Články / Rozhovory

Česko? Jan Nepomuk, Jan Koller, Pavel Kuka... a segedínský guláš!

Česko? Jan Nepomuk, Jan Koller, Pavel Kuka... a segedínský guláš!

redakce | Články / Rozhovory | 25.08.2012

Kapela La Boum založila pětice kluků v roce 1994, debutové CD byl mix několika hudebních stylů. "Začínali jsme s akustickým ska, rockabilly a indie, pak jsme se přeorientovali spíš na britskou hudbu, něco podobného, jako hráli The Clash, a pak jsme trochu zabrousili do elektroniky." O několik let později se rozhodli používat jenom neelektrické nástroje jako kontrabass (Haui), banjo (Butz), akustickou kytaru (Chris), akordeon (Armario), bicí soupravu a snare bubínek (Basti). "Po zkušenostech jsme se rozhodli vrátit zpátky k úplně akustickému složení, bez potřeby elektriky. Náš styl je teď hodně ovlivněn ska a indie, ale i pop punkem a gypsy jazzem ranných 40. let." Neobvyklé akustické složení bylo relativně úspěšné, takže procestovali celou Evropu, zejména v letních obdobích na festivalech. Teď je to 18 let, co hrají - busking (hraní na ulici) ve městech, na malých pódií až po velké festivaly s desetitisíci návštěvníky. 7. září zavítají do pražského klubu Chapeau Rouge.

http://la-boum.de
http://chapeaurouge.cz

Kdo přišel s nápadem pojmenovat kapelu po slavném filmu La Boum? A proč jste si vybrali francouzský film, místo nějakého německého?
Naším záměrem bylo, aby název kapely odrážel její úmysly. Každý koncert bude velkolepá party, jak pro fanoušky, tak pro kapelu. Mimo jiné v soundtracku k filmu je část hudby ve stylu ska. A samozřejmě všichni milujeme Sophie Marceau!

Co máte raději, hraní na ulicích blíže k divákům, nebo podia na festivalech?
Máme rádi obojí, na ulici jsme blíž k lidem, takže to má své kouzlo a hezčí atmosféru, ale spousta měst už busking nepodporuje. Podia jsou větší a hlasitější a někdy taky divočejší, ale na těch velkých ani nemůžem vidět diváky, jak nám světla svítí do obličejů. Navíc jsme nuceni dodržovat harmonogram, takže musíme skončit dříve, i když chtějí všichni pokračovat. Ale máme rádi obojí, líbí se nám ta rozdílnost přístupu k lidem.

Jaký je váš nejlepší zážitek z buskingu?
Nejlepší bylo, když jsme hráli s imitátorem Michaela Jacksona v Barceloně, byli tam úžasní lidé. Další dobrý zážitek byl, když jsme byli na festivale Sziget - byl tam výpadek proudu a my byli jediná kapela, která byla schopná hrát dál, i bez elektřiny.

A nejhorší?
Když nám policie zabavila naše nástroje. Ale my tehdy s klidem pokračovali a hráli na plechovky kamenama.

Kdo vytváří texty a hudbu?
Hodně se to měnilo během let, kdy jsme spolu hráli. Když má někdo z nás kreativní období, tak prostě píše on. Kreativita je nepochopitelný pocit v břiše. Sedíte na kocovinou v sobotu ráno ve studiu a hrajete si nějaké akordy, nebo máte takový hrubý koncept toho, jak má ten song znít a pak to jen zpracováváte. A pak text... to je ta nejtěžší část z toho všeho, jen si to zkuste!

Hudební video pro písničku Manic Preacher je točeno v hotelu na turné. Kdo to natočil?
Bylo to ve vídeňském hotelu. A byl to velmi zachovalý secesní dům se starými výtahy a dost vtipným nábytkem. To video jsem natočil sám, prostě jsme si dělali srandu a přitom poskakovali po tom domě - a já to celé točil.

Co nové album?
Právě teď máme letní pauzu, jako každý rok v srpnu. Během tohodle období nemáme žádné koncerty a tím pádem máme hodně času pro psaní nových písniček, sbírání nových nápadů a poslouchání hudby, kterou máme rádi. Během pár dní, až se všichni vrátíme z dovolených, to dáme dohromady a nahrajeme písničky pro nové album.

