Žebříčky Full Moonu: song roku 2018

Redaktoři Full Moonu opět rekapitulují svoje hudební zážitky v tradiční bilančně bodovací soutěži. Nejsilnější skladba?

Redaktoři Full Moonu se ohlížejí za hudebním rokem 2018, dnes tedy za těmi nejsklonovanějšími a nejpřehrávanějšími songy loňského roku. Rozchodové zpovědi, ukecané balady, čirá energie nebo lepivá temnota? Pestrý výběr napříč žánry a jedna dílčí shoda.

Akana

A Perfect Circle – So Long, and Thanks for All the Fish

Album možná úplně nesplnilo očekávání, jeho nejzpěvnější píseň ale zabírá spolehlivě. A proč to nepřiznat, odkaz na Stopařova průvodce taky potěší, i když tahle zpráva o stavu civilizace není zdaleka taková sranda.

The Ex – Soon All Cities

I tahle píseň pracuje s katastrofickou vizí. V blízké budoucnosti podle holandských alternativních punkerů budou všechna města stejná. It's time to leave town.

Please the Trees – Dive Deep

Sychraví Please the Trees nezvou na taneční parket každý den, o to víc to s člověkem zamává. Rituální očista.

Tomáš Palucha – Ursiny

Na instrumentální muziku jinak moc nejsem, ale tenhle kus je vysoustružený dokonale. Má hlavu, patu i všechno mezi tím.

David Čajčík

Young Fathers - In My View

Na vinylu, naživo, ze Spotify… tolikrát, navždy.

Sharon Van Etten - Comeback Kid

Číslo jedna v žebříčku Roadtrip songs 2018.

Idles – Colossus

Forgive me father, I have sinned! Británie má Slaves a Idles. A to není málo.

Lukáš Grygar

Anna von Hausswolff – Ugly and Vengeful

Lekce konstrukce.

Mitski – Geyser

Lekce gradace.

Sophie – Faceshopping

Soundtrack k zavírání reklam na sociálních sítích. Irelevantní, už jsem toho viděl příliš, už jsem si to koupil.

Jirka Jakoubě

Wye Oak – The Louder I Call, the Faster It Runs

Yob – The Screen

Author & Punisher – Ode to Bedlam

The Soft Moon – Born into This

Stačí mi, když se najednou potkají inzenzita a intimita. Nejlíp ušlapaný červený zelí (Yob), nejhezčí kytara v refrénu (Wye Oak), nejvíc pavouků s infakrtem v mým subwooferu (Author & Punisher), nejlepší diskotéka (Soft Moon). Navíc všechny tracky nových Daughters, kolaborace Health s Youth Code a (protože se ze mě stává strašná plačka) taky Don't Give In od Snow Patrol. Pššššt.

Jakub Koumar

Superchunk – What a Time to Be Alive

Superchunk vydali po pěti letech desku a podle toho, jaký má říz, je vidět, že jsou pořád v plné síle. A stejně ostrý jako puristická indierocková kytara je i text What a Time to Be Alive, vyvolávající trochu zkroucený jízlivý úšklebek a zároveň touhu vytančit všechnu absurditu světa ven z těla. Superchunk složili song, který jako by vypadl z doby, kdy indie rock válcoval hudební žebříčky, přičemž pořád zní zatraceně aktuálně. Poctivý vál.

Laurie Anderson and Kronos Quartet – Old Motors and Helicopters

Když v samotném úvodu skladby Old Motors And Helicopters začne hrát Kronos Quartet neskutečně svíravou a silnou kompozici, je jasné, že se schyluje k něčemu velkému. Smyčce gradují doslova každou vteřinu do silnějších a silnějších motivů, až překonají interpretační možnosti tonální hudby a změní se v křiklavé hudební abstrakce, zatímco je trvale rozbíjí repetitivní zvuk rotorů helikoptér. Konec přichází po necelých třech minutách, do nichž Laurie Anderson poskládala mohutný a komplexní zvukový příběh, který přes svou krátkost nekončí dojmem nenaplnění, ale očekávání.

Low – Poor Sucker

Poslouchat Poor Sucker je jako smiřovat se s beznadějí. Naléhavý zpěv se svou neustále opakovanou melodií se vtírá do mysli, přičemž drobné ruchy křiklavě vykreslují drsnou realitu, tlumenou dojmem melancholické mlhy. Jemný hlas s každým veršem nabírá temnější směr: „Some poor sucker/ At the bottom of the lake/ Took the wrong way up/ When the ground began to break.“ A když dojde na vzdušnější nápěv v mezihře, nepřichází žádné uvolnění, naopak roste napětí.

David Kresta

Chvrches – Forever

Chvrches mám rád už od debutu, jejich osmdesátkové retro mě bavilo i na loňské desce, z níž Forever ční jako jednoznačný hit.

Snow Patrol – Empress

Gary Lightbody se oklepal z depresí, alkoholismu a tvůrčího bloku a po sedmi letech vydal se Snow Patrol novou desku. Dle mého povedený návrat, přičemž Empress je jako zapomenutý klenot z dob největší slávy kapely.

Suede – Cold Hands

Kéž by takových přímočarých, chytlavých skladeb bylo na desce The Blue Hour více, ale né, Suede se potřebují utápět v pomalém patosu, nejlépe za zvuku smyčců…

Florence + The Machine – Sky Full of Song

Nové album Florence Welch bylo pro mě trochu zklamáním, ale k téhle písni, v níž si zpěvačka vystačí jen se svým hlasem a decentním doprovodem, se vracím rád.

Veronika Kubanková

Yllis – 梦

Gabber Eleganza – Never Sleep

Fauxe – Gaut

Animalman – 2.6. 2007

LWW – LSP

Veronika Miksová

Panenské plameny – Tramp

... a v přírodě zase všechno kvete bez ohledu na vás.

Father John Misty – We're Only People

And there's not much anyone can do about that.

Povodí Ohře – Klub přátel

Ještě pořád se vám stejská?

Zdeněk Němec

Amnesia Scanner – AS A.W.O.L

Nejoblíbenější track loňského podzimu je hypermoderní elektronická pomazánka ochucená auto-tune deformovanými vokály, kterou si můžete namazat v kteroukoli denní dobu. Hypnotická spirála, kterou se propadnete hluboko pod taneční parket jakéhokoli vyhlášeného klubu na světě a celá deska Another Life funguje podobně.

Michal Pařízek

Josh T. Pearson – Loved Straight to Hell

Povodí Ohře – Za zdí

Tomáš Palucha – Romulus

Childish Gambino – This Is America

Dominik Polívka

Daughters – Less Sex

Blues z pekel, který se zaryje pod kůži a v noci budí ze sna.

Vein – Doomtech

Highlight alba Errorzone. Dynamika a kontrast bez zbytečných skrupulí.

Maria Pyatkina

Mitski – Washing Machine Heart

Další velmi něžný a zároveň srdcervoucí song o ženských kontroverzních pocitech osamělosti.

Lucy Dacus – Night Shift

Krásný, gradující, neuplakaný rozchodový song od mladé nadané písničkářky.

Parquet Courts – Before the Water Gets Too High

Rozvážný sociálně kritický song zasazený do funky psychedelických riffů.

Martin Řezníček

Dalekko – Jet Lag

Protože je to skladba, která mě pokaždé, když jí slyším, rozněžní, až se roztékám jako vanilkový pudink na nekonečném talíři a mám chuť psát nesmyslné kuchyňské metafory.

Balthazar – Entertainment

Především pro nezapomenutelný moment, kdy utichne lehce postpunková sloka a na chvíli se rozezní jen trubka a jemné klávesy. Extáze.

Childish Gambino – This Is America

Bez komentáře. Už bylo řečeno všechno.

Jan Starý

Charlie Looker – Black Sun

„When the symbols shatter/ Nothing matters but my melody/ ...The stone will bleed with my melody.“ Manifest lásky k hudbě na jinak politickém albu, kde patos zkrátka drtí.

Jakub Šilhavík

Childish Gambino – This Is America

Donald Glover chytře zkombinoval chytlavou melodii, angažovaný text a šokující videoklip. Výsledkem je nejskloňovanější skladba loňského roku, a to naprosto zaslouženě.

Houpací koně – Hyde

Hypnoticky opojné kytarové stěny, naléhavý zpěv a ukázková střídání tichých a hlasitých pasáží. Tahle skladba by se neztratila ani v repertoáru kultovních Sonic Youth!

Nine Inch Nails – God Break Down the Door

Trent Reznor skládá pomyslnou poctu Davidu Bowiemu a na míle se vzdaluje typickému zvuku Nine Inch Nails, přesto vše stále drží pohromadě.

Jakub Šíma

Childish Gambino – This Is America

Tanec, střelba, krev, úsměvy, auta, zbraně. Vše, co hýbe současnými Spojenými státy, a díky nedořečenému ještě něco navíc.

Anderson .Paak – Bubblin

Slasti a strasti spojené s vlastněním bankomatu. Největší hit z horečně vyhlíženého alba Oxnard, který se na něj nakonec nedostal. A také píseň s dlouhou historií, poprvé jsem ji slyšel v roce 2016 při dosud jediném Paakově českém vystoupení. Aniž bych tušil, o co se jedná. Samozřejmě.

Ocean Wisdom – Ting Dun

Wiz a Method Man? Talent v nejlepší formě a veterán, který na dobrém beatu zabíjí jako před pětadvaceti lety. Největší boombapová bomba loňského roku.

Filip Švantner

Czarface & MF Doom – Bomb Thrown

Doom – Tang Clan

Karel Veselý

Playboi Carti – R.I.P.

Trap a punk tady mají k sobě tak blízko, že už to skoro zavání pářícím rituálem.

Kids See Ghosts – I Feel the Love

Emoční vrchol desky plné emočních vrcholů. I feel the love… je to těžší a těžší, ale I do.

Waghiss

Ego x Rytmus - Ideme ďalej

Loňský hit (z předloňska).

Sheeva Yoga – Hipsterjugend