Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 19.03.2015
Čtvrtstoletí s Jonem Spencerem. Při psaní recenze na skvělé nové album The Jon Spencer Blues Explosion mi došlo, kolik času jsem s tímhle chlapíkem vlastně strávil. Zdaleka nejde jen o JSBX, Jon Spencer je neposedný šibal, který se strašně nerad nudí. Jako s mnoha ostatními nás seznámili v almost legendary půjčovně CD v Paláci kultury. Pussy Galore mi pak hráli doma snad denně, Goldfinger přišel na řadu až o něco později.
Pussy Galore psali v osmdesátých letech historii, tolik špíny v rock’n'rollu od té doby asi už nikdy nebylo. Alba Dial M for Motherfucker nebo Historia de la Musica Rock byla famózní, komplexní předělávka zásadního Exile on Main Street geniální. Vrchol Rolling Stones byl nakažen chemickým virem, slovo coververze od té doby už nikdy neznamenalo to samé.
Legenda říká, že se Jon Spencer a Cristine Martinez potkali prvně na koncertě The Jesus and Mary Chain ve Washingtonu, ještě před založením Pussy Galore. Každopádně už v New Yorku založili Boss Hog, tehdy ještě s bubeníkem Bobem Bertem. Manželská kapela stihla během dekády tři alba a stejný počet EP, nezklamala ani jednou. Na několikrát avizovanou novinku se stále čeká.
V devadesátých letech nebylo pro hudební fanoušky větší filmové hvězdy než Winona Ryder, Primus se klaněli jejímu hnědému bobrovi a JSBX jí postavili rovnou do čela kapely. A kdože to hraje další dva?
JSBX jsou pevně spojeni s New Yorkem, podobně jako Beastie Boys, se kterými je zase pojí dlouholeté přátelství. Mick D si zahrál třeba v klipu Flavor, ale video si pro sebe ukradl úplně někdo jiný. Je libo vinylové suši?
JSBX jako doprovodná kapela? Ale ano, jde to. Alba A Pocket Ass of Whiskey a Sideways Soul jako zřejmý důkaz.
V případě Jona Spencera je bokovek nepočítaně, skvělé album Amsterdam Throwdown, King Street Showdown! holandské hudebnice Solex dost nespravedlivě zapadlo.
JSBX ale rozhodně není jen Jon Spencer, hele, koho si vzal s sebou strýček Tom do televize.
Nedostalo se na Heavy Trash, Men Without Pants, 20 Miles, The Honeymoon Killers, Spencer Dickinson a mnohé další. Ale jak znám Jona Spencera, pokračování na sebe nedá dlouho čekat. Příležitost přijde brzy.
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.
Štěpán Nezbeda 18.07.2024
Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.
Michal Pařízek 14.07.2024
Tento text nemá být obhajobou ani reportáží, berte ho jako pokus o zprostředkování zážitků z určitého místa v areálu. A pokus mírnit rázná hodnocení a zbrklé analýzy.
Michal Pařízek 12.07.2024
Rozhovor s Libuší Jarcovjákovou pro mě byl jedním ze zásadních zážitků prvního pandemického období, dělali jsme ho někdy na jaře, v době, kdy už začínalo být trochu hezky, ale ulice…
Veronika Havlová 07.07.2024
Nicméně od té doby hudební a obzvlášť koncertní snímky ve Varech vyhledávám, obzvlášť pokud se promítají ve Velkém sále.
Veronika Havlová 04.07.2024
Scéna, v níž se devět tetiček snaží umlčet dvojici mladých žen tím, že jim ritualizovaným sborovým zpěvem vyjadřují bezmeznou účast a lásku, je zatím jedna z nejmrazivějších, které jsem tu…
Veronika Havlová 02.07.2024
Ta samozřejmost, s níž mě zařadil do skupiny “my”, a předpoklad, že přece logicky musím chodit na filmy s LGBTQ+ tematikou, když jsem sama jedno z písmen, mě trochu zarazila.
Veronika Havlová 30.06.2024
Tehdejší hvězdou byl Robert DeNiro, který při vstupu do sálu při pohledu na shromážděný dav rezignovaně vydechl: “Oh, Jesus…”
Michal Pařízek 28.06.2024
O to smutnější bylo číst text Josefa Chuchmy, který se do určité části domácí kulturní publicistiky opřel neurvale i jalově zároveň.
Filip Hastík, Veronika Havlová, Štěpán Nezbeda 20.06.2024
Z letošní nabídky vybíráme dvanáct tipů napříč sekcemi, Janžurku mezi nimi nenajdete – ta bude kolem druhé odpolední u Puppu.