... význam pro lokální komunitu (Magdaléna Petráková, Luhovaný Vincent)

Luhačovice, město lázeňské, město zaslíbené. Lázeňský festival? Luhovaný Vincent, ač podnik menší, regionální a bez velkých hvězd, dosáhl za sedm předchozích ročníků pozoruhodných čísel. 3 000 jednotlivých návštěvníků dopřálo na 216 bodů programu, z toho bylo na 36 akcí pro veřejnost zdarma a podílelo se na nich na 368 unikátních účinkujících. Ročníky by neproběhly bez výpomoci celkem 170 dobrovolníků, podpory dlouhé řádky sponzorů, díky kterým nepřesáhl celkový rozpočet 1 000 000 Kč. A všechny ukazatele pomalu, ale jistě rostou. Na další nejen čísla jsme se zeptali ředitelky festivalu Magdalény Petrákové.

Jakou pozici zastáváš na festivalu a jako ho vidíš v průběhu času, jaký byl a jaký je teď?
Festival vedu od samého začátku a je to stále větší radost. Jeho program je díky práci dramaturgů čím dál zřetelněji profilovaný, mezinárodnější a bohatší, tým je koherentní a profesionální, spolupráce s lokálními partnery nebyla užší a intenzivnější než letos a znalost festivalu za hranicemi města je stále automatičtější. Co nám dále dělá radost, je, že posílený pořadatelský tým v průběhu festivalu čítá na 30 dobrovolníků (často z řad Luhačovjanů), strategický meeting point a denní akreditační centrum máme na zahrádce spřátelené kavárny Jizba (kde se servíruje vlastnoručně pražená Lázeňská káva) a hudební program máme díky spolupráci s lázněmi možnost realizovat v bývalé tančírně klubu Domino v samém srdci lázní. Posun za poslední dva roky je výrazný a už se dá mluvit o Luhovaném Vincentovi jako tradici.

V jakém prostoru se odehrává váš festival a jak se do něj odráží? Záleží vám na konkrétním místě, je festival „přenositelný“?
Rok od roku se nám daří více akcí zasazovat do veřejného prostoru a využívat tak jedinečného potenciálu krásného lázeňského místa. V kulisách lázní, posílených dojmem z Jurkovičovy architektury, si tak návštěvníci mohou užít koncert akustické kapely nebo divadelní performance, které prostor, resp. naše vnímání tohoto prostoru, přirozeně mění. Umělecká akce vlastně způsobí samovolné zpomalení, díky kterému můžeme dané místo prožít jinak a snad i intenzivněji. Vědomá a specifická práce s prostorem vylučuje možnost, že by se festival mohl přesunout jinam. Nicméně obecně o kultuře v lázeňských městech jakožto fenoménu vedeme debaty a na toto téma jsme dokonce vloni pořádali visegrádskou konferenci.

Hlavní body programu? Bude letošní ročník něčím zvláštní?
Novinkou letošního ročníku je, že jsme se pro něj rozhodli zvolit téma. Je to POMALOST. POMALOST, ať už jako novodobý myšlenkový směr opírající se o kritiku nadspotřeby a konzumerismu, bytostně vlastní charakteristika lázeňského města nebo apel: ZPOMAL! Z programových tipů odhalím za každou sekci něco. Uvedeme projekci filmového dokumentu Akcept o soudobé vážné hudbě, koncert elektronického hudebního mága Stroona z Košic, autorské čtení Zuzany Fuksové (Čokovoko) z její nové knihy Cítím se jako Ulrike Meinhof a do areálu Slunečních lázní zasadíme zvukovou instalaci Jonáše Grusky a Alexandry Cihanské Machové. Pořádáme také například dvě představení pro jediného diváka nebo workshop Hodinový produkční pro zájemce o rady při realizaci vlastního projektu. Dále přednášky, živé umělecké intervence, besedy s tvůrci ...

Kolik očekáváte lidí a jste na tom závislí?
Jak vstřícnost vstupného na festival napovídá (akreditaci v předprodeji nabízíme za 300,-), je pro nás důležité, aby byl festival přístupný všem. Je možné dostat se zvlášť na jednotlivé programové bloky. Taky otevíráme možnost účasti na programu například lázeňským hostům, kteří mají jinak velkou část dne zaplněnou procedurami. S příjmy ze vstupného pochopitelně počítáme, ale díky vyváženému vícezdrojovému financování na nich nejsme závislí. Zůstáváme však festivalem menší velikosti, u kterého si účastníci cení rodinné atmosféry, blízkosti a bezprostřednosti, kdy se smývají hranice mezi účinkujícími a návštěvníky.

Jak se díváš na tuzemské festivaly, jejich úroveň, nabídku a celkovou tvář? Není jich moc?
Česko je bohaté na festivaly. Většina lidí v mém okruhu se na nějakém podílí, což vnímám skrz naskrz pozitivně. Festival může mít pro město a lokální komunitu velký význam, a to zdaleka nejen ve smyslu multiplikačních efektů. Jako nejdůležitější vnímám sociální a psychologický aspekt, kdy se díky festivalu promění pohled na město, protože se stává jevištěm, které nabízí nepředvídatelné zážitky, formují se nové vazby, otevírají se otázky o stavu a chápání kultury v daném městě etc. Jde o svého druhu oslavu života a lidského umu. Z pohledu pořadatele jde zase o skvělý kreativní inkubátor, kde se člověk učí, jak rozhodovat, plánovat, učí se pracovat se zodpovědností, důvěrou. Metody a postupy se pak buď v těch rozhodujících pár dnech buď osvědčí, anebo ne. Dá se na tom hodně naučit.