Preview: MFF Karlovy Vary 2024 (Machoninovi, chodecký film a Escobarův hroch)

Ačkoliv tomu mainstreamové mediální pokrytí nemusí vždy odpovídat, srdce MFF Karlovy Vary stále tepe filmy. Z letošní nabídky vybíráme dvanáct tipů napříč sekcemi, Janžurku mezi nimi nenajdete – ta bude kolem druhé odpolední u Puppu.

Architektura ČSSR 58–89 (Architektura ČSSR 58–89) – Jan Zajíček – Zvláštní uvedení

Loni na podzim odvysílala ČT osmidílný seriál podle námětu Vladimira 518 – obhájce krás architektury, kterou má až překvapivá spousta lidí tendenci hodnotit podle doby, v níž vznikala. I za totality u nás ale existovali tvůrci, kteří uměli prosadit svou jedinečnou vizi, a jejichž díla se mohla měřit s tím nejzajímavějším ze světové architektury. I kdyby se ukázalo, že jde jen o příliš reduktivní sestřih obsáhlého materiálu, v celém Česku neexistuje prostor, kterému by víc slušela projekce tohoto dokumentu, než je Velký sál hotelu Thermal, překrásného gesamtkunstwerku manželů Machoninových.

Grand Tour (Grand Tour) – Miguel Gomes – Horizonty

Multižánrový cestopis z počátku dvacátého století očima předního filmového kouzelníka současné portugalské kinematografie. Miguel Gomes zde po více než dekádě částečně navazuje na snímek Tabu (2012) a odkaz němého filmu. Invenci a schopnost zachytit genius loci ukázal naposledy pandemickými Évonprs deníky. Cena za režii z Cannes nasvědčuje, že se mu to i tentokrát daří více než dobře.

Ideální skrýš (Best Secret Place) – Caroline Poggi, Jonathan Vinel – Imagina

„V mých zdech si mnoho lidí dává pauzu. Čekají, až budou moci žít,“ zní oficiální anotace loňského snímku dua Poggi, Vinel. Jistá dávka kryptičnosti patří k francouzské dvojici odjakživa, tentokrát toho, zdá se, skrývají ještě více než obvykle. Jedno je však jisté, málokdo momentálně pracuje se současnými společenskými tématy tak zručně jako oni a nikdo nemívá tak vyladěný soundtrack (v minulosti např. Bendik Giske, Pan Daijing, Jesu nebo Liturgy).

Jak se stát perličkou (On Becoming a Guinea Fowl) – Rungano Nyoni – Horizonty

Vsadím se, že většina z vás příliš zambijských filmů neviděla. A takový mezinárodní festival by vám měl především umožnit rozšíření obzorů. Podle kritických reakcí se ale zdá, že film o pohřbu strýce, při jehož přípravě hlavní hrdinka Shula spolu se svými sestřenkami odhaluje hluboko pohřbená rodinná tajemství, stojí za to i bez ohledu na geografické ohledy. Padají charakteristiky jako okouzlující, citlivé, magické, komplexní, vtahující a absurdně vtipné. Rungano Nyoni v Cannes získala ex aequo cenu za režii v sekci Un Certain Regard.

Líná změna (Slow Shift) – Shambhavi Kaul – Imagina

Mezi mýtem a skutečností. Kontemplativní zpomalení času dokáže v devíti minutách obrátit den naruby. Kde Tsaiovi dochází dech, tam nastupuje indická režisérka Shambhavi Kaul. Královna nehybnosti. Krása pozůstatků starobylého města. Síla observace. Dokonalá souhra hudby a pohybu opičího ocasu. „Když v lese spadne strom a nikdo není poblíž, udělá to zvuk?“

Lolo a Sosaku na Divokém západě ('Lolo & Sosaku' The Western Archive) – Sergio Caballero – Imagina

Pravou pestrost vašemu filmovému programu dodá jen sekce Imagina! A tohle vypadá jako ideální výběr pro všechny milovníky divné hudby, nespoutané fantazie a moderního umění na pomezí sochařství, instalace, performance, landartu. S uměleckým argentinsko-japonským duem Lolo&Sosaku spolupracoval španělský producent, hudebník a umělecký ředitel festivalu Sónar Sergio Caballero už na jejich projektu Koncert pro 4 klavíry, v němž na zmíněné nástroje hrají jimi vytvořené stroje. Tentokrát zasadil umělce i s jejich mechanickými hračkami do westernové krajiny. Tak uvidíme, co z toho vzniklo za podivnost.

