Články / Recenze

Jazzová modlitba i tepající zaříkávání (Michael Krásný)

Jazzová modlitba i tepající zaříkávání (Michael Krásný)

Milan Bátor | Články / Recenze | 14.04.2017

Na míle vzdálen akademickému jazzu. Šaman baskytary. Uhrančivý rozněcovač pulzujících emocí. Michael Krásný na své poslední desce Doing What I Do představil kolekci vlastních songů, které doplňují citlivě vybrané covery. Nahlédněme pod pokličku pravověrného newyorského jazzu.

Co utkví nejdřív, je tah na branku v podobě nakopávající groovové rytmiky. Ta má ve většině songů výsadní postavení a spolu s improvizačními linkami Krásného tvoří rub a líc jeho hudby. Obě úvodní pecky alba sází na tuto kartu – songy Midnight in New York i Papa Was a Rolling Stone rytmickou invencí doslova přetékají. Melodie jsou vesměs v područí pevně tepajícího spodku, zní jako jazzové mantry, rafinované patterny o několika tónech. Co vše se dá vykouzlit z coverů demonstruje Krásný v písni A prayer for Marta, proslulé Modlitbě pro Martu Jindřicha Brabce a Marty Kubišové. Nejdřív si šibalsky nahraje do stopy flažoletovou basovou linku, poté zahraje legendární úvodní melodii, kterou rozvíjí do nečekaných výšin s využitím všemožných hráčských fíglů. Pokud vůbec respektovat covery, tak takovéto.


Za pozornost stojí doprovodní muzikanti: s bubeníkem Vaicem Deczim se zná z formace Celula New York, jako druhý bubeník se na desce mihl Jeremy Gaddie. Klávesy velmi citlivě obstaral Jan Aleš, jehož muzikantský podíl je zřetelně slyšet v průběhu skladby New Beginnings. Krásný se na desce představil také jako zpěvák, byť jen v jedné písni – coveru slavného francouzského skladatele Michela Legranda Windmills of Your Mind. Je to škoda, protože hlasový potenciál má baskytarista v příjemně znělé barvě a nepatetickém, civilně hebkém projevu opravdu značný.

O hráčských kvalitách Krásného není pochyb, album srší technicky precizním i přirozeným podáním, které jsou v ideálním poměru. Improvizační um Krásného je místy až eruptivní, tryská jako gejzír zejména ve skladbě Higher Ground, jazzové stereotypy jsou neustále rozrušovány. Převaha vlastní hudby je potěšující okolností, závěrečný cover Isn´t She Lovely Stevieho Wondera je pak důstojnou tečkou za hravým i dravým počinem.

Možná na vás, jestli jste praktikující muzikanti, vyskočí ze skříně kostlivec s jízlivou otázkou: „A víš, jak to dělá?“ Můžete mu odseknout: „Učím se to!“ a pustit si Doing What I Do znovu. Vyplatí se to nejen muzikantům.

Info

Michael Krásný - Doing What I Do (Mk Records, 2016)
www.michaelkrasnymusic.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Barevné spektrum Hiromi

Karolina Veselá 06.12.2019

Kolosální Rhapsody in Various Shades of Blue skrývá další písně – objevuje se motiv z Coltraneovy Blue Train a středovou část zabírá rocková balada Behind Blue Eyes od The Who.

Téma smrti a konečnosti (Pixies)

Jaroslav Myšák 28.11.2019

Vykročení mimo tradiční pole působnosti na sebe strhává pozornost, přesto některé skladby působí nedotaženě.

Smutek, co vám udělá radost (Wilco)

Jakub Lang 25.11.2019

Wilco dokázali vyzdvihnout meditativní stránku vlastní tvorby, která je více nebo méně přítomná po celou jejich pětadvacetiletou existenci.

Baterie temných nomádů (Koonda Holaa)

Jiří Vladimír Matýsek 24.11.2019

Koonda Holaa je stvoření z jiného časoprostoru, který tím naším jen tak mimochodem proplouvá, vyzbrojen jen kytarou a baterií efektů.

Třikrát a dost? (Temples)

Veronika Myšková 20.11.2019

Hot Motion uvádí stejnojmenná písnička, která zní podobně jako předchozí singly, včetně prvků garážového rocku typických pro The Horrors či The Black Keys.

Temné stránky, chyby, pochyby i strachy (Beth Hart)

Jiří Vladimír Matýsek 19.11.2019

Finále v podobě tandemu Thankful a I Need a Hero spolehlivě patří k tomu nejlepšímu, co Beth Hart coby autorka a interpretka vytvořila.

Život přichází (The Comet Is Coming)

Jakub Koumar 18.11.2019

The Comet Is Coming si pohrávají s kosmickými zvuky a afrofuturistickým vizionářstvím Sun Ra (Lifeforce I), s nimiž si King Shabaka měl tu čest zahrát.

Zpověď rebelky elektropopu (Tove Lo)

Veronika Svrčinová 14.11.2019

Je to pořád elektropop, ale už nestaví na prostě líbivých a opakovaných melodiích. Tentokrát si Tove Lo s hudbou vyhrála, přidala dynamiku, složitější kompozice, hlubší texty.

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.

Vnitřní dítě Jacoba Colliera

Karolina Veselá 04.11.2019

Během následujících dvou let vydá nové čtyřalbum, projekt padesáti skladeb nesoucí název Djesse. Ten evokuje Collierovy iniciály, ale prý jde o náhodu.