„V určitý moment mi ale došlo, že lidé potřebují zejména radost. Nemyslím, že by někdy existovala doba, v níž by ji lidé nepotřebovali nebo ji neocenili, ale právě nyní je jí možná obzvlášť třeba," říká Joshua Idehen, který své album I Know You’re Hurting, Everyone Is Hurting, Everyone Is Trying, You Have Got to Try představí na letošních Colours of Ostrava.
S populárním fanouškovským aktem přišli na sklonku sedmdesátých let v NHL v coloradském Denveru. Takže bychom správně měli říkat coloradská vlna, ale uznávám, že se to asi nechytne.
Problesklo mi hlavou, co se muselo dít, když se k téhle dvojici připojila ještě klidná síla Joshuy Idehena, který jel na podzim s kapelou tour právě k poslednímu albu.
Tradiční vydechnutí před festivalovou sezónou na - festivalu. Beaches Brew je ale zejména oázou, koncerty jsou jednou z několika vrstev. Jinak klid, zen a pomalost plážového letoviska, které se sice v termínu akce sotva nadechuje k začátku letní sezóny, ale cozze alla taranta už mají. V plážovém baru Hana-Bi nebo v taquerii La chilanguita navíc můžete potkat půlku pražské scény.
Prostor dostávají i interpreti, jejichž nové nahrávky se objevují v recenzní sekci, od Altın Gün přes Mobyho až po DZ Deathrays.
Zajímavé, jak dokáže jazyk změnit výraz, možná i barvu? Minulá noc je jak jinej život, indeed.
Jaký má smysl se snažit, když hudební recenze nikdo nečte a vkus veřejnosti řídí algoritmy? Otázka, která padla na závěr panelu, už tak široké téma rozšířila, obecně to nebylo hezké povídání.
Groningenské Plato plné po strop, koncerty v record storech jsou samozřejmě fajn, ale je to disciplína sama pro sebe. A rozezpívávat publikum uvnitř?
Nahodilé záznamy výseče reality. Od té doby mi ta věta leží v hlavě, převracím ji tam a zpátky, schovávám a odkrývám, mažu a podtrhávám. A leží tam pořád.
Lublaňský festival završil první dekádu existence vskutku spektakulárně, čtyři dny hudby, přednášek a dalších setkání přinesly plno emocí, zážitků a příběhů.
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Tradiční preview dala dohromady čtveřice redaktorů, která nás tam bude zastupovat, obsáhlejší report čekejte v jednom z následujících čísel magazínu.
Když vás jednou nepustí do oblíbeného baru, tak to může být i výhra. Historka se váže ke středečnímu večeru, nakonec jsme s kamarádkou skončili o pár bloků níže ve Vrškách a ukázalo se to jako výhra.