky: Laco Deczi (Žatec), Calm Season (Malostranská Beseda, Praha), Chelsea Wolfe (Dobeška, Praha)

Michal Pařízek

Koncert/festival

Kamasi Washington – Le Guess Who?, Utrecht

Stačilo by napsat Le Guess Who? a bylo by jasno, ale i v rámci tohoto festivalu byl koncert Kamasiho Washingtona výjimečný. Přes dvě hodiny neskutečně našlapaného jazz funku, od boku a s úsměvem.

Algiers – Badehaus Szimpla, Berlín

Na katovickém Offu to bylo výjimečné, v malém berlínském klubu o pár týdnů později stejně výrazné a intenzivní. Těžko říct jestli lepší nebo horší, ale z pár metrů byl ten příval skoro k nevydržení.

Marc Almond – Schwuz, Berlín

Jeden z nejstarších záznamů na pomyslném wish listu, splněno. S nadhledem, grácií a pukrletem. Veselo.

Kittchen – koncert pro Apačku, Praha

Bez komentáře...

Full Moon Stage – Colours of Ostrava 2015

Stejně jako loni, mimo kategorie. Letos snad ještě povedenější, děkujeme všem.

Josh T. Pearson – Le Guess Who?, Utrecht

Smash hit z Utrechtu, největší šoumen na scéně. Dobře, že je zpátky.

Sleater-Kinney – Huxley’s Neue Welt, Berlín

Fantastická energie od prvního poklepu podpatkem do posledního zamávání. O pár měsíců v Barceloně taky vynikající.

Kapela/song s nejlepším a nejhorším názvem

Tahle kategorie je nesmysl. Ale když už... je tady jedna finská kapela, kterou uvidím v lednu v Groningenu. Have You Ever Seen The Jane Fonda Aerobic VHS? Na obalu debutu mají pochopitelně hokejového brankáře.

Jakub Béreš

Koncert/festival

Bylo toho hodně. K nejlepším koncertům řadím Metronomy, St. Vincent, Alt-J, Foals nebo Young Fathers. Překvapením byly tyto dvě akce:

Elliphant – MeetFactory, Praha – Rapperka a zpěvačka ze Švédska, která předvedla nejenergičtější a nejosobitější show pro půlku MeetFactory. Na kontě má spolupráci se Skrillexem a Diplem, přitom její tvorba není podbízivá a nežene se za masovou odezvou, jak je tomu například u její kolegyně MØ.

Rhey – MeetFactory, Praha – Nejintimnější zážitek, upřímnost a otevřenost zpěváka Mika Miloshe si mě získala okamžitě.

Veronika Miksová

Koncert/festival

Two Gallants – MeetFactory, Praha

War on Drugs – Lucerna Music Bar, Praha

St. Vincent - Colours of Ostrava - ta holka hraje na kytaru jako na klitoris, nejlepší tanec

Kapela/song s nejlepším a nejhorším názvem

nejlepší Shilpa Ray – Erotolepsy

Veronika Mikulová

Koncert/festival

Událostí a důležitou změnou je jednoznačně elektronika na Colours of Ostrava. Nová Elektro Stage, velmi vydařená, a pak hosté jako Clark nebo Danger jsou obrovskou satisfakcí. Jen víc, jen houšť!

Jakub Peřina

Koncert/festival

Deerhunter v Berlíně, rozestoupení někde mezi dylanovským mrvení předpokladů a vystoupením Billa Burra. War On Drugs v Praze, ti se mnou ale rezonovali tak moc, že si z nich už víc nepamatuju.

Kapela/song s nejlepším a nejhorším názvem

Většina názvů z desky Father John Mistyho je sympaticky poťouchlá.

Pavla Slezáková

Koncert/Festival

Electronic Beats Festival v Arše, Praha

Nepřivezl elektroniku, přivezl Warpaint a úchvatné Ibeyi.

Shilpa Ray v Lucerna Music Baru, Praha

Bez nutnosti pochvalných ovací pro Shilpu mě ten večer výrazně zasáhl předskokan, duo Insect Ark. Basa, bicí a špetka synthových efektů sedli, jako prdel na hrnec. Mrazení v zádech nepřestalo ani nadcházející den.

