Články / Reporty

Snad je to pocitem... (The Smile)

Snad je to pocitem... (The Smile)

Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 21.05.2022

„Play Creep!“ Kartonová cedulka s tímto nápisem je jedna z prvních věcí, které si na pražské premiéře The Smile všímám. Není jediná. Kdy už si konečně přestaneme z kapel dělat živé jukeboxy a tvářit se rozmrzele, když zrovna nezahrají „tu naši“? Smysl to jakžtakž dává, pokud stojí na pódiu skutečně ta formace, jejíž hity očekáváme. Ale mávat kartonovou cedulkou s tímto nápisem a dožadovat se skladby jiné kapely, byť s Radiohead pochopitelně personálně svázané, mi přijde buď drzé nebo neuctivé.

Ti, kteří přišli na „očesanou verzi Radiohead", měli pochopitelně smůlu. A cedule a trička s tím nic neudělaly. Thoma Yorkea a Jonnyho Greenwooda, jakkoliv klíčové osobnosti kultovní britské kapely, nyní plně vytěžují The Smile. Tím třetím do party, a jak se živě ještě více než na desce A Light to Attract Attention ukázalo, klíčovým kolečkem v soukolí, je bubeník Tom Skinner. Ten večer zněl, s jednou jedinou výjimkou, Yorkeovou sólovkou Feeling Pulled Apart by Horses na úplný závěr, pouze repertoár The Smile. Zazněla tedy jen pár dnů stará deska a bylo znát, že kapela se na pódiu s novým repertoárem teprve sehrává. Reakce publika ale byla bouřlivá. Většina očividně přišla správně.

Sehrává s novým repertoárem… Ne že by za pochodu vznikaly nové verze písní – to, jak zazněly na pražské štaci, bylo studiovým verzím, i díky výbornému zvuku, velice blízké. Spíše to bylo patrné na drobných organizačních chybkách, jako byla třeba „přetahovaná“ o kytaru s technikem a úsměvně milý moment, kdy Greenwood začal hrát jinou píseň, než na kterou se chystal Yorke. Ten ho chvíli nechal vytvářet úvodní ambientní plochy Hairdryer a pak Greenwooda objal a přátelsky mu vysvětlil, že teď je na setlistu Free in the Knowledge. Bylo to bezprostřední, upřímné a ze zmíněné skladby se, možná i díky téhle neplánované vsuvce, vyklubal jeden z vrcholů čtvrtečního večera. Nové album nakonec zaznělo celé a přibyla i nová píseň, Friend of a Friend. Té ale obroušení hrubých tvarů ještě chybí.

fotogalerii z koncertu najdete tu

The Smile vsadili na jednoduchou scénografii, atmosféru dokreslovala pouze síť z vodorovně položených LED trubic. Samotná kapela pak byla rozložená v jedné linii v přední části pódia, obklopená spoustou nástrojů, které navíc technici průběžně přesouvali podle potřeb muzikantů. Ti se přesouvali po jednotlivých stanovištích, perfektně přesný bubeník Skinner (jazz se prostě nezapře) často vstával k syntezátoru, Yorke měnil kytaru za basy i elektrická udělátka, Greenwood se zase zády k publiku krčil nad pianem, ponořen do repetitivních linek. Na všech třech muzikantech bylo jasně vidět, že si společné hraní užívají. Ne, moc se nemluvilo, publikum si muselo vystačit jen s několika letmými poděkováními. Úsměvy a zamávání ale mluvily za vše.

Křehkost, uvolněnost, opravdovost. Snad je to pocitem „nového zboží“, ještě žhavé novinky, snad vazbou na magii Radiohead, která na relativně malém prostoru Fora Karlín nabývá na bezprostřednosti, pražský koncert The Smile měl v sobě punc jedinečnosti. A Creep nezahráli. Ještě že tak.

Info

The Smile (uk)
Forum Karlín 19. 5. 2022

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Monkey Week 2022: Kousek srdce

Michal Pařízek 28.11.2022

Jeho zvědavost je upřímná a nenucená, v tu chvíli ještě netuším, že podobně milých lidí potkám spoustu. Jsem tu sotva hodinu a už se chci stěhovat...

Bonobo a jeho zlatý rez

Matej Kráľ 28.11.2022

Bonobo vyrátal zlatý rez klubového a kapelového zvuku. Vzišla z toho skvelá párty.

Alternativa 2022: Nové pohledy, staré základy

Jan Starý 27.11.2022

Alternativa vyniká přehledem o kontinentální scéně a dokáže nabízet jiné pohledy na starší přístupy. Ještě víc než loni ale chyběli mladí hudebníci a elektronika.

Možno sa už neuvídime (Injury Reserve)

Jonáš Sudakov 26.11.2022

Zamyslenejšie a atmosferickejšie pasáže predchádzajúcich päťdesiatich minút nahradili moshpity a skandovanie. Dôstojná rozlúčka s Injury Reserve.

Citový vyděrač Nils Frahm

Lukáš Grygar 25.11.2022

Podezřelý: Frahm, Nils, ročník 1982, státní příslušnost německá, žánrová „contemporary classical“. Už máte dostatek indicií?

Stále svěží šumperské blues (Blues Alive 2022)

Jiří V. Matýsek 21.11.2022

Letošek jako by startoval novou éru, uvolnění po covidové pauze bylo znatelné. Pokud byl jubilejní ročník prodchnut obavami o budoucnost, vyprodáním letoška byly rozptýleny.

Le Guess Who? 2022 – To nejlepší

redakce 15.11.2022

Kromě denního zpravodajství nabízíme tradičně stručný výběr z nejlepších koncertů, podrobnější reportáž najdete v lednovém Full Moonu.

Tolik sebevědomí i pochybností zároveň (Sudan Archives)

Jakub Béreš 15.11.2022

Místo R&B zpěvačky vyzařující klid připomínala rockstar, ve svých manýrách ale nikdy neošidila samotný pěvecký výkon.

Show me your inner IKEA (Luki Essender, Galerie OFF/FORMAT)

Minka Dočkalová 15.11.2022

Víc pozornosti tentokrát strhávají návštěvníci než výstava. Musím se dívat na to, jak se lidé dívají. A přes to dívání zkoumám vystavená díla.

Hádanky z Utrechtu #3: Mít co říct

Michal Pařízek 13.11.2022

Může být nejlepším koncertem festivalu ten, ze kterého jste odešli? Snadno.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace