Články / Reporty

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 09.09.2021

Sopranistce Haně Blažíkové bych, i když nepatřím mezi posluchače hudby 17. a 18. století, naslouchala nejraději každý rok. A Svatováclavský hudební festival ji také každý rok zařazuje. Její provedení starých písní přináší zážitek, který překračuje hranice vážné hudby.

Není „jen” technicky virtuózní pěvkyní a světově známou interpretkou barokních skladatelů. Hana Blažíková má nezaměnitelný půvab a velmi citlivý projev. Neuslyšíte u ní nic z toho, co znáte z běžných operních představení, tedy afektovaný zpěv, bolestivé tóny, ani dynamiku taženou silou. Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné. A to ať už se jedná o staročeské žalozpěvy, modlitby nebo romantické árie. Nemohu ovšem říci, že by zastínila vynikající šestici Collegia Marianum. Sóla odvedená na barokní housle, příčnou a zobcovou flétnu budila údiv, slyšet naživo netradiční nástroje jako varhanní pozitiv či teorbu, tedy basovou loutnu, se jen tak nepoštěstí. Celý večer měl velice obřadní atmosféru, hodnou sakrálního svatostánku z 13. století.

Trochu jiná situace nastala hned následující den. Navzdory očekáváním organizátorů byla dobrá polovina hlediště prázdná a šestnáctičlenný ansámbl, který mohl být senzací ročníku, zažil překvapivě vlažné přijetí. Zda to bylo způsobeno covidem, krátkým působením The Cotatcha Orchestra na scéně nebo přílišným odklonem od dramaturgie, Bůh ví. Festival je znám svými žánrovými přesahy, ale jazzovo-elektronický soubor byl v kontextu letošních jedenatřiceti koncertů artificiální hudby přeci jen největší odbočkou, zároveň nepomáhala akustická situace v chrámové lodi. Díky dřevěným stropním kazetám jindy vychvalovaný prostor musel zvukaře souboru notně potrápit. Sám Kotača přiznal, že umístění živých bicí a tolika žesťů do kostela byla nemalá výzva, a za mne nakonec způsob ozvučení večeru ubíral. I když jsem byla jen na vzdálenost pouhých deseti dřevěných lavic, echo rozpíjelo ty nejlepší momenty hutných sól a ve chvíli těch nejsilnějších gradací se nástroje nepříjemně slévaly. Překrásné a bohaté aranže nemohly naplno vyniknout, stejně jako zvukomalba jednotlivých nástrojů.

Na druhou stranu bylo jednoznačné, že muzikanti podávají výborný výkon a mistrně komponované skladby publikum přeci jen nakonec obměkčily. Zhruba v půli zazněla nejlépe přijatá Sen Sei, o kultuře boje a síly, po které již posluchači reagovali i na lehce opatrného průvodce a kapelníka. Kotača pobavil, když do mikrofonu sdílel, že zapomněli přivézt CD, stejně tak když se omlouval, že v záplavě kabelů nemůže najít odposlech. V mezičase zmínil, že celé album vznikalo několik let a že se jednotlivé skladby tvoří přímo pro jednotlivé sólisty, aby měl každý příležitost excelovat a zároveň aby mu byl styl skladby šitý na míru. To je nevídaný přístup, který si stejně jako autorský, velmi netradiční repertoár big bandu, rozhodně zaslouží pozornost.

Info

Svatováclavský hudební festival 2021:
Hana Blažíková & Collegium Marianum
7. 9. 2021, Kostel sv. Václava, Ostrava

The Cotatcha Orchestra
8. 9. 2021, Evangelický Kristův kostel, Ostrava

foto © se svolením Svatováclavského hudebního festivalu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Výlet k hraniciam hluku. A trochu ďalej. (Hluková mystéria 2021)

Lucia Banáková 22.09.2021

Občas sa mi zdá, že všetko v Ostrave je zvláštne vyvážené ako napríklad tá tvrdá práca divokou zábavou...

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace