Žebříčky Full Moonu: song roku 2017

Tradiční ohlédnutí bezmála padesátky redaktorů Full Moonu a jejich blízkého okolí již proběhlo, ale leden je stále otevřený bilancím. Tentokrát komentovaný průlet těmi nejexponovanějšími a nejintenzivnějšími songy napříč redakcí. Evergreeny, tanečky, rock'n'roll i bezbřehá empatie...

Akana

The Afghan Whigs – Arabian Heights

Když se spojí groove, chytré kytary, bezchybná kompozice a emocionální tah. Dokonalost.

Algiers – The Underside of Power

Celý rozjezd letošní desky je těžký adrenalin. Klidně bych mohl nominovat i Cry of the Martyrs, ale Sophie se taky musela rozhodnout.

Thurston Moore – Exalted

Luxusně vystavěný opus. Jako film, kde už znáte klíčové zvraty, a stejně se na ně zase těšíte.

Xavier Baumaxa & Marta Kubišová – Muž, který prohrál

Když má nekorektní klaun slabou chvilku a lady Marta mu přidržuje břitvu.

Kill the Dandies! – Doodee

Náměsíčný rock'n'roll a jednoduše hit.

Lenka Marie Čapková

Ghostpoet - Immigrant Boogie

The Staves - Tired as Fuck

Juana Molina - Paraguaya

Martin Kozumplík

Laura Marling – Soothing

Dvě basové linky drtí žebra svojí naléhavostí. Lauřin hlas dokoná dílo zkázy, na klip lépe se ani nekoukat. Zlomené srdce, těžký dech, vzrušení, bolest. Latex a čumilové v režii samotné zpěvačky – tak jak se proplétají nohy protagonistek, tak se tahle neobyčejná skladba zavrtává pod kůži. Krásný zážitek.

The Black Angels – Life Song

Poslední skladba skvělého letošního alba je melancholický monument. Kosmonaut plující prázdnotou, tuším, že se jmenuje Major Tom, pomalu mizí v nekonečném vesmíru, dochází kyslík a poslední myšlenky směřují... k tobě. Podejte mi kapesník.

Hurray for the Riff Raff – Hungry Ghost

Hit na první poslech. Geniálně jednoduchá melodie, která funguje i bez kontextu skvělé koncepční desky Navigator. Všechny špatný události jsou jen předzvěstí lepších dnů. I am ready for the World!

Davo Krstič

U2 - The Little Things That Give You Away

Elbow – Magnificent (She Says)

LP – Lost on You

Lorde – Green Light

J.A.R. – Jsem vymletej

Lukáš Grygar

Leto – Sochy

Past táhne chytlavější refrén, ale Sochy silnější sloky. Písnička o rakovině? Když máte nejzajímavější hlas od Aše po Jablunkov, tak to prostě uzpíváte.

Vložte kočku – Mikrofón

Kapela, která bývá TAK rafinovaná, tě najednou drbe tím nejtriviálnějším synthovým riffem. Když je z něj háček, co udrží napětí na pěti a půl minutách, děláš něco sakra dobře.

Converge – Wildlife

A tohle je hák přímo na čelist. Jeden z nejlepších refrénů, který kdy napsali, pak perfektně načasovaný výdech a opakovačka do protipohybu. Vyplivněte si.

Jakub Koumar

Cloud Nothings – Realize My Fate

Cloud Nothings tak, jak je chceme. Realize My Fate není náhodou nejsilnějším momentem letošní desky Life Without Sound. Dává totiž to, co američtí indie rockeři zvládli na ploše celého loňského alba Here and Nowhere Else. Pořádnou ránu na solar. Emo řvaný refrén podlamuje kolena stejně jako hrnoucí se kytary a kope do slabin všechny předchozí písně, snad až příliš konejšené bujarými melodiemi. Konečně další Wasted Days.

Ariel Pink – Another Weekend

Jedna píseň, dva protipóly. Klouzavý refrén s vláčnými slokami Ariela Marcuse Rosenberga vyvolává v každém okamžiku očekávání druhé části. Píseň čistě melodická a zároveň s vnitřním pnutím. Prostinká a zároveň komplikovaná svou vlastní rozpolceností. Hit i skladba, jež chutná tak kořeněně, až přechází chuť. Po dožvýkání se však dostavuje pocit, že dalšímu soustu nejde odolat.

Japandroids – No Known Drink or Drug

Dobrá rocková skladba potřebuje tu správnou melodii. Japandroids ji našli a ořezali až na kost. Žádná omáčka, žádná příloha. Skladba, která se zdá tak zoufale snadnou, a přitom se většině kapel podaří jen párkrát za život. Některým nikdy. Start – cíl bez odboček a přestupů, zato na plný plyn.

Jakub Peřina

Alex Cameron – Candy May

"Chtěli jsme svoje životy spojit do budoucna a prožít krásný život. Když jsme byli už polosvlečení u krbu, jen pár minut od vytouženého a tolik očekávaného aktu, najednou si odskočila a já si všiml na zemi vypadlé žákovské knížky. Když jsem ji otevřel a zjistil, že jí je třináct let a šest dnů, myslel jsem, že zešílím," řekl jednou Franta Nedvěd. A podobných srdcervoucích příběhů je druhá deska Alexe Camerona plná. Kdyby to byl film, jmenuje se Poslední hochštapler. Málo co mě letos tak dojalo.

Jakub Šíma

Lil B – Wasup JoJo

Minimalistická perverze, která je stejně dobře ohlasem dob Grandmastera Flashe, jako časů, které ještě nenastaly.

James Cole feat. Hugo Toxxx – Arnold Leopard Navrátil

Zjevení pod vlajkou Supercrooo, které asi nikdo nečekal. Mumble rapová odysea ve stylu, který se leckomu mohl příčit, ale jen těžko mu mohl odolat. Stará spojení ožívají, silnější věc letos v našem rapovém rybníce nenajdete.

Tyler the Creator feat. A$AP Rocky – Who Dat Boy

Tylerovská bassová apokalypsa. Pružiny létají vzduchem, tlumiče vyskakují z aut. Hit i testament.

Karel Veselý

Kendrick Lamar – Humble

Můžete o sobě pořád pochybovat, ale v pravý čas je potřeba si říct o trůn. Bitch, be humble.

Martina Wes

Mutoid Man – Kiss of Death

Pusičky.

King Gizzard & The Lizard Wizard – Rattlesnake

Dohlavysevplaz.

King Gizzard & The Lizard Wizard – Crumbling Castle

Tanec.