Estetika audiovizuálna (PAF 2015)
Pominete-li odér pózy a davy hipsterů, můžete se soustředit na to důležité: multimediální prezentace a fascinující AV performance, které najdete jenom tady.
Pominete-li odér pózy a davy hipsterů, můžete se soustředit na to důležité: multimediální prezentace a fascinující AV performance, které najdete jenom tady.
Eric Marienthal hrával s Chickem Coreou a teď patří mezi nejoriginálnější a nejrychlejší saxofonisty současnosti. Když jej spojíte s ostřílenými pardály Walk Away...
Exotická Maročanka s dokonalou angličtinou a francouzskou výchovou, multiinstrumentalistka Hindi Zahra dala světu jedenáct nových songů. A míří do Prahy.
Hráli horlivě a naší vinou dlouho. Potlesk mezi skladbami nebral konce. Jediná středoevropská zastávka držitelů Mercury Prize byla taková, jakou jsme ji chtěli.
Jít posté na Please The Trees? Vždycky. Psí kusy na valníku, americký rock´n´roll, noise a vazby.

Doufala jsem ve stejné omámení Deaths, ale ti jsou spíš jen bublina. Měli to snadné – díky výměně získali noční čas za Kaplan Bros. a v šílené zimě k tanci motivovaní jsme se nechali opíjet rohlíkem.
Colours of Ostrava 2015 jsou za námi, bilancujeme, ano? Slova líbezná, i kritická aneb podle toho, čí chceš zpívat píseň, uřež si tlustou hůl.



V neděli jsem šla cestou malých scén a jistot, které komerční headlineři nikdy nenabídnou. Bylo na čase soustředit se také na trochu toho hudebního vzdělání, tzn. co neznám, poznám a pomiluju.



Davy se unavily, tempo viditelně kleslo, všichni vzdychají, ovívají se… jak je ten třetí den krizový, tak je skvělý. Hudebně stoupal diagonálou vzhůru a došlo i na „nebezpečnou“ horečku sobotní noci.



Bylo by co kritizovat, ale po takovém dni nemám potřebu. Uspokojená headlinery, na obláčku euforie, promítám si znova nejdokonalejší z žen. St. Vincent! Postmoderní madona.



... druhak se na ni na začátek festivalu sešli prostě všichni a z toho půlka koncert prožvanila. Nechci hejtařit, jen vzdychám. Björk v Ostravě, pampeliška jediná.



Pro mnohé se stali vítězi celé přehlídky Kalle. Veronika Buriánková, která se k mikrofonu drala už v patnácti, tehdy ve formaci Veena, neskutečně vyzrála.



Buďme upřímní - úterní trojboj česko-slovensko-polský měl vítěze, kvalita vyrovnaná nebyla. Jistě, co kapela, to téměř odlišný žánr, ale.



Už při vstupu do sálu bylo jisté, že půjde o nezapomenutelný večer. Dva mikrofony, zázemí Illustratosphery a do široka se vinoucí orchestřiště souzněly famózním způsobem.



Procentuální ohodnocení by bylo proto směšně snadné. Od již zmiňovaného příběhu samotné kapely po ilustrace od výtvarníka Adolfa Lachmana...



U příležitosti nového alba Change překlenuli Die alten Maschinen období virtuální existence a pomocí crowdfoundingu uspořádali dva památné koncerty.

Dlouho očekávaná deska V hodině smrti vyšla šestadvacátého a Baromantika s ní hned vyjela na turné. Brněnský křest byl odrazem velkého štěstí a velkých kvalit.
Ohromující řada spolupracujících institucí, kulturoznalců a interpretů dělá z Restart the Art skutečně něco víc než umolousanou seanci anonymních inťoušů.
Trocha skromnosti ještě nikomu neublížila. Proč si nenalít čistého vína? Colours jsou nejlepší český festival? Anebo taky ne.