Články / Reporty

Za dveřmi 2016: prasata, popcorn a česko-polský summit

Za dveřmi 2016: prasata, popcorn a česko-polský summit

Dominika Prokopová | Články / Reporty | 13.07.2016

Bratři v tricku a jejich "Bratří speciál". Na počátku byl jeden klobouk. Děti i dospělí postupně losovali, co že to budou pánové Adam Jarchovský a Václav Jelínek hrát. Výsledek? Skvělý mix osvědčených scén z jejich stálého repertoáru (Prasečí cirkus, Malíři, žonglérská čísla V tricku!) a to vše vtipně, stylově, s prasetem i bez a za deště, který se tak dlouho nemohl rozhodnout, co se sebou, až to vzdal. Výborná exhibice, která dokazuje, že stačí málo, když víte, co děláte. A přesně v tomto bodě došlo včera na Výstavišti k zajímavému paradoxu. Bratrům v tricku na začátku stačilo pár kýblů, kuželek a overalů, aby si udrželi spokojené publikum, které stálo hodinu v dešti a skvěle se bavilo. Takový byl začátek. V závěru došlo na pojízdné konstrukce, obří hrnce a dokonce i kolotoč, ale kontakt se přerušil. Proč? O tom potom.

Ještě než Bratři v tricku dokončili své poslední číslo, musel být zahájen přesun do lunaparkové jurty, aby se tam všichni diváci při omezené kapacitě vešli. Trojice mlčenlivých černobílých pánů z Polska svědomitě procvakala návštěvníkům vše, co bylo po ruce, aby do jurty nevstoupil nikdo neoznačen. Pak rozházeli popcorn do všech stran a promítání mohlo začít. Silent cinema. Skvělý sestřih filmových scén z té nejširší možné škály, kde nechyběl ani Arnold, Sylvestr nebo Forrest. K tomu mezititulky, které obeznámily diváctvo s tím, kterak se páni muzikanti upsali ďáblu a začal nelítostný boj dobra a zla. O filmové soundtracky i veškeré ruchy se postarala Scena C – Muzikanty s pomocí diváků, bez jediného slova či většího hnutí brvou. Igelitky, PET lahve, pytlíky, rotoped, oblak kouře a trojlístek skvělých hudebníků. Zážitek.

A pak to přišlo. Summit 2.0. Představení polského souboru Teatr Ósmego Dnia, očekávaný vizuální zážitek s jednoduchým, ale silným příběhem o zkaženosti svrchovaných, falešné morálce a absurdnosti války, odkazující k dílu Luise Buňuela. Představení, které se uskutečnilo v rámci projektu Dom Europa, jehož cílem je prezentace polského alternativního divadla v zahraničí v úzké spolupráci se zahraničními partnery. V tomto případě prošli workshopy Teatr Ósmego Dnia studenti z Plzně. Dobře, polské divadlo má sklony k patosu. Summit byl ale pro mě až neuvěřitelnou ukázkou toho, jak se dá zakonzervovat kýčovitá estetika let dávno minulých. Opakování dvou hudebních motivů, salvy třpytek, gumové pistole, kola a svítící kolotoč. Příběhová linka si diváky bohužel příliš neomotala a vizuální stránka celé akce byla příliš statická a nečitelná na to, aby pomáhala vést. Pokud by byl Summit 2.0 ohlédnutím za tím, jak vypadalo pouliční divadlo dříve, fungovalo by to. Jinak se vám začne vkrádat do hlavy neodbytná otázka, jak je možné, že se kdesi zastavil čas a vše ostatní s ním.

Po posledním představení odstartovala afterparty s číslem 2 a v divadelním stanu se zjevil Ptakustik. Svérázný pán z Valašska s kytarou a looperem, bývalý člen punkrockové kapely Punkhart. Opět jsem si vzpomněla na Bratry v tricku, kteří v rámci svého speciálu vysvětlovali, že se v jejich Malířích vyskytuje mnoho věcí z nevysvětlitelných „záhadných důvodů“. Z takového záhadného důvodu jsem měla pocit, že Ptakustik zní spíš jako Tomáš Klus nebo Xindl X než Tomáš Ptáček. Na malém podiu se v divadelním stanu dvakrát vystřídal se Slovosledy, kteří vyprávěli své příběhy Ve vlastní šťávě a neměli to s pískajícím mikrofonem a obloženým hlasitým barem zrovna lehké. Poprali se s tím tak dobře, jak jen to šlo.

Tím se završilo pouliční úterý a jede se dál – stále je na co se těšit!

Info

Pražský festival pouličního divadla Za dveřmi 2016
11.-14.7.2016, Výstaviště Holešovice, Praha
www.zadvermi.cz
www.artprom.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Na co se spolehnul tenhle večer v Kaštanu?

Pomalý rozjezd, silný závěr – The Legendary Pink Dots

Vojtěch Podjukl 16.02.2020

V úvodu setu kazil dojem příliš hlasitý beat, basů mohlo být taky méně. Rozpačitě působily i prostoje mezi písněmi. Co bylo pak?

Žánrový cross mejdan s Indies Scope

Adéla Poláková 16.02.2020

Očekávaně dobře obstojí i DVA, které lze taky vidět po delší odmlce. Jejich světový hravý pop dokreslují animace Markéty Lisé... Oslava v Sonu byla opulentní.

Kytarovky vládnou všem aneb New Czech Indie Night

Maria Pyatkina 16.02.2020

„Grime vládne všem,“ tvrdíme v aktuálním Full Moonu, což možná platí pro Velkou Británii, ale v Česku vládnou kytarovky.

Všichni jednou umřeme (Hrubá hudba)

Adéla Poláková 13.02.2020

Beznadějně vyprodaný Kabinet Múz se pomalu plní. Zastoupeny jsou všechny věkové kategorie a ti starší si suverénně berou židle do předních řad.

Bizarní burleska (Lindemann)

Jiří Vladimír Matýsek 12.02.2020

Do Prahy přijel frontman Rammstein Till Lindemann se svým úchylným cirkusem. Bylo to málo, nebo dost?

Na kolech blackmetalových kolotočářů (Abbath)

Kremace 10.02.2020

Abbath pokračuje v odvykačce a šíří povědomí o poslední desce Outstrider a šestnáctá zastávka na evropské tour byla bez známek vysílení.

Nejen pro krajany - Altın Gün

Akana 09.02.2020

Nizozemsko-turecký sextet Altın Gün zaplnil Akropoli takříkajíc až po bidýlko především zásluhou místní turecké komunity.