On the Road - Bohdaneč

Letos to byl už 10. ročník. Kulatiny domácího bohdanečského festiválku (mezi mechem a kapradím) oslavili Květy, Mucha, Lenka Dusilová, Tata Bojs i Skyline. Směsice jako ze studentské pečetě nepůsobila hořce, spíše sladce.

Shaqualyck

Koncert/festival

The Telescopes v ostravském Planu B

Hřmotný zvuk, rozostřené světlo a kapela vpíjející se do publika s každou další hypnotickou repeticí. Místo účelové procházky pamětí skvělá deska Hidden Fields. Jo a Stephen Lawrie je fakt divnej.

Bleubird v Mandale

Brejkující vozíčkář, nadšený lidi, tři přídavky. V Kopru měli letos opět spadeno na samá zajímavá jména a s tímhle divočákem rozhodně neprohloupili. Podobně kulomtenou flow se hned tak někdo pochlubit nemůže.

Hugo Race & the True Spirit ve ValMezu

Začínal s Cavem v Bad Seeds, ale kdo si na to dneska vzpomene? Ukázkově šlapající kapela, nezaměnitelný genius loci podzemního M-Klubu a rozjařený dav hltající každé slovo charismatického frontmana se svůdně zastřeným chraplákem. Omamná a pohlcující záležitost.

Kapela/song s nejlepším a nejhorším názvem

The Black Ryder – The Going up Was Worth the Coming Down (zlatá slova)

Sankt Otten – Karfreitagskarpfen und Dolce Vita (Němci, tyvole…)

Boy Wonder & The Teen Sensations (je z toho cítit takovej ten uprděnej nadhled)

Jakub Šíma

Koncert/festival

Flatbush Zombies and The Underachievers

Nemít očekávání je často nejlepší koncertní naladění. O to větší nadšení zavládlo, když Flatbush Zombies dokázali prodat i to, co v nich nebylo. Záhrobní pózy Meechyho Darka, nejvýraznějšího z newyorské trojice, hypnotizovaly plný sál, koncertní provedení tracku Bliss bralo dech a stage diving z balkónu v Roxy byl v ten moment víc než jen odvážným kaskadérským kouskem.

Paprsky Inženýra Garina

Jeden z koncertů, o kterém už jsem si myslel, že nikdy neuvidím. O to příjemnější bylo, když se přání splnilo bez předchozího upozornění. Trubky, železné barely i nažhavené brusné kotouče. Víc takových zážitků.

Rhytm Renegades (DJ Shadow + Cut Chemist)

Delikátní, přesné i chytlavé. Přehrávání muzejně archivovaných vinylů praotce Bambaaty bylo unikátní nejen koncepčně, ale i při pohledu pod nasliněné prsty dvou skvělých DJů a turntablistů. Šance, která se neopakuje.

Body Count

Dědek tady, metalák tam, pot, kam se podívám. Vysoké teploty, neúnavný mosh pit, kazatel Ice T a dobrý pocit, že vnitřní kriplovství o sobě pořád umí dat hlasitě vědět.

Kapela/song s nejlepším a nejhorším názvem

B L A C K I E... All Caps, With Spaces

iLoveMakonen

A všechny pseudonymy obsahující v ostentativní podobě termíny jako lil, thug, young a podobně. Nejlepší jsou všechny ostatní.

Jakub Šponer

Koncert/festival

Březnový koncert Metronomy v pražské Lucerně, protože to byl večer, kdy “everything went there way”.

Kapela/song s nejlepším a nejhorším názvem

Tady moc zajímavý nebudu, pro mě je název Tame Impala jeden z vůbec nejlepších názvů v historii, takže bych si lhal do kapsy, kdybych napsal něco jiného. Nejhorší? Destroyer. Huňatý, vlasatý, vousatý medvídek, říkající si Destroyer.

