Jakub Koumar | Články / Recenze | 25.04.2017
Zjevení. Asi tak by se dalo popsat pražské duo Lavra, upozorňující na svou existenci prvním mixtapem EVE. Projekt zpěvačky Barbory Zelníčkové a Tomáše Vondry, člena držitelů Vinyly Orient, vydává tajemnou desku. Mixtape doplňuje film připomínající roztříštěnou snovou koláž, v níž se prolínají zastřené i deformované obrazy představ a myšlenek.
Nahrávka EVE se představuje jako těžko předvídatelná, sebevědomá a uhrančivá. Honosí se nepřeberným množstvím vlivů i jejich precizním mísením, kombinováním a vyvažováním, přináší hrozivou zvukovou smršť i ambientní klid. Obojí se potkává v pevných a vynalézavých melodiích hlasu Barbory Zelníčkové. Těmi zpěvačka žene skladby vpřed a nenechá je příliš zpomalit nebo utéct zbytečně daleko. Její líbezný hlas má v sobě cosi neodolatelně temného, jako volání Sirény vábí do světa mohutných, valících se dronů a nabroušeného ambientu, do světa, kde nic dlouho nepostojí. Vibe střídá vibe a z jeho mizejících rezonancí vstávají poklidně táhnoucí se plochy, ale jen než je rozvlní hutná rytmika, jejíž kontury se postupně rozostřují ve skřípot a šum.
Lavra nakukují do witch housu, ale jdou za jeho hranice, navštěvují dark pop, jako doma jsou v experimentalu a notují si s noisem a dronem. Všechno se do sebe navzájem zahryzává a každá ingredience má zároveň přesnou míru. Nejednou se schyluje k rytmickému sprintu, ale vzápětí ho zaškrtí záměrné nedokonalosti, rytmus se rozpadá, obaluje ho nejistota, rozostřenost. Zvukový obraz se třese, jako by ho natáčela nejistá ruka. Tehdy se i jinak neochvějný hlas stahuje do role vytrácející se ozvěny na pozadí očistné, ambientní melodie, které však nikdy nechybí kakofonní nádech temnoty. Každý okamžik EVE doprovází stinná stránka, napětí.
Lavra se vynořila z neznáma s mimořádně podmanivým albem. Ve všech jeho koutech číhá něco neblahého, ale zároveň přitažlivého. Je výjevem zpoza hranic vědomí, z míst, do nichž je obtížné se dívat, ale zároveň se jim vyhnout.
Lavra – EVE (diy, 2017)
www.lavra.bandcamp.com/album/eve
Klára Šajtarová 23.07.2024
Mnozí si je automaticky asociují s písní Pixies, pro americkou hardcore-punkovou komunitu nabírají ale tato slova úplně jiný význam.
Matej Žofčín 06.07.2024
Ich štúdiové albumy síce nedosiahli u kritikov obrovského obdivu, to sa ale nedá povedať o ich živých vystúpeniach.
Jakub Veselý 29.06.2024
Debut Herbal Dentists prináša originálny zvuk a rozmanitosť, hrá sa s pocitmi a buduje temnú atmosféru.
Žofie Křížková 02.06.2024
The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.
Martin Zoul 20.05.2024
Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.
Klára Šajtarová 14.05.2024
Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.
Fí Poláchová 05.05.2024
Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.