Články / Rozhovory

Froples: pro Olomouc neexistujeme

Froples: pro Olomouc neexistujeme

Vojta Hněvkovský, David Loch | Články / Rozhovory | 24.04.2018

První z trojice rozhovorů s finalisty 1Band2Play proběhl na vnitrostátní lince Riegrovy sady – Olomouc, kde si jarního počasí užíval u otevřeného okna Ondřej Duchoň z kapely Froples. Od úvodního small talku o počasí se rozhovor stočil třeba ke způsobu nahrávání, krizi olomoucké kytarové scény, k nedostatku spřízněných klubů nebo sociálním sítím a komunikaci s fanoušky.

Ty jsi, Ondro, říkal, že si hudbu nahráváte sami. Znamená to, že nějaké nástroje nahrajete ještě před tím, než jdete do studia?
Dřív to bylo tak, že jsme úplně vše nahrávali ve studiu, tak vznikly oba singly Downstaris a In The City, které jsou k poslechu na netu. Ale v posledních měsících už máme spoustu možností si nahrávat věci sami. Tak nějak jsme si řekli, že nechceme být stoprocentně závislí na stráveném času ve studiu. Tam je člověk v časovém presu a musí to ze sebe v určitém limitu vydat, kdežto když si můžeš něco udělat doma a nějakým způsobem si to přichystat, tak se s tím může pracovat líp.

Nastane moment, kdy si můžete nahrát hromadu stop a poté, při živém hraní, nemusíte vše zahrát. Týká se vás tento problém? Kladete si nějaké meze?
Meze si určitě neklademe. Nikdy jsme si neříkali, že bychom chtěli nahrávat třeba do osmi stop. Neříkám, že jde o špatnou cestu, ale vůbec nám nevadí vrstvení. Pokud nám něco dává smysl, tak je to jedno.

A realizace naživo?
Něco se dá řešit samplama, něco si můžeš přehrávat, ale nejsme zastánci toho, že bychom si chtěli půlku skladby pouštět ze samplů a k tomu jen něco přihrávat.


Nepřemýšleli jste z těchto důvodů o rozšíření kapely?
Jo, řešili jsme to. Ale… sice je super, že máš dalšího člena, který zahraje spoustu dalších věcí, na druhou stranu jde o dalšího člověka, se kterým se musíš domlouvat. Už ve čtyřech je někdy složité vše zkoordinovat s prací a studiem.

Jak to vypadá s tvojí inspirací?
Já jsem vyrůstal na kapelách jako Blink 182, Pennywise a řadě dalších. Měl jsem to rád. Když jsem je úplně vyčerpal, tak mě začaly bavit britské kytarovky. Asi úplně největší záblesk byli The Kooks, kteří měli tenkrát venku úplně čerstvě album Kong. Always Where I Need to Be byl moment, kdy jsem přeskočil mezi punkovým obdobím. Ale neznamená to, že bych punkrockové věci neposlouchal.

Myslíš si, že se do Česka postupně opět dostává vlna britských kytarovek typu The Kooks?
Ne. Bylo by hezké, kdyby vznikla scéna a lidi by více zajímala. Ale nepřipadá mi, že zde něco takového je.

Máte kolem sebe kapely, se kterými můžete pořádat koncerty? Hrát víc než jednou do měsíce?
Přijde nám, že zrovna na Olomoucku je nedostatek kapel. Nějaké metalové kapely by se našly, ale pak je velká žánrová mezera. Některé zde, přijde mi, úplně chybí. Co se týče našeho žánru, tak bych se nebál hrát s elektroničtějšími. V Olomouci neznáme žádnou kapelu, která by s námi chtěla hrát. Mnohem víc hrajeme v Praze nebo Brně.

Možná se ale nemusíte omezovat jen na svůj region. Vaše sociální sítě obsahují české i anglické příspěvky. Proč nekomunikujete pouze v rodném jazyce? Máme se těšit na zahraniční tour? Dočkáme se Froples v Rusku? Poslechněte si celý rozhovor!

Info

Froples Fb profil

Finále 1Band2Play
3. 5. 2018, 21:00
Praha, klub FAMU
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2020. Julie Hrnčířová: Ráda vymýšlím příběhy

su 08.01.2021

Sochař a fotograf Richard Wentworth prohlásil, že cigaretová krabička, podpírající nohu od stolu může mít v sobě větší sílu než sochy Henryho Moorea... Rozhovor.

Nejlepší texty Full Moonu 2020. Libuše Jarcovjáková: Sednu na náměstí a čekám, co přijde

Michal Pařízek 08.01.2021

Její výstavu Evokativ vyhlásil britský deník The Guardian výstavou roku, většina snímků přitom vznikla před několika desítkami let. Talent a dílo Libuše Jarcovjákové v rozhovoru Michala Pařízka.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: K uzdravení potřebujeme jen mír (Aigel)

Maria Pyatkina 07.01.2021

Právě zážitky ze soudní síně, komunikace s orgány a návštěv milovaného v cele daly vzniknout projektu Aigel, který přinesl do ruského undergroundu nová ostrá témata.

Jiří Kotača (Cotatcha Orchestra): Bigbandová scéna zažívá renesanci

Anna Mašátová 07.01.2021

Co přinesla letošní krize, co musí zvládat kapelník i jaký je stav bigbandové scény hodnotí v následujícícm rozhovoru kapelník Cotatcha Orchestra.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Tomáš Tkáč: Akordů máš sedm - a dva jsou na píču

Lukáš Grygar 06.01.2021

"Tomáše jsem potkal v jeho pětadvaceti, teď si ke třicetinám nadělil druhou sólovou desku a navrch debut dvojice Něco něco, kterou tvoří s Alžbětou Trusinovou." Grygar zpovídá Tkáče.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Dan Bejar (Destroyer): V tu chvíli to poznáš

Jakub Peřina 06.01.2021

"Představte si, že je vám čtyřicet sedm let a vydáváte svojí dvanáctou desku. Jaké jsou vůbec šance, že bude jedna z vašich nejlepších?" ptá se Jakub Peřina v rozhovoru s…

Lukáš Heczko (Lodičky Dokořán): Válčíme s předsudky vůči Karviné

Golden Schwarz 18.12.2020

Iniciativa Dokořán se jmenuje sdružení, které už roky dělá Karvinou lepší. Jak se místu daří?

Miloš Hroch, Karel Veselý: Nechceme ghetto, kde se bavíme pořád ve stejné sestavě

Libor Staněk 15.12.2020

Playlisty temných nálad několika posledních dekád, které se přívalem společenských krizí stávají čím dál úzkostnějšími? Nejen o knize dua Veselý Hroch.

Bare Escape: Měli bychom chodit do ulic nadávat

Nela Bártová 14.12.2020

Měli bychom chodit do ulic více demonstrovat a nadávat. Snad brzy přijde událost, která vyvolá chybějící spontánnost, říkají Bare Escape, kteří letos chystají už druhou desku.

Full Moon 10: Šéfredaktorské tipy Michala Pařízka

redakce 10.12.2020

Poslední výběr nejlepších textů za deset let Full Moonu připravil šéfredaktor Michal Pařízek.