Po Diere len diera?
V neistej kultúrno-spoločenskej situácii prichádzame o priestor, ktorý priniesol angažovanú a náročnú kultúru do regiónu, bojujúceho s gentrifikáciou a tiež výrazným pesimizmom.
Hraje vám v uších celý den, týden, dokonce, i když vám nehraje v uších nic. Redaktoři Full Moonu hledali zásadní songy roku.
Hraje vám v uších celý den, týden, dokonce i když vám právě nehraje v uších nic. Redaktoři Full Moonu i jejich blízké okolí rekapitulují hudební rok 2019 a tentokrát hledali ten vůbec nejsilnější song. Kdo vsadil na klid a pohodu, komu hluk podrápal duši a kdo se prostě jen bavil? Která píseň se vám do budoucna vybaví, když se řekne rok 2019?
Mark Lanegan – Night Flight to Kabul
Thurston Moore – Alice Moki Jayne
V živém provedení.
Vampire Weekend – namátkou Jerusalem, New York, Berlin (nebo Harmony Hall? Bambina? Married in a Gold Rush?)
Vladimír Mišík – Jednou
Láska a smrt. Dvě strany jedné mince.
Nerez & Lucia – Zlom
Vášnivá partnerská přetahovaná.
Korben Dallas – Pošepky
Šibalské intimno.
Little Simz – Venom – Simz
Pokouší se svrhnout mužskou dominanci v rapu a zároveň bojuje s vnitřními démony. První sloku odjede bez beatu jako královna a když se k ní v druhé polovině přidají plíživé smyčce, skoro se zdá, že píseň dýchá.
Post-hudba – Smrt Letný (I, II, III & IV)
Pouliční poezie osekaná na dřeň. Sny o bezproblémovým životě ve velkým městě dávno chcíply a zbývají jen jejich kostry. Doporučuju obzvlášť během koncertů, kdy si Domingo sundává triko a poslední sloku řve s takovou vervou, jako by chtěl dát démonům pěstí.
Danny Brown – Best Life
Brown vzpomíná na dětství bez sliny v koutku. Q-Tipův beat kope jak devadesátkovej boombap, ale zároveň zní naprosto svěže.
Heilung – Traust
Hypnotická desetiminutovka ověnčená střípky elektroniky, éterickým hlasem Marie Franz a veškerou tou typickou šamanskou nádherou.
Twenty One Pilots – Morph
Taneční retro textově zapletené do hádanek o smrti a hlubin příběhu alba Trench.
Tom Rosenthal – Big Pot of Hummus
Rosenthal je mistr v pozorování každodennosti, který složí písničku o melounu, ponožkách nebo hummusu a pokaždé to bude hit.
Big Thief – Ton
Melodie Ton je jednou z nejnezapomenutelnějších v minulém roce. Přelétávání z výšek do škrablavých nížin opovážlivě zvyšuje svou naléhavost, při níž se chce text křičet se zaťatými pěstmi a zároveň tančit. Šeptat a zároveň křičet.
Cult of Luna – The Fall
Najít si slabost pro hutnou atmosféru gradujícího post-metalu je až příliš snadné. Zvlášť když ji umí kapela dávkovat tak dobře jako Cult of Luna. Monumentální riffy střídají napůl jemné, napůl drásavé a zraňující sóla. Dalo by se říct, že takových postmetalových skladeb je dvanáct do tuctu. Ale na takové myšlenky není během growlových bouří čas.
Quentin Sirjacq – Companion
Na první pohled Sirjacqův postminimalismus není až tak zvláštní, ale své delikátní linky umí velmi citlivě prokládat jemně nakrájenými ambientními elektronickými plátky, jako by přestal plynout čas a neměl se nikdy rozběhnout. I tikot hodin by tuhle skladbu roztloukl jak kladivo.
Bruce Springsteen – Western Stars
Titulní skladba nového alba je jedna z nejlepších, které Bruce napsal za posledních deset let. Vkusně zakomponovaný orchestrální doprovod, parádní gradace.
The Chemical Brothers – No Geography
Titulní track z poslední desky, hudební reakce na brexit, s chytlavou melodií tak trochu ve stylu Orbital.
Billie Eilish – Bad Guy
Před tímhle se v roce 2019 prostě nedalo schovat.
