Žebříčky Full Moonu: koncert/festival roku 2017

Které koncerty a festivaly zasáhly redaktory Full Moonu a jejich blízké, nejbližší okolí v roce 2017? Živé vzpomínky, prach, pot a slzy? Napříč žáry, styly, přes hranice i doma. Nick Cave, růžový metal nebo dlouhý úplňky s Annou von Hausswolff...

Akana

Iva Bittová & Čikori – Respect Festival, Praha

Výsostně osobní zážitek, těžko sdělitelná hnutí za hrudní kostí. Neumím si představit, že by se dalo v souznění s hudbou jít ještě dál, než jak to umí právě Iva Bittová.

Algiers – Strahov 007, Praha

Byla jim Sedmička malá nebo akorát? Dodnes nevím, každopádně vymalovali ji dokonale.

Värttinä – Lucerna Music Bar, Praha

Neopouštěj staré známé pro nové. Dlouho jsem je neviděl a zjištění, že dámy neztratily nic ze svého kouzla, vydatně zahřálo.

Martin Kozumplík

Hradecký slunovrat – Hradec nad Moravicí

Kometa na festivalovém nebi. Každý rok roste, nejpřívětivější atmosféra, všichni se znají, a kdo ne, tak se pozná na místě. Příjemná organizace, rozumná velikost, fantastické prostředí. Na žádný jiný fesťák se tolik netěším a slibuju, že příští rok udržím pozornost (těch známých a lákadel je tam tolik...) až do konce.

Nick Cave – O2 arena, Praha

S přehledem nejintimnější koncert, který tahle studená hala kdy zažila. Nick Cave je pán. Dokazuje to na každém koncertě a na velikosti pódia a mase publika nezáleží. Současné složení The Bad Seeds v čele s principálem Warrenem Ellisem překonává i zdánlivě nepřekonatelnou starou partu s Blixou a Mickem Harveym. Událost sezóny, široko daleko žádná konkurence.

Davo Krstič

Anathema – Lucerna Music Bar, Praha

Hidden Orchestra – Jazz Tibet Club, Olomouc

Birdy – Colours of Ostrava

Lukáš Grygar

Anna von Hausswolff – Beseda u Bigbítu, Tasov

Bez očekávání, a snad i proto mě to zbořilo. Pod úplňkem, v přibývajícím úžasu, který se v tu nejlepší chvíli spolu s propadem ladění láme do extáze.

Pigeon – Žižkovská noc, Praha

Kdo to je? Aha, "nějací" Němci. Bubeník útočí i zpěvem. Zvuk setřásá cihly na zdi a nijak ho netrápí, že zvukař pije na baru o patro výš.

Lyssa – Klinika, Praha

Příbuzné otřesy, ale zdi patří prostoru, kde Lyssa otevírá – a krade pro sebe – celý večírek. Na žádné jejich desce jsem neslyšel sílu, co tady.

Jakub Koumar

Experimental stage – Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava

Pořadatelé letošního ročníku dokumentárního festivalu v Jihlavě se skutečně vytáhli, když umístili experimentální hudební stage do filiálního kostelíku, který je i samotným Jihlavákům přístupný jen pár dní v roce. Strohý a vybílený interiér v kontrastu s barokizujícími prvky hostil noise, field recording, ambient, postminimalismus a další libovou krmi pro hledače netradiční hudby. Díky vybroušenému konceptu šlo zkousnout i tu vlezlou a nepříjemnou zimu. Podzim je přeci jen podzim.

Jambinai – Palác Akropolis, Praha

Korejský postrockový ansámbl se neopírá o žádné efekty. Na začátku i konci je hudba oproštěná od atmosféry světel i transu propadajících hudebníků. Jambinai, to je pekelné soustředění a poctivost. A nenablýskaný, ale velmi rafinovaný prostor Akropole byl tím ideálním místem pro takovou hudbu. Hudbu bez pozlátek, ale s hloubkou a hlavně neoddiskutovatelnou upřímností.

Deafheaven - Lucerna Music Bar, Praha

Lucerna Music Bar se možná z počátku zdál docela noblesní na vyvolávače temna Deafheaven. Blackgazeová parta ze San Francisca naštěstí nepatří mezi nejčernější zástupce žánru. Jejich metalovým sólům svědčil precizní zvuk a oblé pódium zase crowd surfingu George Clarkea. Koncert Deafheaven nebyl možná nejhlubší a sdělení nahradila show. Ale show, která je precizní a vydřená. Show, která je pro kapelu i fanoušky odměnou.

Jakub Peřina

The Make Up – Primavera, Barcelona

Z tohohle zážitku žiju doteď. Navíc jenom pár týdnů potom jsem ještě s Ianem dělal rozhovor na Sedmičce. Splněnej sen. Vidět Make Up a nezemřít.

Jakub Šíma

Moses Sumney – MeetFactory, Praha

Skřivánčí hlas se silou tažného buvola. Pár gest, vtipů a překypující přirozenost stačily, aby si nepočetný dav bleskově omotal kolem prstu. Možná to nebyl nejlepší koncert roku, ale do teď mám před očima Mosesovu bezprostřednost a široký úsměv.

Sugarhill Gang, Chaozz, Trosky

Rok 2017 se zapíše do osobní historie minimálně tím, že byla možnost vidět nejstarší postavy žánru, ať z Ameriky, Čech (Manželé a další prominou) nebo Slovenska. Co naplat, že hudební úroveň už v době největší popularity byla v některých případech minimálně diskutabilní a nyní je s podivem, že někteří pamětníci zůstali naživu. Setkání po dvaceti a více letech přinesly nejen zakázané potěšení, ale v případě Trosek i několik sytých hudebních momentů.

Lunchmeat Festival, Praha

Lunchmeat je festival světové úrovně konající se v Praze. Víte o nějakém dalším?

Rah Digga, Little Simz – Hip Hop Kemp 2017, Hradec Králové

Mám velkou slabost pro ženy za mikrofonem – Rah Digga a Little Simz jsou přesně ten důvod, proč slabosti vznikají. V převážně mužském světě dokáže mít nejen dostatečně ostré lokty, ale především neztrácí ženský element. Styl, který uhrane i dá pěstí.

Karel Veselý

Cobalt – Futurum Music Bar, Praha

Jiná galaxie metalu.

Martina Wes

Pile – Fatal

Velkej fail organizátorů, ale pro nás pár návštěvníků obrovský zážitek a pro mě jeden z největších koncertních překvapení vůbec (díky Kerbosovi za echo).

Jumbo Jet – Café V lese

Taky nepovedená organizace, pár návštěvníků, ale nejlepší show (díky Péťovi Wagnerovi za echo).

KoRn – Forum Karlín

Už jsem opravdu nečekala, že je ještě někdy uvidím a že se mi to bude líbit, nejen pecky z poslední výborné desky, ale i dobře zahrané staré fláky (díky Vendy za lupen).