

CTM III: Hledání blízkosti
Komorní amfiteátr sice poskytuje skvělý zvuk a možnost se plně soustředit a vychutnat komplexnost díla, v rychlejších rytmických pasážích by si však člověk přál být na parketu.


Komorní amfiteátr sice poskytuje skvělý zvuk a možnost se plně soustředit a vychutnat komplexnost díla, v rychlejších rytmických pasážích by si však člověk přál být na parketu.


Před Berghainem jsme si ale všichni rovni. Není to tak dávno, co skrz jeho dveře nebylo dopřáno projít ani nejbohatšímu muži světa.



Přelom ledna a února je v Berlíně spjatý s depresí, s počasím, které lavíruje na škále od šedé mlhy a deště po bílou mlhu… a déšť.



Po první díle přinášíme pokračování reportáže z berlínského festivalu Tempelhof Sounds. Muse, The Strokes, Anna Calvi a mnozí další. Včetně spálené kůže.



Když byl loni ohlášen nový festival s headlinery Muse a The Strokes na letišti Tempelhof, poskočil jsem radostí. A rovnou schytal od okolí pár jízlivých narážek.
Chčije a chčije, jak pravil děda Komárek. Sobota je, co se týká programu, slabší den a počasí mu na atraktivitě ještě signifikantně ubírá.
ANOHNI svůj set pojala jako minimalismus a hlavně se během něj i pomocí oděvu zakrývajícího tvář odosobnila, vzdala své vizuální identity.
Impregnace je třeba. Ostravské nebe na rozdíl od minulého ročníku přivítalo návštěvníky festivalu průtrží mračen. Nothing But Thieves a další.
Loňská deska Heartache City si samozřejmě vyžádala své vlastní evropské turné a zastávka v oblíbené Arše v něm nemohla chybět, zvlášť, když se po lístcích jen zaprášilo.
A doufal jsem, že si snad během téměř dvouletého odpočinku a absolvované terapii odpočinul tak, aby předvedl lepší výkon než při poslední zastávce v Praze...

Z rockového festivalu se stává rocková verze matějské, což však konec konců není jev zas tak neobvyklý. Co na to Julian Casablancas a Bastille? Co Vlastík Plamínek?



... dostavuje se pár chvil zoufalství, kdy se cítím jako sedmiletý skautík na prvním táboře, který má nutkání zavolat mamince, aby si pro něj přijela a odvezla ho domů.



Dry the River připravili českému publiku zážitek, na který budou ještě dlouho vzpomínat. Futurum ovládla mimořádná atmosféra...

A právě titulní skladba se stala jedním z nejsilnějších momentů, když do naprostého ticha přerušovaného jen tichým pochodovým motivem virblu zazněl pětihlas účinkujících.



Stal se slavným, aniž by o to stál, a hlavně dřív, než byl připravený to unést. Ladies and gentlemen, John Anthony Frusciante!



Zásluhu na tom má support na turné Editors, při němž se Balthazar měli možnost seznámit s Lucernou loni na podzim.



Pryč je image (nebo póza?) Joy Division současnosti, Harry byl po celou dobu koncertu vysmátý jak lečo.



Je charisma zpěvačky Teri Gender Bender srovnatelné s pověstným hledím Cedrica Bixlera-Zavaly? Bosenské duhy.



Z míry mě vyvedl vedle stojící chlápek, který se mocným hlasem dožadoval příchodu Dresden Dolls... CocoRosie v Arše.