Vesmír, život a vůbec podle Briana Greena (Až do konce času)

Čas od času se objeví publikace, která chce komplexně popsat vesmír, život a vůbec a nemusí jít zrovna o sci-fi. Kvantový fyzik a „strunový“ teoretik a autor bestsellerů Elegantní vesmír (2001) či Skrytá realita (2011), Brian Greene, se o něco takového pokusil ve své zatím poslední knize Až do konce času. A bere to od velkého třesku až po velký krach.

Dozvíte se v ní, že základem dynamiky vesmíru je „entropický taneček“, o jehož směřování a podobu se přetahují dvě termodynamické síly – nukleární a gravitační. Vše pak obklopuje temná hmota, která je však pouze teoreticky předpokládaná, nikoliv skutečně pozorovatelná. Kvantová fyzika totiž pracuje s pravděpodobností, nikoliv se skutečností. Veškerá hmota tak dle inflační teorie směřuje k entropii, tedy ke konečnému rozpadu… Bez obav, ještě máme několik miliard let, než se rozpínající se vesmír zhroutí do sebe. Ale může to být i jinak.

Greene řeší vesmír, taky původ života, vznik člověka a vědomí. Pouští se dokonce, coby syn hudebníka, do teoretizování o umění. Paradoxní je, že vše – živé i neživé – se skládá ze stejných elementárních částic, takže rozdělení na živou a neživou hmotu je pouze efemérní konstrukt lidské mysli. Autor rovněž jako správný vědec přiznává, že věda umí pozorovat a vypočítat například děje probíhající v mozku, ale už nedokáže říct, kde sídlí vědomí a co to vlastně je.

Teoretická fyzika, pokud je poctivá, může pouze naznačovat, nikoliv tvrdit, že má objektivní pravdu. V této podobě je to tedy spíš hra kreativců a jistý druh umění než skutečně aplikovaná věda, i když se odvolává na matematiku. Zdá se, že vesmír a život je stále plný záhad a skutečných objasnění jen minimum. Vesmír a život tak zůstává pořád velkým dobrodružstvím.