Články / Rozhovory

Froples: pro Olomouc neexistujeme

Froples: pro Olomouc neexistujeme

Vojta Hněvkovský, David Loch | Články / Rozhovory | 24.04.2018

První z trojice rozhovorů s finalisty 1Band2Play proběhl na vnitrostátní lince Riegrovy sady – Olomouc, kde si jarního počasí užíval u otevřeného okna Ondřej Duchoň z kapely Froples. Od úvodního small talku o počasí se rozhovor stočil třeba ke způsobu nahrávání, krizi olomoucké kytarové scény, k nedostatku spřízněných klubů nebo sociálním sítím a komunikaci s fanoušky.

Ty jsi, Ondro, říkal, že si hudbu nahráváte sami. Znamená to, že nějaké nástroje nahrajete ještě před tím, než jdete do studia?
Dřív to bylo tak, že jsme úplně vše nahrávali ve studiu, tak vznikly oba singly Downstaris a In The City, které jsou k poslechu na netu. Ale v posledních měsících už máme spoustu možností si nahrávat věci sami. Tak nějak jsme si řekli, že nechceme být stoprocentně závislí na stráveném času ve studiu. Tam je člověk v časovém presu a musí to ze sebe v určitém limitu vydat, kdežto když si můžeš něco udělat doma a nějakým způsobem si to přichystat, tak se s tím může pracovat líp.

Nastane moment, kdy si můžete nahrát hromadu stop a poté, při živém hraní, nemusíte vše zahrát. Týká se vás tento problém? Kladete si nějaké meze?
Meze si určitě neklademe. Nikdy jsme si neříkali, že bychom chtěli nahrávat třeba do osmi stop. Neříkám, že jde o špatnou cestu, ale vůbec nám nevadí vrstvení. Pokud nám něco dává smysl, tak je to jedno.

A realizace naživo?
Něco se dá řešit samplama, něco si můžeš přehrávat, ale nejsme zastánci toho, že bychom si chtěli půlku skladby pouštět ze samplů a k tomu jen něco přihrávat.


Nepřemýšleli jste z těchto důvodů o rozšíření kapely?
Jo, řešili jsme to. Ale… sice je super, že máš dalšího člena, který zahraje spoustu dalších věcí, na druhou stranu jde o dalšího člověka, se kterým se musíš domlouvat. Už ve čtyřech je někdy složité vše zkoordinovat s prací a studiem.

Jak to vypadá s tvojí inspirací?
Já jsem vyrůstal na kapelách jako Blink 182, Pennywise a řadě dalších. Měl jsem to rád. Když jsem je úplně vyčerpal, tak mě začaly bavit britské kytarovky. Asi úplně největší záblesk byli The Kooks, kteří měli tenkrát venku úplně čerstvě album Kong. Always Where I Need to Be byl moment, kdy jsem přeskočil mezi punkovým obdobím. Ale neznamená to, že bych punkrockové věci neposlouchal.

Myslíš si, že se do Česka postupně opět dostává vlna britských kytarovek typu The Kooks?
Ne. Bylo by hezké, kdyby vznikla scéna a lidi by více zajímala. Ale nepřipadá mi, že zde něco takového je.

Máte kolem sebe kapely, se kterými můžete pořádat koncerty? Hrát víc než jednou do měsíce?
Přijde nám, že zrovna na Olomoucku je nedostatek kapel. Nějaké metalové kapely by se našly, ale pak je velká žánrová mezera. Některé zde, přijde mi, úplně chybí. Co se týče našeho žánru, tak bych se nebál hrát s elektroničtějšími. V Olomouci neznáme žádnou kapelu, která by s námi chtěla hrát. Mnohem víc hrajeme v Praze nebo Brně.

Možná se ale nemusíte omezovat jen na svůj region. Vaše sociální sítě obsahují české i anglické příspěvky. Proč nekomunikujete pouze v rodném jazyce? Máme se těšit na zahraniční tour? Dočkáme se Froples v Rusku? Poslechněte si celý rozhovor!

Info

Froples Fb profil

Finále 1Band2Play
3. 5. 2018, 21:00
Praha, klub FAMU
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Douška vydavatelská: Phobia Records

redakce 29.11.2019

Label a distro Phobia Records se soustřeďuje na temné odnože všech mutací hardcoru a metalu, ať už jde o zemitý sludge nebo zběsilý crust.

3na3: Dan Sywala

waghiss666 21.11.2019

„Chci být rock'n'rollový novinář na volné noze!“ Velká ambice? Dan Sywala je nezmar. Pořádá poslechovky pro slepce, píše pro několik různých médií, má vlastní online žurnál.

The Sherlocks: Arctic Monkeys jsou moderní Beatles, my chceme hrát na Měsíci

Ondřej Čížek 16.11.2019

První album Live for the Moment si ukradlo šestou pozici v britském prodejním žebříčku, pokračování Under Your Sky se masivnějším kytarovým zvukem rozeznělo letos v říjnu. Rozhovor.

Douška vydavatelská: Nona Records

redakce 13.11.2019

Matěj Kotouček z labelu Nona Records po třech letech fungování v symbióze podpory klubových akcí a vydávání experimentálního elektra migruje do Prahy.

Pojď ven s Dominikem Zezulou

redakce 06.11.2019

Na co se teď nejvíc těší textař, zpěvák, polovina post-hudby a zakladatel projektu Děti mezi reprákama Dominik Zezula?

Kevin Morby: Udělat víc lidí šťastných než nešťastných

Jakub Peřina 31.10.2019

Smutný pohodář Kevin Morby míří poprvé do Prahy a v rozhovoru prozrazuje, s jakými pocity psal svou novou desku Oh My God. Tedy mimo jiné.

Jana Bitterová: Obrazovka působí jako magnet

Anna Mašátová 24.10.2019

Jeden večer, dvě města, dva divadelní prostory propojené současným tancem, hudbou a technologiemi. Proč? To nám řekla autorka projektu.

Thorsten Quaeschning (Tangerine Dream): Máme plány pro nejrůznější myslitelné situace

Petr Ferenc 18.10.2019

Thorsten Quaeschning se ocitl v pozici vedoucího skupiny, kterou nezakládal; vznikla deset let před jeho narozením a nezůstal v ní žádný z původních členů. Rozhovor, koncert záhy.

Vstupní prohlídka: Sunset Sons (uk/aus)

redakce 16.10.2019

Singl Heroes od britsko-australských indie rockerů Sunset Sons si odbyl ostře sledovanou premiéru v Beats1 show rádiové persony jménem Zane Lowe. Kde se vzali, kdo to je?

Mueran Humanos: Následovat svoje posedlosti

Michal Pařízek 10.10.2019

Skupina, která nese v názvu sousloví Lidi chcípněte, by jistou dávku chladnokrevnosti oplývat měla. A argentinští Mueran Humanos jí oplývají. Rozhovor.