Vanessa – Nepodobat se jim
V tomhle songu je skoro všechno. Lidi žijící v nudné šedi, korporátní kurvy, otravní dobráci. Nasrat, nepodobat se jim. Baví i hudebně.
Skrytý půvab byrokracie – Punkt!
Tolik ironie, vtipu i krutosti v jednom songu! Hudebně barevný a vrstevnatý epos, kde vlastně ani nevadí, že jde o píseň o zabíjení, které začalo kdysi dávno, vránou v dětství…
Smack feat. Gleb – Drž hubu
„Do rapu nepatří tam to, do rapu nepatří tohle. Ale Smack nedělá rap. Co dělá? Píčo, dělá si, co chce!“ Nechceme ovce, ale osobnosti. A když hraje tohle, máš chuť skákat a řvát. Ano, i hip hop je někdy punk.
Radovan Lakoštík
Brutus – War
Absolútny víťaz.
Daniel Lukács
Clipping. – Nothing is Safe
Geniální variace na Carpenterův hudební motiv z kultovního hororu Halloween a ještě lepší otvírák desky, která testuje zvukové hranice rapové odnože zvané horrorcore. Vůbec nevadí, že zde Clipping. upouštějí od typických hlukařin. Pouze dokazují, že intenzitu umějí budovat i s hrstkou zvukových prvků. Rap Daveeda Diggse s flow, jejíž preciznost je srovnatelná s rukou chirurga, mrazivost tracku dotahuje k dokonalosti.
The Body & Uniform – Penance
Letošní vrchol hudební subverze. Agresivní industriální lomoz filtrovaný synthpopovou líbivostí. Ideální věc na parket i do kotle.
FKA twigs – Mary Magdalene
Opatrná, ale takřka geniální hra s moderními hudebními prvky, která eskaluje ze subtilní ukolébavky do ultimátní katarze. Skladba s takovým charakterem, že snese srovnání i s nejavantgardnějšími záseky Björk nebo Kate Bush.
Tool – Culling Voices
Křehká věc ukrytá uprostřed nové desky kultovní kapely, vrcholící v riffové bouři.
Ghost – Kiss the Go-Goat
Dokonalá variace na shock/hard rock 70. let, zábavné, chytlavé a proklatě chytře udělané. Žádná velká hlubokomyslnost, ale je to potřeba? Tohle si pouštím často.
Thom Yorke – Dawn Chorus
Thom Yorke našiel ten jeden tón. Najchladnejší vrchol. Spúštač sĺz. Pomaly plynúca pieseň, v ktorej sa nič nedeje, a zároveň sa v nej odohráva všetka láska a utrpenie sveta.
Purple Mountains – All My Happiness Is Gone
Aldous Harding – Pilot
Weyes Blood – Andromeda
Kim Gordon – Sketch Artist
Kolika interpretům se povede, že i po desítkách let v branži tvoří hudbu, která vás překvapí i strhne?
Floating Points – LesAlpx
Průlet sci-fi prostorem.
Purple Mountains – Margaritas at the Mall
Radost může být někdy jen slovo.
Tindersticks – Pinky in the Daylight
Na podzim mi hrálo máloco víckrát. Takhle se má stárnout.
Fat White Family – Feet
Tanečky. Ano.
Humanist feat. John Robb – English Ghost
Celá deska Humanist vyjde až 2020, ale tohle je pořádná návnada.
Posij – A Car That Cranks
Posij ve svém charakteristicky ostrém neurofunku sampluje lehce kontroverzního youtubera Scottyho Kilmera s jeho mazanými radami, jak levně opravit auto. Na první pohled povedený hudební vtip, na druhý krásný exemplář internetové kultury a přístupu k hudbě jako k vyvážené souhře zvuků rozličného původu.
Etherwood – Begin by Letting Go (Whiney remix)
Originál patří mezi základní songy současného liquidu, spojuje a uklidňuje. Do toho odvážně vstupuje Whiney – intra se ani nedotkne, hraje na už zaběhlé city, ty ale zboří jako domeček z karet dramatickým dropem. Důstojné omlazení tracku, který už téměř sklouzl do kýčových vod „staré, ale ještě ne retro“.
