Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 17.11.2023
Od začátku jsem tušil, že listopad bude složitý, ale zatím to vypadá, kousek za půlkou, že jeden z nejoblíbenějších měsíců v roce překonává očekávání. Poslední letošní vydání Full Moonu je už pár minut v peci, ale bolelo to, nával označených mailů už se do schránky skoro nevejde. Co vás pohání po těch letech v oboru, ptali se mě na kurzu kulturní žurnalistiky předevčírem v Olomouci. Že by to byl tenhle stres? Občas bych měnil.
O letošním ročníku Le Guess Who? jsem se vypisoval jinde, v lednovém čísle čekejte obsáhlý report kolegů. Bylo to zase náramné, co si budeme. Když jsem se v pondělí po festivalu procházel Utrechtem, tak se mi zase zastesklo nad tím, že jsem si neužil město. Jenže kdy taky, když program běží čtyři dny de facto nonstop. Slibuju si, že příští rok budu opravdu bydlet někde blíž, abych po městě mohl alespoň chodit běhat. To by fungovat mohlo. Zápletka s Utrechtem trvá už téměř deset let, pořád si dobře pamatuji svou první návštěvu v roce 2014, místní ulice už mám za tu dobu prochozené, ale pořád to nestačí. Letos jsem se nedostal ani do parku královny Wilhelmíny, to je vážně ostuda.
Návštěva olomoucké univerzity byla jako vždycky milá, podobné zkušenosti a zážitky nabíjejí. Je vážně fajn vidět skutečný zájem a chuť se ptát, naštěstí na kulturních oborech podle všeho převažují studentky, takže se dotazovat nestydí. Ani opakovaně a konkrétněji. Každá tahle debata je jiná, ale všechny spojuje skutečnost, že z nich člověk odchází s tím, že nepracuje ve skomírajícím a nikoho nezajímajícím oboru. I když na některé otázky se odpovídá složitě, například na tu, zda se psaním dá uživit. Ne že by to nešlo, ovšem člověk musí leccos vydržet. A bez nadšení to nejde.
Teď je na řadě Sevilla, tamní pobyt mi loni zachránil kůži. Ještě bych si mohl několik z těch sto padesáti kapel pustit, když už tam jedu. Pak další pracovní výjezdy, letos je to hodně v běhu, poněkolikáté si slibuji na příští rok zvolnit, ale… těžká disciplína. Nostalgií příliš netrpím, ale výjimky potvrzují pravidlo. Tou je pro mne jeden mrazivý, zprvu obyčejný pátek před třiceti čtyřmi lety. Dnešní svátek je v podstatě jediným, který mě k těm vzpomínkám nutí, kdy si je povoluji. Pokud by tohle mělo být nevratné, tak s tím asi dokážu žít.
Dneska večer to příliš sváteční nebude, ale to nevadí. Pár vzpomínek z Utrechtu, spousta novinek a jedna báječná terapie od Maryland. Návod na popcorn a taky Art Feynman, Luci, Sholto, Meowlau x Val nebo Maria José Llergo. Everything is Everything
Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.
Tracklist:
Sanam – Bell
Irreversible Entanglements – Down to Earth
Real Bad Man & Yungmorpheus – The Amazing Randi (feat. Kool Keith & Fatboi Sharif) Art Feynman – In CD
Ben Lumsdaile – Dallas
Meowlau X Val – Stranger
Collignon – Viemos de Longe
Sinkane feat. Tru Osborne – Everything is Everything
Luci – Spins
Amaro Freitas – Encantados
Lenhart Tapes – Mejremo (feat. Tijana Stanković)
Jane Weaver – Love In Constant Spectacle
arhaus & Sylvie Kreusch – Popcorn (feat. Sylvie Kreusch)
Kokoroko – Somethings Going On (Miles James Remix)
Abadir – Mois De Marie
Maryland – Shock Therapy
Art Feynman – Passed Over
Maria José Llergo – Visión Y Reflejo
Sholto – The Pleasure Principle
Tomáš Palucha – Divočina
Lol Tolhurst, Budgie, Jacknife Lee – Bodies (feat. Lonnie Holley and Mary Lattimore)
The Legendary Tigerman – Losers (feat. Anna Prior)
Derya Yıldırım & Grup Şimşek – Darildim Darildim
Rowland S. Howard – Life's What You Make It
Akendengué – Epuguzu (Original mix)
foto © Olga Stráníková
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.
Štěpán Nezbeda 18.07.2024
Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.
Michal Pařízek 14.07.2024
Tento text nemá být obhajobou ani reportáží, berte ho jako pokus o zprostředkování zážitků z určitého místa v areálu. A pokus mírnit rázná hodnocení a zbrklé analýzy.
Michal Pařízek 12.07.2024
Rozhovor s Libuší Jarcovjákovou pro mě byl jedním ze zásadních zážitků prvního pandemického období, dělali jsme ho někdy na jaře, v době, kdy už začínalo být trochu hezky, ale ulice…
Veronika Havlová 07.07.2024
Nicméně od té doby hudební a obzvlášť koncertní snímky ve Varech vyhledávám, obzvlášť pokud se promítají ve Velkém sále.
Veronika Havlová 04.07.2024
Scéna, v níž se devět tetiček snaží umlčet dvojici mladých žen tím, že jim ritualizovaným sborovým zpěvem vyjadřují bezmeznou účast a lásku, je zatím jedna z nejmrazivějších, které jsem tu…
Veronika Havlová 02.07.2024
Ta samozřejmost, s níž mě zařadil do skupiny “my”, a předpoklad, že přece logicky musím chodit na filmy s LGBTQ+ tematikou, když jsem sama jedno z písmen, mě trochu zarazila.
Veronika Havlová 30.06.2024
Tehdejší hvězdou byl Robert DeNiro, který při vstupu do sálu při pohledu na shromážděný dav rezignovaně vydechl: “Oh, Jesus…”
Michal Pařízek 28.06.2024
O to smutnější bylo číst text Josefa Chuchmy, který se do určité části domácí kulturní publicistiky opřel neurvale i jalově zároveň.
Filip Hastík, Veronika Havlová, Štěpán Nezbeda 20.06.2024
Z letošní nabídky vybíráme dvanáct tipů napříč sekcemi, Janžurku mezi nimi nenajdete – ta bude kolem druhé odpolední u Puppu.