Články / Recenze

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 17.09.2019

OHODNOŤTE DESKU

Převažující dojem z posledních tří desek amerických hard-blues-rockerů Gravelroad připomínal Black Sabbath na tripu po deltě řeky Mississippi. Bluesové základy se přirozeně snoubily s bahnitými riffy, ale i zasněností letu vnitřními vesmíry. Nové album Crooked Nation je jako facka, která z tohoto snění vytrhuje. A realita po probuzení prostě není hezká, zvláště do éry, v níž se odhaluje pokřivenost vlastního národa. A že Gravelroad vypovídají hlavně o americké realitě, je podružné.

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku. Nálada je nastolena, zvukově se blížíme punkové syrovině nahrávky The Bloody Scalp of Burt Merlin (2013). Dominuje přímočarý přístup (jen necelou minutu a půl dlouhá OC, postavená pouze na sekaných citoslovcích a variacích sloganu „Get your ass to the captain‘s table“), chmurná, až bezvýchodná atmosféra, kterou ve dvou skladbách zahušťuje skřípavý saxofon Kellieho Everetta.

Ona bezvýchodnost je patrná v jediném „space jamu“ Cosmic Flowers – ten jako by se nedokázal odlepit od země, odrazit se k bezstarostnému výletu časem a prostorem, natolik je zatížený ponurou realitou. Ani ty odpichovější songy jako Come Back Baby, Got Me Movin‘ či What‘s in the Name, které stojí na repetitivních, až hypnotických figurách bicích a proplétajících se kytarách, nenabízejí příliš důvodů k veselosti, o víceméně klasicky pojatém blues Got You On My Mind ani nemluvě…

Crooked Nation je doposud nejtemnější deskou seattleské kapely, tentokrát prach z cest zatraceně skřípe v zubech. Gravelroad ale nepolevují, a stále se, po své vlastní linii, sunou vpřed.

Info

Gravelroad - Crooked Nation (Knick Knack Records, 2019)
web skupiny

Gravelroad tour:
17.9. Stará Pekárna, Brno
18.9. Parník, Ostrava
19.9. Kulturní zařízení, Valašské Meziříčí
20.9. Club Art, Opava
21.9. Bounty Rock cafe, Olomouc
22.9. Klub Na Věčnost, Znojmo
23.9. Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Můžete bez obav zůstat (Chromatics)

Tomáš Kouřil 16.12.2019

Retro estetika je pro ně prostředkem, výraznou, ale ne omezující kulisou pro vyjádření něčeho hlubšího, než je záliba v syntezátorovém zvuku a neonových světlech.

Mrtvá kočička? (Tove Lo)

Tomáš Kouřil 15.12.2019

Zatímco před pár lety se bolestínsky vyzpívávala z prázdnoty, na nejnovější desce Sunshine Kitty je optimističtější.

Pozvolný sestup do nekonečné noci (Serotonin Michela Houellebecqa)

Jiří Zahradnický 13.12.2019

Dříve přitažlivý Florent-Claude Labrouste se tak v šestačtyřiceti začíná proměňovat v malátného impotentního tlouštíka, jehož hlavní zálibou už není sex, ale...

Barevné spektrum Hiromi

Karolina Veselá 06.12.2019

Kolosální Rhapsody in Various Shades of Blue skrývá další písně – objevuje se motiv z Coltraneovy Blue Train a středovou část zabírá rocková balada Behind Blue Eyes od The Who.

Téma smrti a konečnosti (Pixies)

Jaroslav Myšák 28.11.2019

Vykročení mimo tradiční pole působnosti na sebe strhává pozornost, přesto některé skladby působí nedotaženě.

Smutek, co vám udělá radost (Wilco)

Jakub Lang 25.11.2019

Wilco dokázali vyzdvihnout meditativní stránku vlastní tvorby, která je více nebo méně přítomná po celou jejich pětadvacetiletou existenci.

Baterie temných nomádů (Koonda Holaa)

Jiří Vladimír Matýsek 24.11.2019

Koonda Holaa je stvoření z jiného časoprostoru, který tím naším jen tak mimochodem proplouvá, vyzbrojen jen kytarou a baterií efektů.

Třikrát a dost? (Temples)

Veronika Myšková 20.11.2019

Hot Motion uvádí stejnojmenná písnička, která zní podobně jako předchozí singly, včetně prvků garážového rocku typických pro The Horrors či The Black Keys.

Temné stránky, chyby, pochyby i strachy (Beth Hart)

Jiří Vladimír Matýsek 19.11.2019

Finále v podobě tandemu Thankful a I Need a Hero spolehlivě patří k tomu nejlepšímu, co Beth Hart coby autorka a interpretka vytvořila.

Život přichází (The Comet Is Coming)

Jakub Koumar 18.11.2019

The Comet Is Coming si pohrávají s kosmickými zvuky a afrofuturistickým vizionářstvím Sun Ra (Lifeforce I), s nimiž si King Shabaka měl tu čest zahrát.