Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 14.11.2021
Tak se to povedlo, 25. ročník Blues Alive došel do zdárného konce. Alespoň na ty tři dny byl svět jako dřív, klobouk dolů před organizátory. I ve stínu viru a stoupajících statistik o počtu nakažených se v Šumperku podařilo uskutečnit festival, který nebyl takřka v ničem omezený, snad jen lehce sníženou kapacitou a absencí nočních jam sessions. Díky za to.
Sobota je vždycky na Blues Alive velké finále a jako takové si zaslouží i pořádný start. Šumperská akce každoročně dává příležitost mladým kapelám, které vzešly z klání Blues Aperitiv, a z těch, které vystoupily letos, nejvíce zaváleli Slováci Beans & Bullets. Jejich notně tvrdý blues rock sršel téměř hmatatelnou energií a drivem. Precizní vystoupení bez nervozity zahrané se strhujícím tlakem.
Z úplně jiného hudebního těsta byl Elijah Wald. Nenápadný, usměvavý „chlapík od vedle“, jen s otlučenou kytarou a harmonikou, přivezl klasické akustické blues v té nejsyrovější podobě a rozdělení sálu na jeviště a hlediště najednou působilo jaksi nepatřičné. Znamenitému setu by to více slušelo v zaplivané špeluňce kdesi na jihu Spojených států, i ten ošoupaný šumperský kulturák byl nějak moc nóbl. Wald neměl tolik publika, kolik si zasloužil, ale co autenticity týče, letos to spolehlivě vyhrál.
Britské blues se v Šumperku vždycky těšilo značné oblibě a v případě bandu Marcuse Bonfantiho, toho času posíleného o Paddyho Milnera za hammondkami, tomu nebylo jinak. Tvrdé, špinavé, hlasité – ale zároveň odehrané se skvělým feelingem a vysokým nasazením.
Kirk Fletecher byl takhle na konec festivalu vcelku náročné sousto. Ne že by snad blues přetvářel do nějakého nového tvaru, v tomto ohledu byl v podstatě konvenční. Jeho hráčská virtuozita byla ale taková, že se jeho výkony – a vůbec výkon celé jeho kapely – dal obtížně vstřebat. Not, kytarových běhů, melodií a figur tu bylo vážně hodně.
fotogalerie ze třetího festivalového dne k vidění zde
Plakátově největší jméno, legenda John Primer, byl vedle toho ve svém tradičním pojetím doslova balzámem. I u tohohle téměř osmdesátníka se ukázalo, že blues je životodárná energie. Primer nepotřeboval show na to, aby uhranul, stačily mu jen hypnotické figury a pár klasik z repertoáru Muddyho Waterse, v jehož kapele působil. Když pak dozněly poslední tóny Sweet Home Chicago, k níž se přidali i dříve vystupující muzikanti včetně Fletchera a Bonfantiho, bylo to téměř euforické. Roztančený sál budiž důkazem.
Vyvážený jubilejní ročník Blues Alive ukázal, že i v době, která kultuře nepřeje a podle některých „kapacit“ je to dokonce něco, co teď vůbec není potřeba, vytrvalost přináší ovoce. A připomněl, že setkávání a možnost společně vnímat živou muziku je tím nejlepším lékem, na všechno. Jak to kdysi řekla zpěvačka Jana Koubková? Když je mi špatně, tak si zpívám blues. A zpívám si ho, i když je mi dobře. Tak zase za rok.
XXV. Blues Alive
11.- 13. 11. 2021, Dům kultury, Šumperk
foto © Radim Malíček
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.