Články / Reporty

Dřevo a témbr: Michael Gordon na Strunách podzimu

Dřevo a témbr: Michael Gordon na Strunách podzimu

Jan Starý | Články / Reporty | 08.11.2019

Na festivalu zajímavosti v mezích zákona jménem Struny podzimu se každoročně najde i pár událostí, které jdou nad rámec preciznosti a dobrého vkusu k něčemu skutečně zásadnímu. Letos takhle došlo jednak na Xenakisovy kvartety, jednak na dílo Timber amerického postminimalisty Michaela Gordona za jeho osobní účasti. Tady si neodpustím poznámku, že vytvářet za cenu dvou záoceánských letů v čase klimatické krize dojem exkluzivity, která reálně spočívá v krátkém úvodu ke skladbám nepřesahujícím informace na skladatelově webu, je přinejmenším rozmařilé.

Program otevírala dvojice Gordonových smyčcových kvartetů v podání českého tělesa Zemlinsky Quartet. Skladba Clouded Yellow, inspirovaná masovým tahem stejnojmenných žlutých motýlů, znamenala melodické, hravé přelévání vzorců s občas naprosto nečekanými harmoniemi, v Potassium se více pracovalo s amplifikací a distorzí nástrojů, která dodávala kompozici syrovější nádech. V obou případech se jednalo o učebnicové příklady postminimalismu, který narušuje původní, až matematickou pravidelnost minimalismu a namísto jednoznačně hypnotického vyznění si s patterny více hraje, doplňuje disonancemi a celkově přístup modernizuje. Přes jednotlivé skvělé momenty ale sotva šlo o víc než jen příjemný poslech. Klasická tonalita to má ve světě přeplněném čistě funkčními soundtracky těžké.

O to víc vynikla mnohem nekonvenčnější kompozice Timber (dřevo, resp. řezivo; zní to stejně jako timbre, témbr čili barva zvuku). Gordon říkal, že během skládání začal mít dost starostí s harmoniemi, instrumentací a podobně, a tak po delším hledání skončil u šestice simanter, nástrojů spojených s ortodoxními kláštery v jihovýchodní Evropě, což jsou fakticky jen dřevěné fošny. Jednotlivé (amplifikované) simantry měly vyšší či nižší polohu, a to bylo, co se výchozích prostředků týče, vše. Reálné provedení hodinové skladby ale bylo všechno, jen monotónní. Bohatství rytmů samo o sobě dokázalo naprosto uhranout, ve druhém plánu zněly také nesčetné souzvuky, alikvóty. Kromě samotných úderů, tedy „bodů“, tak vznikaly i doslova desítky ploch a plošek na pozadí. Fráze o ztracení se v hudbě se píší lehce, tady ovšem skutečně šlo o zavalení ohromným množstvím informací ke vstřebání, přičemž bylo prakticky neustále možné sledovat celkový tok skladby.

Rituální a psychedelický efekt doplňovala také stavba scény. Šestice hráčů z Mantra Percussion stála do kruhu kolem oranžových a bílých světel, která budovala dojem hraní kolem ohně, včetně komíhajících se stínů na pomyslných stěnách jeskyně. Po letech chození na koncerty už mě překvapí máloco, nekonečné hypnotické patterny ve stovkách variací to ale dokázaly.

Info

Struny podzimu: Michael Gordon & Mantra Percussion (us)
6. 11. 2019 DOX, Praha

foto © Struny podzimu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.