Dojezdní doložka: Hudba není pro každého

Father John Misty, Aldous Harding, Mark Lanegan, Japandroids, Algiers, The Horrors, Protomartyr, Waxahatchee, Shabazz Palaces, Perfume Genius a Deerhoof, tak tyhle všechny kapely jsem tu neviděl. Ale v dohledné době se na ně chystám, těším a jsou živoucím důkazem toho, že mám hudbu snad i celkem rád, minimálně se nedá říct, že bych jí nenávidel. Akorát si, stejně jako Ian Svenonius, myslím, že prostě není pro každého.

„Spousta lidem je hudba úplně u prdele, chtějí jenom slyšet nějakou líbivou kulisu k tomu, co právě dělají. To je v pořádku, takových lidí byla vždycky většina. Samozřejmě je smutné, že ta nejvíce viditelná kultura je utvářena právě těmihle lidmi, kteří do hudby nikdy nic pořádného neinvestovali. Proto zní dneska hudba v rádiích, jako kdyby jí generoval počítačový program,“ řekl mi před nedávnem. Program Colours určitě negeneruje počítačový program, naopak chápu, kolik lidí si s tím dalo práce. A lid to zjevně oceňuje, bylo vyprodáno, pilo se a křepčilo. Možná je tohle opravdu ten vrchol, kterého jde s českým publikem dosáhnout. Velké evropské festivaly mají samozřejmě mnohem větší budget, leckteré si mohou ukázat prakticky na koho chtějí a nelepit lineup tak složitě dohromady.

fotogalerie z festivalu tady

Co dál? Místo stylového plakátu, trička nebo vinylu si z Colours odnesete spíš korálky, žádný gastro zážitek taky nečekejte. Přitom všelijakých stánků je tu opravdu hodně, mnohem více než třeba na té vzorové Primaveře. Co s tím pro příště? Ubrat na kvantitě a přidat na tom, co skutečně vynikne. Jak co do zábavy kolem, tak do skutečně zajímavých současných kapel.