Účastnili jste se zajímavého projektu, turné po buticích Marco O Polo v Německu v roce 2004. Jaké to bylo?
Jeden chlápek, pracující pro obchodní značku Marc O Polo, nás viděl hrát v ulicích. Úplně si nás zamiloval, naši hudbu a naše představení. Tak jsme tedy dostali nabídku na hraní v obchodech a dostali za to dobře zaplaceno. Bylo to srandovní, protože hodně ženských si díky nám bylo schopno v klidu vybírat oblečení, zatímco jejich manželé a děti se mohli zabavit posloucháním a pozorováním, jak tam hrajeme.

Jezdíte do zahraničí jenom na koncerty, nebo chodíte i po památkách?
Vždycky je trochu času se jít podívat na památky, když děláme busking. V Praze jsme se šli podívat na Karlův most a například v Barceloně na kostel Sagrada Familia, postavený Gaudím. Ale většinu času trávíme na cestách směrem na a nebo z koncertu, takže většinou vidíme vše jen z okének aut nebo vlaků.

Byli jste na Mighty Sounds festivalu v červenci. Jaký je největší rozdíl mezi českým a německým publikem?
Není to zas až takový rozdíl. Koneckonců je to všechno jen o hudbě, party a strávení hezkého času s lidmi. Možná, že Češi se snadněji a rychleji uvolní a začnou tancovat.

A víte něco o České Republice?
Pamatuji si pár lidí, jako třeba svatého Jana Nepomuka, Jana Kollera a Pavla Kuku... a pak také segedínský guláš. I když, není to náhodou Maďarsko?

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Doug Robb (Hoobastank): Jak velí upřímnost

Eva Karpilovská 22.05.2024

„Já měl třeba vždycky trochu problém označovat nás za umělce. Jsem prostě jen člověk, co dělá hudbu.“ Rozhovor s frontmanem kapely Hoobastank pro Full Moon.

Curk: Většinou je to o lidech

Veronika Miksová 22.04.2024

Charismatického kluka z Jihlavy nebylo úplně snadné rozpovídat, než mi došlo, že všechno podstatné ze svého vnitřního světa sublimuje do hudby. Rozhovor.

Margaux Sauvé (Ghostly Kisses): Příběhy posluchačů ovlivňují proces psaní

Kristina Kratochvilová 29.03.2024

Kanadská zpěvačka Margaux Sauvé je středobodem Ghostly Kisses a ve snových zvukových krajinách rozpíná příběhy o lásce, touze a ztrátě. Rozhovor.

Václav Havelka (fyield): KEXP vnímám jako milník

Michal Pařízek 25.03.2024

Dostat se s kapelou do studia legendární radiové stanice KEXP v Seattlu je snem mnoha hudebníků z celého světa. Rozhovor.

Josef Buchta (B-Side Band): Vždycky jsem snil o tom, že budu mít big band

Jiří V. Matýsek 11.03.2024

„Spotify je skvělý nápad, uživatelsky neuvěřitelně fantastická věc. Člověk nemusí nic tahat, nic nosit. Ale všichni ti muzikanti jsou okradení," říká principál. Rozhovor.

The Bladderstones: Záskoky nevedeme

Jiří V. Matýsek 06.03.2024

Slánské artbluesové trio se po sedmi letech od debutu Without Cover vrátilo s chválenou studiovkou a zároveň slaví deset let na scéně. Rozhovor.

Boris Schubert (Skvot Czech): Tvorba úspešného kurzu je tímová záležitosť

Mariia Smirnova 05.03.2024

„... snažíme sa oslovovať naozaj zaujímavých a úspešných ľudí vo svojom obore. Základom je vzájomná dôvera, sympatie a ochota lektora s nami aktívne spolupracovať.“ Rozhovor.

Pragueshorts: Piotr Jasiński (Mimo), Natálie Durchánková (Přes střepy)

Viktor Palák 28.02.2024

Ve finálním díle ankety odpovídají Piotr Jasiński, v jehož filmu Mimo ztvárnili Josef Trojan a Jakub Kalián kamarády, kteří narazí na situaci, která může být spouštěčem revize jejich vztahu.

Julie Martinková, Anna Horáková (FAMUFEST): Nesmíme se strachem nechat odradit od růstu

Mariia Smirnova 27.02.2024

„V programové dramaturgii si hrajeme hodně s pocity či smysly a chceme, aby i diváci při návštěvě festivalu mohli více reflektovat tuto část sebe sama..." Rozhovor.

Pragueshorts: Greta Stocklassa (Bzukot Země), Marie-Magdalena Kochová (3MWh)

Viktor Palák 26.02.2024

Bzukot Země zachycuje absurdní i povědomou šarvátku o to, jak formulovat zprávu mimozemským civilizacím. V kontaktu se současnými tématy je i film 3MWh, který volí atmosféričtější cestu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace