Žebříčky Full Moonu: song/objev roku 2015 II.

Komentovaný výběr nejlepších songů doprovozený klipy, ale i objevy roku 2015 podle redaktorů Full Moonu aneb Co tarantule našla, to lékař pohřbil. Od Savages k Junglepussy. A dál? Velké hlasování bezmála padesáti redaktorů Full Moonu a blízkého okolí už proběhlo, tedy ona vděčná "bodovací soutěž", a to hned nadvakrát, česká a zahraniční scéna odděleně.

Michal Pařízek

Song

Sleaford Mods – Tarantula Deadly Cargo – pomalé rytmy k hněvu překvapivě pasují.

Algiers – Old Girl – esence debutového alba, jasná kontinuita, výrazná melodika a atomová energie.

Sleater-Kinney – Hey Darling – melodický oblouk refrénu podlamuje kolena. Deset tracků na albu rovná se deset hitů, tohle je ten můj.

Kittchen – Sudety – krása samozřejmosti, od úvodního riffu...

Objev

Algiers – co dodat...

Veronika Miksová

Song

Shilpa Ray – I'd Rather Go Blind (Etta James cover) - srdceryvné

Sufjan Stevens - Fourth of July

Savages – The Answer - násilnické pravdivé šílenství

Objev

Reverie - nejlepší koncert na Hip Hop Kempu

Stinka - skvělé texty, magické, okouzlující hluboký hlas, poetika jako kráva

Repetitor - napětí, chemie, odpich

Veronika Mikulová

Song

Kiasmos - Swept

Tep doby a alegorie na osudovost. Naživo vzrušuje, vytýká a dojímá zároveň.

Jakub Peřina

Song

Should Have Known Better od Sufjana Stevense za "Nothing can be changed /the past is still the past / the bridge to nowhere," Watch You Go By Ezry Furmana za "It's fine being drunk on the weekend but it's finer being drunk all week" a I Love You Like I Do od Chrise Owense a jeho holky, protože upřímnější píseň o lásce loni nikdo nenapsal.

Objev

Julien Baker, holka která se nebojí jednoduchosti. Její debut sice není tak vycizelovaný jako deska Joanny Newsom nebo Julie Holter, zato je tak nějak lidštější, ryzejší. Na youtube kanálu OurVinyl se do ní zamilujete hned natřikrát.

Pavla Slezáková

Song

Sleater-Kinney - Bury Our Friends

Nebo A New Wave a nebo osm ostatních, které na albu jsou. Nelze jinak, než se hluboce uklonit geniálnosti comebacku.

Alabama Shakes - Don't Wanna Fight

Brittany Howard je bohyně. Začátek téhle pecky vás vcucne a vyplivne, až zaduní poslední tón. Alabama Shakes ani na elpíčku číslo dvě nezpomalili, díky Bohu!

Torres - Strange Hellos

Mackenzie Scott na druhé desce naplno odhaluje své nitro a odhazuje všechen stud. Strange Hellos vás omámí poté, co vás hned na začátku překvapí. A ani zbytek alba není k zahození. Toho překvapivého elementu je tam již pomálu, ale i přesto stojí za to.

Musím zmínit (jinak neusnu): Bully - Trying, Wolf Alice - Bros, Kate Tempest - Europe Is Lost, Son Lux - You Don't Know Me, Unknown Mortal Orchestra - Multi-Love.

Objev

My Midnight Heart - Pusťte si Drown.

Bully - Rock'n'roll žije! Mladí hudebníci o něj stále jeví zájem, není nutno nořit obličej do dlaní. O nás, rebely, je postaráno i do budoucna.

Will Butler - Bratr frontmana Arcade Fire nakousl sólovou dráhu. Nezbývá než věřit, že ho neodradí osamělost na cestě, protože jeho debutová nahrávka se opravdu vydařila.

Shaqualyck

Song

Eagles of Death Metal – Complexity - Skočný rytmus, chytlavá melodika, tohle Hughes s Hommem vždycky uměli. V jednoduchosti je/byla krása i v roce 2015.

