Články / Reporty

Za dveřmi 2016: prasata, popcorn a česko-polský summit

Za dveřmi 2016: prasata, popcorn a česko-polský summit

Dominika Prokopová | Články / Reporty | 13.07.2016

Bratři v tricku a jejich "Bratří speciál". Na počátku byl jeden klobouk. Děti i dospělí postupně losovali, co že to budou pánové Adam Jarchovský a Václav Jelínek hrát. Výsledek? Skvělý mix osvědčených scén z jejich stálého repertoáru (Prasečí cirkus, Malíři, žonglérská čísla V tricku!) a to vše vtipně, stylově, s prasetem i bez a za deště, který se tak dlouho nemohl rozhodnout, co se sebou, až to vzdal. Výborná exhibice, která dokazuje, že stačí málo, když víte, co děláte. A přesně v tomto bodě došlo včera na Výstavišti k zajímavému paradoxu. Bratrům v tricku na začátku stačilo pár kýblů, kuželek a overalů, aby si udrželi spokojené publikum, které stálo hodinu v dešti a skvěle se bavilo. Takový byl začátek. V závěru došlo na pojízdné konstrukce, obří hrnce a dokonce i kolotoč, ale kontakt se přerušil. Proč? O tom potom.

Ještě než Bratři v tricku dokončili své poslední číslo, musel být zahájen přesun do lunaparkové jurty, aby se tam všichni diváci při omezené kapacitě vešli. Trojice mlčenlivých černobílých pánů z Polska svědomitě procvakala návštěvníkům vše, co bylo po ruce, aby do jurty nevstoupil nikdo neoznačen. Pak rozházeli popcorn do všech stran a promítání mohlo začít. Silent cinema. Skvělý sestřih filmových scén z té nejširší možné škály, kde nechyběl ani Arnold, Sylvestr nebo Forrest. K tomu mezititulky, které obeznámily diváctvo s tím, kterak se páni muzikanti upsali ďáblu a začal nelítostný boj dobra a zla. O filmové soundtracky i veškeré ruchy se postarala Scena C – Muzikanty s pomocí diváků, bez jediného slova či většího hnutí brvou. Igelitky, PET lahve, pytlíky, rotoped, oblak kouře a trojlístek skvělých hudebníků. Zážitek.

A pak to přišlo. Summit 2.0. Představení polského souboru Teatr Ósmego Dnia, očekávaný vizuální zážitek s jednoduchým, ale silným příběhem o zkaženosti svrchovaných, falešné morálce a absurdnosti války, odkazující k dílu Luise Buňuela. Představení, které se uskutečnilo v rámci projektu Dom Europa, jehož cílem je prezentace polského alternativního divadla v zahraničí v úzké spolupráci se zahraničními partnery. V tomto případě prošli workshopy Teatr Ósmego Dnia studenti z Plzně. Dobře, polské divadlo má sklony k patosu. Summit byl ale pro mě až neuvěřitelnou ukázkou toho, jak se dá zakonzervovat kýčovitá estetika let dávno minulých. Opakování dvou hudebních motivů, salvy třpytek, gumové pistole, kola a svítící kolotoč. Příběhová linka si diváky bohužel příliš neomotala a vizuální stránka celé akce byla příliš statická a nečitelná na to, aby pomáhala vést. Pokud by byl Summit 2.0 ohlédnutím za tím, jak vypadalo pouliční divadlo dříve, fungovalo by to. Jinak se vám začne vkrádat do hlavy neodbytná otázka, jak je možné, že se kdesi zastavil čas a vše ostatní s ním.

Po posledním představení odstartovala afterparty s číslem 2 a v divadelním stanu se zjevil Ptakustik. Svérázný pán z Valašska s kytarou a looperem, bývalý člen punkrockové kapely Punkhart. Opět jsem si vzpomněla na Bratry v tricku, kteří v rámci svého speciálu vysvětlovali, že se v jejich Malířích vyskytuje mnoho věcí z nevysvětlitelných „záhadných důvodů“. Z takového záhadného důvodu jsem měla pocit, že Ptakustik zní spíš jako Tomáš Klus nebo Xindl X než Tomáš Ptáček. Na malém podiu se v divadelním stanu dvakrát vystřídal se Slovosledy, kteří vyprávěli své příběhy Ve vlastní šťávě a neměli to s pískajícím mikrofonem a obloženým hlasitým barem zrovna lehké. Poprali se s tím tak dobře, jak jen to šlo.

Tím se završilo pouliční úterý a jede se dál – stále je na co se těšit!

Info

Pražský festival pouličního divadla Za dveřmi 2016
11.-14.7.2016, Výstaviště Holešovice, Praha
www.zadvermi.cz
www.artprom.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...