Milan Bátor | Články / Recenze | 14.04.2017
Na míle vzdálen akademickému jazzu. Šaman baskytary. Uhrančivý rozněcovač pulzujících emocí. Michael Krásný na své poslední desce Doing What I Do představil kolekci vlastních songů, které doplňují citlivě vybrané covery. Nahlédněme pod pokličku pravověrného newyorského jazzu.
Co utkví nejdřív, je tah na branku v podobě nakopávající groovové rytmiky. Ta má ve většině songů výsadní postavení a spolu s improvizačními linkami Krásného tvoří rub a líc jeho hudby. Obě úvodní pecky alba sází na tuto kartu – songy Midnight in New York i Papa Was a Rolling Stone rytmickou invencí doslova přetékají. Melodie jsou vesměs v područí pevně tepajícího spodku, zní jako jazzové mantry, rafinované patterny o několika tónech. Co vše se dá vykouzlit z coverů demonstruje Krásný v písni A prayer for Marta, proslulé Modlitbě pro Martu Jindřicha Brabce a Marty Kubišové. Nejdřív si šibalsky nahraje do stopy flažoletovou basovou linku, poté zahraje legendární úvodní melodii, kterou rozvíjí do nečekaných výšin s využitím všemožných hráčských fíglů. Pokud vůbec respektovat covery, tak takovéto.
Za pozornost stojí doprovodní muzikanti: s bubeníkem Vaicem Deczim se zná z formace Celula New York, jako druhý bubeník se na desce mihl Jeremy Gaddie. Klávesy velmi citlivě obstaral Jan Aleš, jehož muzikantský podíl je zřetelně slyšet v průběhu skladby New Beginnings. Krásný se na desce představil také jako zpěvák, byť jen v jedné písni – coveru slavného francouzského skladatele Michela Legranda Windmills of Your Mind. Je to škoda, protože hlasový potenciál má baskytarista v příjemně znělé barvě a nepatetickém, civilně hebkém projevu opravdu značný.
O hráčských kvalitách Krásného není pochyb, album srší technicky precizním i přirozeným podáním, které jsou v ideálním poměru. Improvizační um Krásného je místy až eruptivní, tryská jako gejzír zejména ve skladbě Higher Ground, jazzové stereotypy jsou neustále rozrušovány. Převaha vlastní hudby je potěšující okolností, závěrečný cover Isn´t She Lovely Stevieho Wondera je pak důstojnou tečkou za hravým i dravým počinem.
Možná na vás, jestli jste praktikující muzikanti, vyskočí ze skříně kostlivec s jízlivou otázkou: „A víš, jak to dělá?“ Můžete mu odseknout: „Učím se to!“ a pustit si Doing What I Do znovu. Vyplatí se to nejen muzikantům.
Michael Krásný - Doing What I Do (Mk Records, 2016)
www.michaelkrasnymusic.com
Shaqualyck 14.09.2023
Zejména díky hereckým výkonům a výborně napsaným dialogům se dlouho daří vyprávět výsostně lidský příběh o ztrátě falešných iluzí.
Barbora Klempířová 27.08.2023
Fiktivní životopis provází protichůdné pocity Plathové z toxického manželství, které nedokáže opustit.
Maxim Mičúch 18.08.2023
Nikto nie je v bezpečí – ostatné kapely, ľudia vlastniaci iPhony, samotný Berlin Manson. Máme však dôvod niečo zmeniť?
Veronika Jastrzembská 16.08.2023
První skladba Diamond Road nekompromisně poutá pozornost, když náladou připomíná kosmickou verzi Mazzy Star...
Magdalena Fendrychová 10.08.2023
O písničkářce se v hudebních kruzích mluví jako o nástupkyni Radůzy a takové přízvisko nutně přináší velká očekávání.
Andrea Kubová 30.07.2023
Příběh o skládání kostiček odehrávající se v období studené války, který je založen na skutečné události, započal v 80. letech minulého století v Sovětském svazu.
Jaroslav Myšák 26.07.2023
Kde je domácí rapová scéna ve svých sděleních jalová, tam před čtyřmi lety pražské alt rapové duo P/\ST kontrovalo debutem Expedice do vnitrobloku. Kam se posunulo?
Jiří V. Matýsek 02.07.2023
Jihočeské formace Nāv a Lūt spojuje nejen geografická blízkost, přátelství a tři písmena v názvu. Pojítkem je i svojské pojetí toho, jak přistupují ke svým žánrům.
Kryštof Kočtář 23.06.2023
The Beggar se ovšem neutápí v temných vlnách. Ačkoli skladba Michael Is Done může textově vystrašit, její oslavné vyústění povznáší.
Eva Karpilovská 01.06.2023
Nechybí vroucí pocity lásky, která je možná jen zlozvykem (Bad Habit) nebo vzdor těla vlnícího se jako řeka (Like a River) a s řekami se zas vracíme k plynutí, cestám,…