Tony, waghiss666 | Články / Recenze | 31.12.2015
Split desky nejsou mrtvé a asi nikdy neumřou. Jsou častější na hardcore/crust/grindové scéně, ale výjimka potvrzuje SPLIT. Na CD Rikki-tikki-tavi to nyní potvrzují české sebranky Hadem pro mého munga (HPMM) a Le Bain de Maid (LBDM). Není přispěno rovným dílem v počtu brázd, ale kdo by to počítal.
HPMM přispěli více kusy své špatně zařaditelné instrumentální alternativv. Nejde o žádné usmrkance s mlíkem na bradě, slyšíme zkušenosti z dalších kapel, slyšíme téměř nekonečné žánrové rozpětí. Vyhranost vs. nevyhraněnost. I když je jejich podání čistě instrumentální, nemůžu se ubránit pocitu, že písně jsou napsány a zahrány s tím, že jednou budou i nazpívány. Za současného stavu vznikla nahrávka s razancí a šťávou i bez vokálu. Dokážou navodit náladu, kterou po chvíli rozbijí repetitivními prvky, zaslechnete vlivy gothic rocku (XIII. století). Nabízí se výtka k nehudební složce bílého releasu s krásným obalem, ale chabým ‘zbytkem‘, ovšem všeho do času. V ideálním světě se každý pídí, googlí, hrabe v moudrých análech internetů, aby si dokreslil mandalu, a až tam, až potom zjišťuje, že pojmenování skladeb je nadpis pro zhudebněné příběhy.
LBDM nastupují jen se dvěma songy a jejich post screamo kreslí za zavřenými víčky příběhy, koncept očíslovaných kapitol bolavé story jedou od začátku, tady už slyšíme kusé výkřiky. Vidím, ale nechci. Vyvstává problém přímo sisyfovský: tančit o architektuře táhlého tandemu skončí mimo rytmus, s okopanými palci u nohou. Kapela je v životní formě, což dokážete prožít i z nahrávky, ale pochopíte až na koncertě. Vše zahráno s velkou dávkou emocí, která se neztrácí, naopak s každým poslechem roste a ulpívá uvnitř. Le Bain de Maid jsou na splitku blíž svým hrdinům, než se běžně daří domácím kapelám. Vinyl? Ne kvůli snobství, jen pro dopsání příběhu, uzavření černého kruhu. Slyším, pamatuju…
Hadem pro mého munga/Le Bain de Maid – Split (Venus Flag Records, 2015)
www.venusflagrecords.com
www.lebaindemaid.bandcamp.com/album/split-le-bain-de-maid-hadem-pro-m-ho-munga
foto © Tomáš Kuša
Riikka Hajman 01.03.2023
Album by se dalo vnímat jako shrnutí Popova života a kariéry: některé songy připomínají The Stooges, ale jsou tu i zvukové experimenty typické pro jeho pozdní období.
Patrik Kratochvíl 23.02.2023
Roadtrip měl predispozice být rapovou deskou roku, nakonec z toho ale vyšla „jen“ lehce nadprůměrná kolekce hitovek, které se hodí do playlistů, ale nenabízí nic navíc.
Magdalena Fendrychová 17.02.2023
Navzdory řečenému je celé album prodchnuté nadějí, skrze upřímně vyprávěné příběhy skýtá pohled do vlastních srdcí.
Martin Šinkovský 12.02.2023
Hřmotný, oplácaný, v obličeji se mu odráží nevyzrálost mladíka přicházejícího z vidlákova do velkoměsta. Superman.
prof. Neutrino 09.02.2023
Po zániku investigativního serveru WikiLeaks se zdálo, že přišli bojovníci za svobodu informací o svůj hlavní zdroj. V roce 2014 ale vznikla investigativní platforma „občanské novinařiny“ Bellingcat.
Natálie Dvořáková 07.02.2023
Deska Hey Girl je definicí hořkosladkosti – v jednotlivých písních prožíváme s autorkou bolest, zklamání, strach, ale i obyčejné radosti a velké oslavy.
Martin Šmíd 02.02.2023
Pod nánosem infantilního humoru se skrývá melodická schopnost a talent.
Julie Šafová 01.02.2023
Navzdory slabé dějové lince nechybí Babylonu technická preciznost ani živelná energie, která snímek žene kupředu.
Michal Pařízek 24.01.2023
Třetí album je jedním z klíčových archetypů showbizu, pověstným gordickým uzlem, milníkem, který ne každý dokáže jednoduše a správně překročit.
Richard Kutěj 18.01.2023
Mount Kimbie nedělají revoluci. Zůstávají ale sví, současní a ano, post.