Urbandawn – Come Together feat. Tyson Kelly
Velké labely jako Hospital už se dnes neodvažují vydat track s ukradeným samplem, což otvírá prostor pro vlastní kreativitu. Urbandawn se inspiroval klasikou od Beatles, vokál mu nazpíval frontman revival kapely Tyson Kelly a spolu vydali verzi Come Together vhodnou pro dnešní soundsystémy, která zachovává kvalitu originálu a zároveň ho doplňuje, aby zapadl do dj setu.
Chat Pile – Dallas Beltway
Silná, znepokojivá a nehezká zpověď. „Dallas, born and raised“.
Thoughtcrimes – Soapbox Sermon
Post-DEP éra. Billy Rymer tímto dobíhá depešáka Grega Puciata i progresivní šmrdlání Liama Wilsona a Bena Weinmana. Celé EP s názvem Tap Night přímo volá po plnohodnotném albu. Nejnadějnější navázání na zvuk, který kdysi změnil směr té zajímavější části hardcorové scény.
Dreamcrusher – Fever
Útok na uši i emoce. Jedna velká katarze.
Tyler, the Creator – Earfquake
James Blake – Barefoot in the Park
Poslouchat a vnímat, jak syrová, zranitelná vášeň se snoubí s introvertní precizností.
Lizzo – Cry Baby
Sedmdesátkový groove v kosmickém elektronickém kabátě a zraněné, ale nezlomené dívčí srdce.
James Blake – Barefoot in the Park
Variácia na latino hudbu od Jamesa Blakea je niečo, o čom sme nikdy netušili, že to potrebujeme, ale aj napriek tomu môžeme byť viac než radi, že to existuje.
Idea – NRG
Živelná klubová produkcia Jimmyho Pé a netradičná flow so zmysluplným textom od Ideu. Hlava TyNikdy labelu dokázala, že posun obsahu a obalu nemusí byť iba o naháňaní trendov: „Tohle není grime, ani trap, ani boom, ani bap, je to zvuk sanitek.“
Mac DeMarco – Nobody
„I'm the preacher, a done decision/ Another creature, who's lost its vision.“ Mac DeMarco má očividne dosť nálepky „princ indie rocku“. Celý tohtoročný album bol tak trefne nenápadný, že v závere splnil svoj účel a DeMarco sa tejto nálepky mohol pomaly zbavovať.
7x3 feat Jiří Korn – Tygrovanej sprej
Dvě generace, jedna látka, čas zbavený práva veta.
Little Simz – Venom
Znáte ten pocit, když parta ožralejch kamarádů skáče zběsile po místnosti a vy jen doufáte, že sousedi nezačnou každou chvíli klepat? To se sice nestalo, ale Venom by k tomu byl perfektní soundtrack. A vlastně by ani nikdo nemusel bejt ožralej.
Slowthai – Doorman
Nervózní, agresivní, úderný, břitký, britský. Bíla variace na grimeovou energii pevně zakořeněná v ostrovní hudební tradici.
Richard Dawson – Jogging
Tahle píseň mi připomíná scénu z animáku BoJack Horseman. Hlavní postava, kůň trpcí depresí a existenciální krizí, se jednoho dne rozhodne svůj stav zlepšit a začne běhat. Po pár metrech vyčerpaně padá na zem, ale v ten moment mu jiný běžec řekne: „It gets easier. You just have to do it everyday.“
Swans – It's Coming It's Real
Nemám slov.
Sleepy, Hungry – The Art of Disregard
RIP Momma Knows Best. Kulometné štěky, hymnický refrén, kytarová provokace i metalové hromobití, promakaný text. Pokračovatelé nejlepší domácí kapely na světě jsou zpátky!
Samey – Lotus
„Vie so mnou pracovať, viem, že sa vyzná v mágii.“
K.Flay – Bad Vibes
„Poslední originální kapela byli Sleigh Bells! Hlasitý kytary, sonický výbuchy a popový refrény, co zpívá chytrá holka.“
Show me the Body – Talk
Furt!
Cave In – Shake My Blood
The Murlocs – What If (celé album se mi nevešlo do alb)
The Murlocs – Comfort Zone
Máte již předplatné?Přihlásit se
Tento článek je zdarma. Pořiďte si předplatné a můžete číst všechny naše články.
Možnost kdykoliv zrušit