Milé laskavosti (Kinds of Kindness) – Yorgos Lanthimos – Horizonty

Povídkový triptych o posedlosti, který si v zahraničním tisku vysloužil přívlastky jako „znepokojivý“, „bizarní“ či „nesnesitelně krutý“ vypráví trojici příběhů: muž se snaží emancipovat od svého šéfa, manžel podezřívá svou ženu, že není jeho ženou, a kultistka pátrá po dívce schopné oživovat mrtvé. Yorgos Lanthimos se po oscarových Chudáčcích hřeje na výsluní slávy. Milé laskavosti, v nichž se znovu objeví jeho nyní již dvorní herečka, Emma Stone, ale podle všeho nebudou tak mile popíkové jako poslední dva snímky a přiblíží se režisérově divnořeckým kořenům.

Mord (Mord) – Adam Martinec – Hlavní soutěž

Vesnická zabijačka, na kterou každý z členů rodiny přichází se svými vlastními problémy. Taková je výchozí situace celovečerního debutu Adama Martince. Režisér na sebe upozornil více než povedenou krátkometrážní drobnokresbou Anatomie českého odpoledne, v níž se co do ambicí nelítostně analyzovat národní povahu hrdě přihlásil k šedesátkové tvorbě tria Forman-Papoušek-Passer. Bájné češství se tak letos ve Varech bude hledat jedině na zabijačce!

Peněžní poukázka (Mandabi) – Ousmane Sembène – Touha stát se indiánem: Kafka a film

Spoustu fascinujících filmů nabízí sekce věnovaná spisovateli, jehož tvář zná skoro každý a jeho dílo téměř nikdo. Jde s přehledem o nejpestřejší sekci, která krásně odráží šíři Kafkova záběru a velikost jeho vlivu. Legenda senegalské kinematografie a kultury natočila na konci 60. let příběh dlouhodobě nezaměstnaného Ibrahima, který dostal od synovce z Paříže poukázku na 25 tisíc franků spolu s instrukcemi, jak má peníze rozdělit po široké rodině. Jeho zoufalá snaha prodrat se byrokratickým aparátem k penězům ukazuje, že i v Senegalu může být pěkná kafkárna. V tomto případě navíc podaná v krásných barvách a s parádní hudbou.

Pepe (Pepe) – Nelson Carlos De Los Santos Arias – Horizonty

Amalgám přístupů ať už jde o vyprávění, či samotný formát, ale především radost z jejich využití, svoboda a svěžest přímo dýchá z filmu Pepe, ve kterém sledujeme život mrtvého trilingvního hrocha postrádajícího vnímání času. Příběh propojující environmentální témata, kolonialismus, escobarovskou minulost Kolumbie a věčné vměšování se do cizích záležitostí současné Ameriky. Jeden z nejoriginálnějších filmů posledních let.

Tetsuo (Tetsuo) – Šinʼja Cukamoto – Touha stát se Indiánem: Kafka a film

Co má společného Franz Kafka a Japonec s kovovým vrtákem místo penisu? To snad zjistí diváci a divačky kultovního kyberpunkového body hororu o muži, který se pomalu mění ve stroj. I letos disponuje karlovarský festival povedeným půlnočním programem, ty nejzábavnější noční projekce se však díky Tetsuovi budou dost možná odehrávat v sekci věnované odkazu spisovatele absurdity a úzkosti.