Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 21.04.2020
„Jak můžu omezit koncerty, když žádné nejsou?“ Jedna z odpovědí na otázku k aktuální situaci, které jsme rozeslali domácím promotérům, pobavila i rozesmutněla. V posledních dnech mi přichází inzerce do květnového čísla Full Moonu, které zrovna doděláváme, a při pohledu na záplavu většinou podzimních termínů má člověk radost. Jenže někde tam vzadu hlodají pochybnosti – dopadne jich alespoň polovina? Dopadne vůbec něco? Pro promotéry je tahle situace nebývale složitá. Připravovat akce, o kterých nemáte jistotu, zda vůbec proběhnou, zda budou vůbec někoho zajímat, musí být frustrující.
Dopoledne jsem odpovídal na otázky studentky zabývající se českými hudebními médii, příjemný rozhovor, na koncerty jsme samozřejmě taky narazili. Uvědomil jsem si při tom věc, na kterou jsem zapomněl – dříve, a vlastně to není ani tak dlouho, jsme si v debatách s přáteli často říkali „jo, tak tuhle kapelu asi taky neuvidíme“ nebo případně „tihle do Evropy jen tak nepřijedou“. Ještě začátkem nultých let bylo na (pomyslném) wishlistu hodně jmen a za to, že se seznam povedlo minimalizovat, jsem rád. I když na něm pořád pár položek zbývá a další budou přibývat. A některá už se nesplní. To je v pořádku, jde mi o to, že není od věci si podobné pocity občas připomenout. Ne snad že bych na tu dobu nostalgicky vzpomínal nebo se do ní chtěl vracet, ale je třeba si přiznat, že jsme v posledních letech měli velké možnosti i štěstí v tom, kolik jsme toho viděli nebo mohli vidět. Asi každý z nás, vzhledem k množství akcí, které během roku absolvujeme, nutně některé odzíval, nesoustředil se. Strávil celý koncert na baru. Já tedy určitě. Dneska mi to přijde líto, což samozřejmě neznamená, že to neudělám znovu.
Aniž bych chtěl situaci zlehčovat, mohla by to být docela dobrá hra: Který koncert navštívíte jako první? Dnes nikdo neví, jak se bude situace vyvíjet, a kdy a jakým způsobem bude celé to uvolnění probíhat, ale zkusme to. Na co se těšíte? Osobně stále doufám v Besedu, Daughter nebo Black Country, New Road, ale taky se musím co nejdříve podívat na Dingo, kteří mi doposud unikali. V poslední době si je pouštím často a nový singl (benefit pro Punctum, mimochodem) je skvělý. A když jsme u toho wishlistu, Bad Brains – v téhle sestavě a formě – si už asi neužijeme, tak aspoň přes obrazovku. Ale pozor, v sedě se na to koukat nedá.
foto © Steve Hanner
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.
Štěpán Nezbeda 18.07.2024
Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.
Michal Pařízek 14.07.2024
Tento text nemá být obhajobou ani reportáží, berte ho jako pokus o zprostředkování zážitků z určitého místa v areálu. A pokus mírnit rázná hodnocení a zbrklé analýzy.
Michal Pařízek 12.07.2024
Rozhovor s Libuší Jarcovjákovou pro mě byl jedním ze zásadních zážitků prvního pandemického období, dělali jsme ho někdy na jaře, v době, kdy už začínalo být trochu hezky, ale ulice…
Veronika Havlová 07.07.2024
Nicméně od té doby hudební a obzvlášť koncertní snímky ve Varech vyhledávám, obzvlášť pokud se promítají ve Velkém sále.
Veronika Havlová 04.07.2024
Scéna, v níž se devět tetiček snaží umlčet dvojici mladých žen tím, že jim ritualizovaným sborovým zpěvem vyjadřují bezmeznou účast a lásku, je zatím jedna z nejmrazivějších, které jsem tu…
Veronika Havlová 02.07.2024
Ta samozřejmost, s níž mě zařadil do skupiny “my”, a předpoklad, že přece logicky musím chodit na filmy s LGBTQ+ tematikou, když jsem sama jedno z písmen, mě trochu zarazila.
Veronika Havlová 30.06.2024
Tehdejší hvězdou byl Robert DeNiro, který při vstupu do sálu při pohledu na shromážděný dav rezignovaně vydechl: “Oh, Jesus…”
Michal Pařízek 28.06.2024
O to smutnější bylo číst text Josefa Chuchmy, který se do určité části domácí kulturní publicistiky opřel neurvale i jalově zároveň.
Filip Hastík, Veronika Havlová, Štěpán Nezbeda 20.06.2024
Z letošní nabídky vybíráme dvanáct tipů napříč sekcemi, Janžurku mezi nimi nenajdete – ta bude kolem druhé odpolední u Puppu.