Karel Veselý

Koncert/festival

Chelsea Wolfe - Dobeška, Praha

Arca & Jessee Kanda – Donaufestival, Rakousko

Young Fathers – Melt, Německo

Kapela/song s nejlepším a nejhorším názvem

Perfect Pussy

WAGHiSS666

Koncert/festival

Every Time I Die, Futurum, Praha

Andy Williams je největší (!) týpek.

Wovenhand + Marriages, Fléda, Brno

Nejlepší práce na světě! („Ahoj Eugene, jen jsem ti chtěl říct, jak se jmenuje naše kapela.“)

Díky.

Retox, Kabinet Múz/007, Brno/Praha

Už víme kdo je pičus, tak chcípni v tý svý katedrále. Protože bez peněz bychom všichni byli bohatí! / We know who’s the prick, so Die in your own cathedral. ‘Cause Without money, we’d all be rich!

Kapela/song s nejlepším a nejhorším názvem

Bloodhound Gang - My Dad Says That's For Pussies vs. Repelent SS – Jihad Heretika

Poloskandální návrat kokotážníků vs. Mě mrdá knedlo-vepřo-zelo/ ne hvězda a půlměsíc!

Woko

Koncert/festival

Deathwish Fest 2015, SO36, Berlín

Jako člověk, co má v obýváku vyvěšenou vlajku Deathwish, nemůžu dát na první místo nic jiného. Vidět v jeden večer Converge, Trap Them, Harm’s Way a Young And in the Way můžu klidně uvést jako jeden ze splněných snů.

And So I Watch You from Afar, NoD, Praha

Na YouTube je sice návod, jak tančit na math rock, ale jsem rád, že se tím ten večer moc lidí neřídilo.

Birds in Row, Klub 007, Praha

Koncert, na kterém jsem se loni nejvíc vyřval, zpotil, a mám upřímnou radost z toho, že jsem si nic neudělal.

Kapela/song s nejlepším a nejhorším názvem

Steak Number Eight - Kapela vznikla, když bylo klukům sotva 15 let, a já ten název furt beru s humorem. Nevím, co znamená, a nevím ani, co znamená nejnovější Kosmokoma. Ale hraje jim to úžasně.

Blueskin

Koncert/festival

Róisín Murphy v Lucerně, Praha - Vzhledem k nedostatku peněz jsem v první půlce roku viděl minimum koncertů. V té druhé mi nejvíc utkvěla tahle paní, která do svých vystoupení dává všechno a ještě něco navíc.

Bokka v Paláci Akropolis, Praha - Takhle má vypadat pořádná audiovizuální show! Škoda, že na deskách nezní hudba polských Bokka zdaleka tak zajímavě.

Marcus Intalex + Sam Binga na Liquid Flights v Crossu, Praha - Bál jsem se, že když se to jmenuje Liquid Flights, bude hrát Intalex hodně krotce a předvídatelně. Naštěstí se tak nestalo a spolu s výborným Samem Bingou se postarali o nejlepší party letošního roku, na které byly ke slyšení snad všechny odnože bass music.

Kapela/song s nejlepším a nejhorším názvem

Nevím, co hrajou, ani jestli ještě vůbec existujou, vždycky mě ale (v dobrém i zlém) fascinoval název kapely Vychcaný knedlíky. V kategorii nejvtipnější název skladby sotva někdo v brzké době trumfne Joriho Hulkkonena a jeho My Brother Went to Space and All I Got Was This Lousy Vacuum. Nesmím taky zapomenout na vtipně pojmenované labely - například Lobster Theremin nebo Woe To The Septic Heart.

Viktor Palák

Koncert/festival

Annette Peacock na festivalu Le Guess Who?, Holandsko

Maserati na Dobešce v Praze

Daniel Mechne a Endon v tokijské špeluňce Soup

Kapela/song s nejlepším a nejhorším názvem

Puscifer – haha, vy všichni fanoušci Tool, kteří obsesivně hulákáte, ať se Maynard vyprdne na tuhle svou kratochvíli. Vážně? Poslouchali jste to někdy pořádně? The Remedy jako další ze skladeb roku.