Veronika Tichá | Články / Recenze | 26.08.2024
Tento text vyšel ve Full Moonu #160 s chybně uvedenými jmény a názvy, čímž se skupině omlouváme.
Debutové album Bloudím brněnsko-ostravské kaply Toad Planet je procházka lidské mysli tajemným vesmírem barev a zvuků. Její hudba kombinuje prvky experimentální psychedeliky a art rocku, jemného jazzu, funku a mluveného slova.
Původní tři členové, multiinstrumentalista Lukáš Kania, zpěvák, básník a performer Jan Novák a baskytarista Jan Kania, začali tvořit u Ostravy, později se přidali další hudebníci z brněnské JAMU – kytarista Albert Pazdera a nakonec bubenice Sabina Kašparová. Nedílnou součástí živých, velmi performativně pojatých koncertů je i vizuální stránka v podobě projekcí, o které se stará Tomáš Mohr.
Intro vtahuje do začarované atmosféry, k jemným sonickým plochám syntezátorů se přidávají skoro pohádkové akordy klavíru a postupně i další nástroje. Jedinou další instrumentální skladbou je titulní Blouzním, ve kterém dominují dvouzvuky piana a výrazně zkreslená kytarová sóla. Ze zbytku díla výrazněji vyčnívají Tygr nebo Proč si lidi povídají?, hloubavé úvahy o lidech, o smyslu jejich existence. Ta první má podobu monologu a točí se kolem vnitřního dítěte, které se postupně ztrácí, a jediné co zbývá, jsou peníze, a tedy práce, neútěšný nekonečný koloběh, ta druhá zase představuje kratičký dialog o mezilidské komunikaci.
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí. Hlavní téma strachu je pojato jak ze strany oběti, tak onoho strašidla, které neustále sedí v rohu a všude si vás najde. Dětská vidina strašáka pod postelí se přetavuje v dospělácké starosti, které nás neúprosně dohání. Zároveň text nabízí jakousi útěchu, naději, neustále se peroucí se strachem. Podobně znějí i závěrečné Ještěrky, s nimiž prozkoumáváme samotu, tentokrát bez obav, spíš s určitým obdivem. Tok líbivých tónů kytar a pomalejší tempo doplňují observace okolního světa, kterým pomalu a s nadhledem proplouváme a ukončujeme cestu tajemným a barevným vesmírem plným lásky, strachu, bolesti, otázek i odpovědí. Těch každodenních i těch, které najdeme až hluboko pod povrchem.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.
Kryštof Kočtář 15.08.2024
Skladby samy mají strukturu jemně rozkolísaných záchvěvů, které dohromady připomínají obraz plynoucí čáry života.
Mária Karľaková 15.08.2024
Kniha je naozaj výnimočná osobná spoveď. Je intímna, plná pocitov, myšlienok, postrehov, otázok z dospievania jedného dievčaťa.
Dušan Šuster 02.08.2024
Rýchlik to veru nie je. Kilometre ubiehajú pomaly – Donato stanovil tempo okolo 110 bpm, čo je o poznanie menej než trend v súčasnom techne – a basový bubon má…
Šimon Žáček 31.07.2024
Ostře kritizovat konzumní společnost dokázala již několikrát, což mnohdy vedlo i k mezinárodnímu úspěchu – zejména v případě oscarového Parazita či megahitu Hra na oliheň.
Klára Šajtarová 23.07.2024
Mnozí si je automaticky asociují s písní Pixies, pro americkou hardcore-punkovou komunitu nabírají ale tato slova úplně jiný význam.