Florence and the Machine – Delilah - Brilantní, žánrově nevyhraněná návykovka schopná podmanit si taneční parket i rádiový éter. A ten hlas!.

Dave Gahan & Soulsavers – Shine - Balada jak víno. Nic proti Depšákům, ale každý si občas potřebuje dát voraz a Gahan opět dokázal, že umí zaválet i mimo náruč své domovské kapely.

Objev

Algiers – Ještě loni je nikdo neznal, zato letos se kolem angažovaného trojlístku z Atlanty rozpoutalo hotové šílenství. Právem. Na debutu makali osm let, do koncertů dávají všechno.

Aid Kid – Že byste rádi protancovali střevíce? S tímhle nenápadným elektro skřítkem na pódiu žádný problém.

AudioPes – Milano jsou do odvolání u ledu, ale svinstvo chce pořád ven. A Ondra Zapletal to dobře ví. Někdy z toho vyleze docela pěkný blues, jindy zase stihomamná psychdelická šleha, před kterou se není kam schovat. Poezie drcená mezi zuby. Zbývá jen nastavit tvář.

Jakub Šíma

Song

Busta Rhymes ft. Chance the Rapper – Hello - Pocta devadesátkám, uvolněná atmosféra, skvělé obsazení. Mixtapeový track bez větších ambicí a tlaků. Žádný diamant, ale hudba, co hřeje a nespálí. Není třeba být důležitý, stačí, když to šlape.

Vince Staples – Norf Norf - Asi nejchytlavější track z desky, který spojuje vše výše řečené.

Cannibal Ox – Water - Od reunionu Cannox jsem nečekal nic převratného – jejich osudy tomu nenahrávaly. Ale deska předčila skromná očekávání a track Water nechal v plné síle zaznít ozvuky geniálního debutu. A na tom jsem vyrostl. Nejedná se o největší hit, ale o ten, který nejlépe proudí tělním oběživem.

Objev

Kamasi Washington – objev není ani tak Kamasi sám, jako ochota vydat v roce 2015 tříhodinové koncepční album (Epic) vystavěné z velké části tradiční technikou. Odhodlání, staromilství, poctivost – platí asi všechno dohromady, a přestože desku neuposloucháte, tak vám musí imponovat, ať už hudebně, nebo jako umělecký záměr.

Gaika – elektronické, temné, maskované, pohlavně neutrální, působivé a se solidním potenciálem. Nese se na vlně, ale bez obratnosti by jej spláchla. První vyhrání z kapsy vyhání, ale o Gaika bychom ještě měli slyšet.

Domique Larue, Dai Burger, Junglepussy, Little Simz, Leikeli 47 – řada žen, kterým nechybí ta část těla, kterou postrádá například Drake. Navíc některé z nich brzy čeká česká koncertní premiéra.

Jakub Šponer

Song

Wilco - Magnetized

Sufjan Stevens - Drawn to the Blood

The Icarus Line - El Sereno

Sufjana Stevense letos najdete v každém žebříčku, ale Drawn to the Blood je song, který nad celou deskou totálně vyčnívá. Magnetized je jednou z vůbec posledních nejlepších písniček na světě a El Sereno je ztělesněný hněv, smutek a zoufalost, což jsou oblíbené emoce nás všech.

Objev

The Icarus Line

King Gizzard & the Lizard Wizard

Entrance

Ironicky zmiňuju kapely, které už za sebou mají nějaký ten pátek hraní, ale minulý rok pro mě byl rokem brouzdání v hudebních archivech a putováním za dávno minulými odkazy našich předků. Čili takových pět až deset let nazpět?

Karel Veselý

Song

Drake – Know Yourself

Donnie Trumpet & Social Experiment – Sunday Candy

Baroness – Shock Me!

Objev

Vince Staples

Young Thug

Rae Sremmurd

WAGHiSS666

Song

Rübänïskö – Surfovanie na crustovej vlne

To je to, čo chceš!

KEN Mode – Blessed

Co je lepší než přehulená basa? DVĚ!

War Reporter – My Dirge

Můj Pohřeb skončil, Holešov vrací úder! Rum, pot, decibely.

Objev

The Skrotes

FUCKFUCKFUCKFUCK, FUCKFUCKFUUUCK!!!

Veil of Maya – Matriarch

Moderní deathcore? Chuggitty-chuggitty-chug-chugg-chuggg? Ve jménu všech Sester, ANO!

SPORTO – MORE LP

Jeden stůl, jedna krabice, jeden dědek v obležení stohů desek a Veena za rohem. Jít, můžeš mě obejmout? Našel jsem poklad.

Woko

Song

Loma Prieta – Satellite - Zpěv tak tichý, že je sotva přes nástroje slyšet. Refrén tak nahlas, že to vazbí. Posledních devadesát vteřin jenom přebuzený hluk. Song roku.

Birds in Row – Snakes - Na co Francouzi sáhnou, se promění ve zlato. Upřímně bych sem chtěl dát komplet Personal War EP, ale vyberu jen favorita.

Blanck Mass – Cruel Sport - Ani nechci vědět, kolik lidí mě vidělo, když jsem se v autě snažil zpívat ten nasamplovaný vokál.

Objev

Milk Teeth - Vlna grunge mě trochu minula, protože jsem byl zrovna ve školce, ale díky Milk Teeth jsem se vrátil zpátky do 90. let.

The Rodeo Idiot Engine - Nová deska těmhle Baskům otevře dveře do světa. Četli jste nejdříve ve Full Moonu.

DRIFTOFF - Členové Rosetta, Junius a City of Ships si udělali další kapelu. A zní jako City of Ships na steroidech.

Blueskin

Song

Sully - Helios

Junglový revival mi byl dlouho ukradený, tuhle skladbu si ale nemůžete nezamilovat. Na Resident Advisoru její náladu popsali jako mix romantiky a paranoie, což je dost přesné.

Plastikman - EXhale (Dixon's Just A Different Mixdown Version)

Název nekecá: Dixon si prakticky jen pohrál se strukturou závěrečné skladby loňské Plastikmanovy desky EX. Výsledkem je sedmiminutová epická acid houseová nádhera a jeden z nejfunkčnějších remixů všech dob.

Mutanti hledaj východisko - Sídliště

Chtěl jsem nominovat něco z desky Kapitána Dema, nakonec to ale vyhrála tahle aktualizace Jižáku od kapely Manželé. Těším se na novou desku Mutantů, která má vyjít někdy v prvním čtvrtletí roku 2016.

Objev

Sevdaliza

Coby vrcholová sportovkyně íránského původu hrála Sevdaliza za holandskou národní reprezentaci. Jako hudebnice představuje spojnici mezi devadesátkovým triphopem a moderním, r'n'b načichlým popem. Spolu s autenticitou hudebního samouka z ní tahle kombinace propůjčuje auru něčeho výjimečného. Navíc pořád teprve hledá svůj styl - venku má zatím jen dvě EP a bude hodně zajímavé sledovat, kudy se vydá dál.

Skatebård

Na rozdíl od Sevdalizy není Skatebård žádný nováček, ale protřelý veterán norské elektronické scény. Jeho skladby mají domov někde mezi Linstrømovým space diskem a cold waveovou estetikou takových Innergaze. Letos vydal třetí album s lapidárním názvem CDIII, které je stejně dobré, jako (skoro) cokoli, co mu vyšlo před ním.

Tipů na dobré české kapely není nikdy dost, takže tady jsou mé hned tři letošní objevy v jednom: Black Toys, Ghost Of You, Mutanti hledaj východisko.

Viktor Palák

Song

Marilyn Manson – Deep Six

Jako vážně jsem nečekal, že se tenhle unavený bohém vrátí s takovouhle razancí. Sex, drogy a provokace jako zamlada!

White Hills – Lead the Way

Jméno si udělali u Jarmusche, ale i latexem čpící stylizací, která může odvádět pozornost od jejich pokroucených rytmů stále hitovějších kontur.

Dødheimsgard – God Protocol Axiom

Naživo to taková sláva nebyla, ale comebacková deska norských avantgardních metalistů (ano, v devadesátkách jsme tomu tak říkali) příjemně překvapila.