Články / Rozhovory

Milan Lipavský (Festival hudby Bez ambicí): Třeba se to brzy změní k lepšímu

Milan Lipavský (Festival hudby Bez ambicí): Třeba se to brzy změní k lepšímu

Jarmo Diehl | Články / Rozhovory | 28.08.2019

Festival na náměstí bez „kolotočů“? Lidi kolem litomyšlského klubu Kotelna se o to pokusí druhý rok za sebou, a ačkoliv říkají, že je to „bez ambicí“, minimálně by v tom chtěli pokračovat. Aby taky ne, když Kotelna letos slaví pětadvacet let a pořád se ji daří tahat lidi i na pomezí Moravy a Čech. Je Litomyšl kulturní destinace svého druhu, jak nás učí ve školách, nebo tradiční maloměsto, jakých je po republice tisíc a jedno? Šéf Kotelny Milan Lipavský to ví.

Když se dívám na ideové pozadí akce, čtu: „Na Toulovcově náměstí se letos opět představí projekty, které v Litomyšli běžně nevystupují a jejichž ambice jsou odpovídající ambicím pořadatelů.“ Nejsem si ale jistý, jestli jsou bez ambicí skupiny jako Povodí Ohře nebo Role, Tata bojs nechávám bokem, i když doušku že „přijedou s bezambiciózním programem“ beru jako berličku.

Jistě, je to nadsázka, i když dělat zmiňovaný kapely v Litomyšli tomu odpovídá, na Povodí ani na Role tady nikoho nenalákáš. Název akce vznikl prozaičtějším způsobem, idea přišla následně. Přesto si myslím, že nějaké třeba žánrové vyhranění by se nemělo brát úplně vážně, pořád jde jen o zábavu. Přece jen všechny kapely vznikají s nějakýma ambicema. Třeba balit holky nebo kluky.

Všechny vystupující si vybíráme tak, abysme si za lajnapem stáli. A zároveň s většinou z nich máme nadstandardní vztahy. A když už je to nějaké jméno jaka Tata bojs, tak aspoň v nějakém neobvyklém pojetí, jiný sestavě, prostě jinak než to vidíš na každé městské akci nebo fesťáku. Nechceme tam prvoplánově kapely, který automaticky přitáhnou lidi… Ostatně tak vznikl i název, cestou vlakem ze školení v Budvaru jsme to vymysleli a na některý jména, co tam padaly, jsem řekl „to teda ne, normálně bez ambicí” a tak už to zůstalo.

Pořádali jste nultý ročník – co vám ukázal?

Nultý byl hodně narychlo, bylo potřeba vyzkoušet, jestli to v tom prostoru bude fungovat, jestli se nám podaří dát všechno dokupy, jestli to město vůbec bude akceptovat. Takže první ročník byl jen ve hvězdách. Toulovcovo náměstí je specifický prostor, je to normálně obydlená část, v létě tam město každý pátek pořádá pohádku a po ní koncert, takže kapely vybíráme trochu i s ohledem na místní, abysme je úplně nevytáčeli do červenýho. Ideální by bylo jiný místo někde bokem, to ale zatím nemáme, a tady je výhoda podium, který tam díky těm pátkům celý léto stojí. A kromě toho je tam krásně, jsou tam vzrostlé stromy, loni to všechno dohromady vytvořilo pěknou atmosféru.

Budou na festival navazovat další aktivity? Nebo je částečně pořádán i jako podpora klubu Kotelna?

Původní myšlenka byla fakt sobecká, v okolí Litomyšle v podstatě nemáš šanci navštívit akci s kapelama, který bysme si rádi poslechli, tak si to dáme dohromady sami. Bude skvělý, pokud to zároveň nějak zviditelní klub, a ještě lepší by bylo, kdyby tady lidi občas zašli na koncert s tím, že je bude bavit, i když to neznají z rádia. Třeba až budeme mít v klubu post-hudbu, Vložte kočku a podobně.

Festival se odehraje na náměstí, má téměř celodenní program. Slibujete si od toho účast i lidí, kteří by normálně do klubu, natož na takový lajnap, přišli? Do Litomyšle zavítá i nemálo turistů, náhodných kolemjdoucích…

I proto je vstup zdarma, doufáme, že se najde pár místních a z okolí, co přijdou omrknout tyhle kapely s „divnýma názvama”. Na turisty spoléhat asi nemůžeme, pokud jedeš někam na výlet, máš předem naplánovaný program, i když loni se jich pár bylo podívat. Taky se asi nedá předpokládat, že tam všichni budou trávit čas po celou dobu produkce, zvlášť když je to zdarma. Někdo půjde na konkrétní jméno, někteří si na tu sobotu nachystali pěkný odpoledne, takže chvíli posedí, poslechnou, pak se půjdou podívat někam dál, pak se zase vrátí…

Litomyšl – máte nějakou scénu? Co funguje v okolí, kam se chodí lidi bavit, kam jezdí za kulturou?

Litomyšl je klasický český maloměsto, lidi se tady baví jako všude jinde, k nám do klubu chodí na párty, kde po dýdžejích vyžadují hudbu, kterou znají, a neakceptují novinky nebo nějaký odchylky od svých očekávání. Litomyšl se často prezentuje jako kulturní město, ale v současný době tady mají z místních kapel největší úspěch ty, co přehrávají, i když třeba po svém, zahraniční a český fláky. I tak si ovšem myslím, že jsme na tom líp, než většina okolních měst, aspoň z pohledu provozovatele klubu.

