Články / Recenze

Jazzová modlitba i tepající zaříkávání (Michael Krásný)

Jazzová modlitba i tepající zaříkávání (Michael Krásný)

Milan Bátor | Články / Recenze | 14.04.2017

Na míle vzdálen akademickému jazzu. Šaman baskytary. Uhrančivý rozněcovač pulzujících emocí. Michael Krásný na své poslední desce Doing What I Do představil kolekci vlastních songů, které doplňují citlivě vybrané covery. Nahlédněme pod pokličku pravověrného newyorského jazzu.

Co utkví nejdřív, je tah na branku v podobě nakopávající groovové rytmiky. Ta má ve většině songů výsadní postavení a spolu s improvizačními linkami Krásného tvoří rub a líc jeho hudby. Obě úvodní pecky alba sází na tuto kartu – songy Midnight in New York i Papa Was a Rolling Stone rytmickou invencí doslova přetékají. Melodie jsou vesměs v područí pevně tepajícího spodku, zní jako jazzové mantry, rafinované patterny o několika tónech. Co vše se dá vykouzlit z coverů demonstruje Krásný v písni A prayer for Marta, proslulé Modlitbě pro Martu Jindřicha Brabce a Marty Kubišové. Nejdřív si šibalsky nahraje do stopy flažoletovou basovou linku, poté zahraje legendární úvodní melodii, kterou rozvíjí do nečekaných výšin s využitím všemožných hráčských fíglů. Pokud vůbec respektovat covery, tak takovéto.


Za pozornost stojí doprovodní muzikanti: s bubeníkem Vaicem Deczim se zná z formace Celula New York, jako druhý bubeník se na desce mihl Jeremy Gaddie. Klávesy velmi citlivě obstaral Jan Aleš, jehož muzikantský podíl je zřetelně slyšet v průběhu skladby New Beginnings. Krásný se na desce představil také jako zpěvák, byť jen v jedné písni – coveru slavného francouzského skladatele Michela Legranda Windmills of Your Mind. Je to škoda, protože hlasový potenciál má baskytarista v příjemně znělé barvě a nepatetickém, civilně hebkém projevu opravdu značný.

O hráčských kvalitách Krásného není pochyb, album srší technicky precizním i přirozeným podáním, které jsou v ideálním poměru. Improvizační um Krásného je místy až eruptivní, tryská jako gejzír zejména ve skladbě Higher Ground, jazzové stereotypy jsou neustále rozrušovány. Převaha vlastní hudby je potěšující okolností, závěrečný cover Isn´t She Lovely Stevieho Wondera je pak důstojnou tečkou za hravým i dravým počinem.

Možná na vás, jestli jste praktikující muzikanti, vyskočí ze skříně kostlivec s jízlivou otázkou: „A víš, jak to dělá?“ Můžete mu odseknout: „Učím se to!“ a pustit si Doing What I Do znovu. Vyplatí se to nejen muzikantům.

Info

Michael Krásný - Doing What I Do (Mk Records, 2016)
www.michaelkrasnymusic.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Celistvý zvukový příběh Frontier Guards

redakce 17.08.2019

Prokomponované IDM melodie se tu místy nebojí jít do minimal techno smyček, vše přitom doplňují i industriální rytmy a ruchy.

Barvitý obraz na bílém papíře (Hasan)

redakce 15.08.2019

Zatímco starým rapperům dochází nápady a kreativita, mladí se konečně dokázali vymanit z českého rapového archetypu obrovských teplákovek a čepic s rovným kšiltem.

Stále autentičtí Foals

redakce 04.08.2019

Už píseň Exits ukázala, že se Foals posouvají dál – a to jak pestřejší kombinací hudebních nástrojů, tak vokálními experimenty i novým obsahem.

Problémy, které vidět nechceme (Rafael Anton Irisarri)

redakce 02.08.2019

Deska Solastalgia je osobní výpovědí člověka, na kterého nejen dopadá všudypřítomný pocit bezmoci, ale který se neustále setkává se změnami klimatu.

Miesto s názvom Schlagenheim (black midi)

redakce 29.07.2019

Štvorica násťročných chlapcov z Londýna zaujala už skôr tohto roku, keď vydala dvojsingel Talking Heads/Crow’s Peach. Teraz prichádzajú s debutom Schlagenheim.

Gangsterská odysea s přešlapy (Schoolboy Q)

redakce 27.07.2019

Label Top Dawg Entertainment je na poli rapu za poslední dekádu jedním z nejzajímavějších. Jakou pozici v něm vedle Kendricka Lamarra nebo Ab-Soula zastává Schoolboy Q?

Stále stejné zásadní věci (Pád Hyperionu)

redakce 26.07.2019

Zrovna tak aktuální je jeho apel na vzájemnou empatii a všelidské hodnoty, které se v současné individualizované době vytrácí nebo značně relativizují.

Kniha pro ty, kdož stojí mimo zdi kostela (Kacířův kancionál)

redakce 24.07.2019

Kacířův kancionál je kniha-artefakt, který svádí k prohlížení a listování, ke kochání zrakem i hmatem. Insania si udělala radost a zřejmě nejen sobě.

Jehličí, kosti i uhlíky (Černý kov)

redakce 23.07.2019

Společenství poodhaluje roušku svého vlastního mysticismu, neoslavuje smrt, temnotu a zánik, ale přátelství, souručenství, sílu přírody.

Temné, minimalistické i taneční okamžiky (Dead Janitor)

redakce 11.07.2019

Výsledkem soudobé IDM elektroniky mixované s industriální špínou a syrovostí je zvukově pestré album, které přináší temné, minimalistické i taneční okamžiky.