Elekce: jednoduchý, praktický klíč

Elekce festival, dnes v MeetFactory. Jestli se nějaký festival mezi ostatními odlišuje, je to Elekce. Jak funguje, kolik je za ním práce a jaké si dává cíle, vyjma zábavy? Řekla nám Nikola Bratrychová z organizačního týmu. Česká elektronická scéna, znáte?

Jedním z cílů festivalu Elekce je vysvětlit, co v současné době znamená pojem česká elektronická scéna. To by mě taky zajímalo, co to znamená?

Tahle otázka padá dost často i uvnitř našeho týmu: Jak definovat českou elektronickou scénu? Stanovili jsme si jednoduchý praktický klíč: u DJů je snadné rozlišit je podle žánrů, které hrají, ale u živých hudebních projektů, producentů a kapel je zásadní, aby se umělec cítil součástí pojmu „česká elektronická scéna“ a na pódiu se během jeho koncertu objevil přinejmenším jeden počítač, syntezátor nebo drum machine. Navíc se hodí, když skutečně dělá něco, co se dá označit za elektronickou hudbu, ať je jakkoli eklektická.

Pro nás je česká elektronická scéna nepojmenované uskupení mnoha hudebníků, kteří tu tvoří často za punkových podmínek velmi kvalitní hudbu, ale málo se o tom ví, a to je škoda. Elektronická hudba není jenom party shit, ale naprosto svébytný hudební žánr a způsob, jak vyjádřit emoce a umělecké cítění.

Rešeršujete ze stovek kapel, to musíte mít pořádný přehled – kolik vás na to je?

Projektů a DJů bylo první dva roky skutečně obrovské množství, ale po třech letech rešerší docela víte, co má smysl sledovat a co ne. Navíc mnoho zajímavých projektů vzniká mezi lidmi, kteří často stojí i za jinými projekty. Hudební tipy si házíme v celém týmu, ale finální dramaturgii sestavuji každý rok já s tím, že ji konzultuji s mnoha lidmi z radia a klubů, i od nich dostávám dobré tipy.

Například projekt Selektiv Mutism má na soundcloudu jediný track – není to málo pro představu?

To sice ano, ale naživo jsou skvělí, což je dostatečný materiál pro představu. Naprostou většinu umělců, kteří hrají letos na Elekci, viděl alespoň jeden člověk z našeho festivalového týmu na jiné akci.

Objevili jste nějaké jméno, u kterého jste si řekli: ty vole, to je bomba, jaktože o tom ještě všichni neví, proč už nejsou „slavní“?

To se nám popravdě stává často. Typickou ukázkou je brněnský producent HRTL, kterého jsme si „objevili“ minulý rok a letos jsme z něj udělali headlinera celého bloku Spolupráce. Na jeho vystoupení s Tomem Holičem se moc těším. Podobně je tomu i s producentkou MGDLN a tento rok představuje podobný objev projekt z Valašského Meziříčí Fred Madison, který si u nás odbude pražskou premiéru.

Jak je koncipovaný letošní ročník? A čím se odlišujete od podobných akcí, tedy pokud tady něco podobného je? Vedle koncertů i rozhovory a workshopy?

Letošní ročník se soustředí na blok Spolupráce, což jsou dva exkluzivní koncerty, které společně připravovali námi vybraní hudebníci posledního půl roku. Brněnská dvojice HRTL a Tom Holič, na druhé straně pak producenti Aid Kid a Murder Bear Doug s hudebnicí, která si říká Ira Mimosa. Už jen tímto obsahem se odlišujeme od podobných akcí, které v Česku jsou. Navíc skrze debaty otevíráme palčivá témata české nejen elektronické, ale hudební scény vůbec. Letos se v debatách moderovaných Jonášem Zbořilem – moderátorem Radia Wave – zaměříme především na vztah VJe a hudebního interpreta (hosty budou audiovizuální duo Space Love, Aid Kid a kapela Fertilizer – všichni se pak objeví na pódiu živě) a na využívání češtiny v hudbě. Český jazyk zastoupí kapela Dalekko a Dominik Zezula (post-hudba, Děti mezi reprákama), na stranu angličtiny se přikloní Dominik Gajarský ze skupiny Palermo. Naše snaha není jen vytvořit dobrou party, ale i prostor k debatě o hudbě, která u nás vzniká. To se zatím naštěstí daří.

Kolik lidí u nás zajímá česká elektronická scéna, kolik lidí v MeetFactory bude úspěch?

Bohužel jen relativně málo lidí. Je smutné sledovat, kolik dobré hudby tu vzniká a jak ji lidi ignorují a radši si pustí něco zahraničního, protože to je „světovější“. Kdyby přišlo 600 lidí, budeme rádi. Každý rok ten počet roste, uvidíme, jak letos.