Články / Reporty

Dřevo a témbr: Michael Gordon na Strunách podzimu

Dřevo a témbr: Michael Gordon na Strunách podzimu

Jan Starý | Články / Reporty | 08.11.2019

Na festivalu zajímavosti v mezích zákona jménem Struny podzimu se každoročně najde i pár událostí, které jdou nad rámec preciznosti a dobrého vkusu k něčemu skutečně zásadnímu. Letos takhle došlo jednak na Xenakisovy kvartety, jednak na dílo Timber amerického postminimalisty Michaela Gordona za jeho osobní účasti. Tady si neodpustím poznámku, že vytvářet za cenu dvou záoceánských letů v čase klimatické krize dojem exkluzivity, která reálně spočívá v krátkém úvodu ke skladbám nepřesahujícím informace na skladatelově webu, je přinejmenším rozmařilé.

Program otevírala dvojice Gordonových smyčcových kvartetů v podání českého tělesa Zemlinsky Quartet. Skladba Clouded Yellow, inspirovaná masovým tahem stejnojmenných žlutých motýlů, znamenala melodické, hravé přelévání vzorců s občas naprosto nečekanými harmoniemi, v Potassium se více pracovalo s amplifikací a distorzí nástrojů, která dodávala kompozici syrovější nádech. V obou případech se jednalo o učebnicové příklady postminimalismu, který narušuje původní, až matematickou pravidelnost minimalismu a namísto jednoznačně hypnotického vyznění si s patterny více hraje, doplňuje disonancemi a celkově přístup modernizuje. Přes jednotlivé skvělé momenty ale sotva šlo o víc než jen příjemný poslech. Klasická tonalita to má ve světě přeplněném čistě funkčními soundtracky těžké.

O to víc vynikla mnohem nekonvenčnější kompozice Timber (dřevo, resp. řezivo; zní to stejně jako timbre, témbr čili barva zvuku). Gordon říkal, že během skládání začal mít dost starostí s harmoniemi, instrumentací a podobně, a tak po delším hledání skončil u šestice simanter, nástrojů spojených s ortodoxními kláštery v jihovýchodní Evropě, což jsou fakticky jen dřevěné fošny. Jednotlivé (amplifikované) simantry měly vyšší či nižší polohu, a to bylo, co se výchozích prostředků týče, vše. Reálné provedení hodinové skladby ale bylo všechno, jen monotónní. Bohatství rytmů samo o sobě dokázalo naprosto uhranout, ve druhém plánu zněly také nesčetné souzvuky, alikvóty. Kromě samotných úderů, tedy „bodů“, tak vznikaly i doslova desítky ploch a plošek na pozadí. Fráze o ztracení se v hudbě se píší lehce, tady ovšem skutečně šlo o zavalení ohromným množstvím informací ke vstřebání, přičemž bylo prakticky neustále možné sledovat celkový tok skladby.

Rituální a psychedelický efekt doplňovala také stavba scény. Šestice hráčů z Mantra Percussion stála do kruhu kolem oranžových a bílých světel, která budovala dojem hraní kolem ohně, včetně komíhajících se stínů na pomyslných stěnách jeskyně. Po letech chození na koncerty už mě překvapí máloco, nekonečné hypnotické patterny ve stovkách variací to ale dokázaly.

Info

Struny podzimu: Michael Gordon & Mantra Percussion (us)
6. 11. 2019 DOX, Praha

foto © Struny podzimu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cesta Kataríny Málikové k Prophetu

Vadim Petrov 24.01.2020

Máliková se ráda oddává experimentování s vybavením a o drum machines dokáže vyprávět se zapálením jako málokdo.

Jazz dvou kontinentů (Jorge Rossy Vibes Quintet)

David Bláha 20.01.2020

Úvodní melodie připomene tvorbu Thelonia Monka, což vlastně vypovídá i o celém výrazu a zvuku, který skupina vytváří...

Sub Focus – kdo chodí na starý djs?

Vadim Petrov 19.01.2020

Sub Focus nastoupí, potřese Bifidovi rukou a vypálí Rock It v double dropu s Take You Higher od Wilkinsona, synergické double dropy padají jeden za druhým téměř bez ustání.

Povolený sentiment na Balkáně (Božo Vrećo)

Ana Fligić 31.12.2019

Typické dlouhé vlasy, dramatický make-up, plnovous, elegantní, nejčastěji vlastnoručně navržené šaty, vysoké podpatky. Sevdah v Bělehradu.

Něco mezi (J.I.D)

Daniel Nádler 23.12.2019

Nevím, jestli zrovna tahle situace mu dodala kuráž nebo co se v něm zlomilo, ale pak bylo všechno jinak.

Náboženství: Island (Árstíðir)

Aneta Kohoutová 16.12.2019

Celým večerem se nese velký důraz na kořeny a pospolitost, chvílemi se v téhle situaci cítím trochu stísněně jako na sektářském kázání, do poznámek si píšu - guru feeling.

Bert & Friends jsou SUPR

Andrea Bodnárová 14.12.2019

Bezčasá benzinka se zjevuje v neonové záři a v místnosti nad ní jsou plyšová chlupatá křesla a misky s tutti frutti žvýkačkami.

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.