Máme štěstí, náš klub letos slaví pětadvacet od založení, takže je to tak trochu i narozeninový dárek. Můžeme být rádi, že lidi k nám na koncerty chodí, na rozdíl od jiných míst rádi zůstávají i na afterpárty po koncertech, chodí se k nám rádi bavit i jen tak na párty. Jen člověk musí odhadnout, jakou kapelu si může dovolit, aby nebylo v klubu smutno, a dýdžej musí vědět, co na lidí platí. A jestli myslíš scénu jako kapely, tak bych se nerad někoho dotknul, ale v současný době nevím o žádný. Možná je tady jedna parta opravdu mladých kluků, co se snaží hrát něco svýho, jinak jsou to ale starší ročníky už zkušených muzikantů (třeba Lucky Joke je brilantní funky-jazz, budou hrát v malým stanu) nebo zmiňované zábavovky. Nefunguje to jako dřív, kdy tady bylo několik kapel, co spolu jezdily společně hrát. Ale vím, že v ZUŠkách jsou teď děcka, který to baví a chtěj hrát, tak třeba se to brzo změní k lepšímu.

Jedním z partnerů festivalu je Na chuť – foodtrack. Co je to za spolek, taky jsou bez ambicí?

Jsou to dva borci, co mají rádi dobrý jídlo a baví je ho dělat, tak si koupili starý klasický schoolbus, přestavěli ho na foodtruck a objíždějí s ním hudební festivaly, foodfestivaly, občas se někde zastaví jen tak. Dělají nejlepší hotdogy a burgery, včetně veganských nebo vegetariánských, široko daleko. Jejich ambice je nejspíš dokázat lidem, že to chutná fakt mnohem líp než z obvyklých fastfoodů. Co vím, tak na sobotu si připravili burgery s trhaným masem, hermelínburgery, vegeguláš a klobásy. Je na co se těšit.

Info

Festival hudby Bez ambicí 2019
31. 8. 2019 13:00
Kotelna Music Club, Litomyšl
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vysílač (Žižkovská noc): Dostat se mimo bubliny

su 22.02.2021

Dobří lidé z festivalu Žižkovská noc začali po přesunutí a následném zrušení festivalu v v loňském roce pracovat na podcastu Vysílač.

Simona Blahutová: Od Igráčka k Hitlerovi a zase zpět

prof. Neutrino 15.02.2021

Rozhovor s výtvarnicí a absolventkou AVU, zabývající se historickými událostmi v dobách Třetí říše či za studené války, je o smyslu hrdinství i opravdovosti umění.

Olaf Olafsonn: Experimenty jsou mi blízký

Anna Mašátová 03.02.2021

Olaf Olafsonn z kapel Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip, The A-Bomb a dalších, rozezněl novým projektem rotundu sv. Petra a Pavla na Budči. Popovídali jsme si s ním.

Rudi Rus: Metal tu bude navždy

Ondra Helar 29.01.2021

Rudi Rus, dvoumetrový obr se sametovým, hlubokým hlasem, napsali s Pištou Vandalem z Čad knihu, která se otáčí kolem patnácti let metalu ve Slovenském rozhlase. Rozhovor.

David Pešek, Amrit Sen (SANANIM): Pečovat o sebe hudbou

Jarmo Diehl 26.01.2021

Organizace na pomoc závislým vydala benefiční kompilaci. Přispělo přes sto kapel, přispějete i vy? Rozhovor.

Nejlepší texty Full Moonu 2020. Julie Hrnčířová: Ráda vymýšlím příběhy

su 08.01.2021

Sochař a fotograf Richard Wentworth prohlásil, že cigaretová krabička, podpírající nohu od stolu může mít v sobě větší sílu než sochy Henryho Moorea... Rozhovor.

Nejlepší texty Full Moonu 2020. Libuše Jarcovjáková: Sednu na náměstí a čekám, co přijde

Michal Pařízek 08.01.2021

Její výstavu Evokativ vyhlásil britský deník The Guardian výstavou roku, většina snímků přitom vznikla před několika desítkami let. Talent a dílo Libuše Jarcovjákové v rozhovoru Michala Pařízka.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: K uzdravení potřebujeme jen mír (Aigel)

Maria Pyatkina 07.01.2021

Právě zážitky ze soudní síně, komunikace s orgány a návštěv milovaného v cele daly vzniknout projektu Aigel, který přinesl do ruského undergroundu nová ostrá témata.

Jiří Kotača (Cotatcha Orchestra): Bigbandová scéna zažívá renesanci

Anna Mašátová 07.01.2021

Co přinesla letošní krize, co musí zvládat kapelník i jaký je stav bigbandové scény hodnotí v následujícícm rozhovoru kapelník Cotatcha Orchestra.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Tomáš Tkáč: Akordů máš sedm - a dva jsou na píču

Lukáš Grygar 06.01.2021

"Tomáše jsem potkal v jeho pětadvaceti, teď si ke třicetinám nadělil druhou sólovou desku a navrch debut dvojice Něco něco, kterou tvoří s Alžbětou Trusinovou." Grygar zpovídá Tkáče.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace