Články / Reporty

Dutá, ale free (Letní filmová škola 2023)

Dutá, ale free (Letní filmová škola 2023)

Veronika Havlová | Články / Reporty | 30.07.2023

Letos jsem měla krásný plán. Udělám z nouze v podobě ubytování v Ostrožské Nové Vsi ctnost a tentokrát to pojmu na pohodu. Maximálně tři filmy denně a jinak slunění, povalování a plavání ve štěrkáči. Vždyť na Filmovce je vždycky krásné teplo a slunečno. No. Jenže počasí se rozhodlo vynahradit mi letošní neúčast na KVIFFu a tradiční karlovarské zataženo, déšť, dusno a chladno, střídané občasným dusnem a horkem panuje už třetí den. Je tlaková níž, což pro mě znamená mikrospánky už na prvním filmu.

Ukázalo se, že i to může mít nečekané výhody. Z naší čtyřčlenné skupiny jsem byla jediná, komu se líbil Citlivý člověk. Film přetékal z plátna, vlnící pódium se občas velnulo do obrazu a naťuknuté motivy mozek rozvíjel pozoruhodnými směry. Dokonce si troufnu říct, že by se Jáchymu Topolovi moje verze líbila víc než ta Kleinova. Která se mu podle úvodu mistra zbytečných informací Jaroslava Sedláčka líbil hodně. Co ale na filmu bylo vynikající bez ohledu na mikrospánky, byla hudba. A to nejen Žiletky Psích vojáků, na něž mám z dospívání vřelé vzpomínky, ale i původní hudba od Pjoniho (Jonatán Pastirčák). Při následné přátelské diskusi v bývalém Konibaru jsem tipovala, že Citlivý člověk jistě zaboduje na Českých lvech v hereckých kategoriích, protože jsou to ty zběsilé koncerty, které akademici tak oceňují (v hlavní roli David Prachař, ve vedlejších Taťána Dyková a Vladimír Javorský), nicméně Pjonimu bych ho vážně přála.

Všichni tu prostě v souladu s mottem 49. ročníku dýcháme pro film, někdy se při přebězích i zadýcháváme. Ale nejvíc pro film a obecně pro celou Letní filmovou školu samozřejmě dýchá festivalová ředitelka Radana Korená. Protože vzhledem ke svým extrakurikulárním aktivitám v ezo oblasti dýchá vědomě. Díky ní je letos na filmovce sekce Nové reality, která sice nemá nic moc společného s filmy, ale má potenciál z nás všech udělat vědomější lidi, abychom byli jiní, lepší! Doufejme, že se příští rok dočkáme vedle stanu České televize, Literárního a Respekt stanu i stanu Gošárna. (Kdo zná, ten ví, kdo nezná - You lucky, bastards!) Držme vědomé palce.

Jiná a lepší je i výroční cena Asociace českých filmových klubů, jejíž první obětí se stal chorvatský režisér Rajko Grlić. Trofej v podobě obří porcelánové točené zmrzliny sen dá letos rozšroubovat, takže je mnohem křehčí a u jejího předávání se vytáčejí podivuhodné tanečky. Cena je navíc dutá a plná hlubokého významu, Radana Korená je totiž „taky trochu alchymistka” a každému z oceněných namíchala vůni na míru. Rajko Grlić se snažil nesmát nahlas, fascinující moment. Následný film Hraniční hlídka plný drsného, cynického a zvrhlého humoru byl dokonalým pandánem.

Od té doby slyším v hlavě song Mňágy a Žďorp Dutý, ale free. Ani nevím proč. Tož zítra, přátelé!

Info

Letní filmová škola
28. 7. –⁠ 3. 8. 2023
Uherské Hradiště
web festivalu

foto © Veronika Havlová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace