10 + 1 = Froples

Olomoucká indie scéna, víme? No distance paradise. Trojice hraje od roku 2015 a má talent upozorňovat na sebe zdařilými singly, působivý The City natočila ve studiu Tomáše Neuwertha. Kdy se dočkáme něčeho většího? To se neví, nicméně pár dalších songů skupina poslala do talentové soutěže 1band2play a začátkem května vystoupí živě v jejím finále. Kam sahají jejich kořeny, které desky a songy je formovaly? Deset a jeden song v podání Froples.

Deftones – Beware

Jasně, mohl jsem vybrat cokoliv z legendárního alba White Pony, ale tohle je v mých očích o něco lepší. Saturday Night Wrist je podceňovaná deska, kterou by si měl každej dát.

Beach Fossils – Sugar

Léto, slunce, kytary, lehnout si, přemýšlet, dát si pivko a pustit si tohle. Prázdninová melancholie jak řemen.

Peace – Follow Baby

Tahle pecka mě před pár lety přesvědčila, že o Peace ještě uslyšíme. Stalo se, deska In Love se chytla a proletěla (nejen) Británií jako tajfun. Na živo je to ještě o kus lepší, žádný mazání, jen hlasitý kytary a Harryho typickej zpěv. V našem playlistu kapelní dodávky většinou nechybí.

Gary Numan – My Name Is Ruin

Asi každej zná Garyho největší hit Cars, kterej v osmdesátkách nějakou dobu vládnul. Ještě víc mě baví živá verze od Nine Inch Nails, kde se Gary ujme mikrofonu. My Name Is Ruin je ale čerstvá věc se zvukem, kterej jsem nečekal, ale o to víc mě baví.

Tigercub – Control

Je hezký sledovat, jak se z lokální bandy stává čím dál známější kapela. V tomhle případě jsou to sympaťáci, kterým to fakt hraje, a to hlavně naživo.

Bloc Party – Flux

V kapele se takhle jednoznačně shodneme opravdu na máločem. Na Bloc Party jsme vyrostli a doteď si je moc rádi (i společně) poslechneme.

Fidlar – Cocaine

„Fuck It Dog, Life’s a Risk“ je přesně to, co jsem si na skejtu měl vždycky říct, když jsem se bál skočit nějaký schody. Tady není co dodat, je to syrová energie ve velkým množství a tak to má být.

Yumi And The Weather – All We Can

Yumi And The Weather jsem viděl před lety úplně na haluz jako můj první koncert v UK. The Blind Tiger byl hodně v pohodě klub a celý to na mě zapůsobilo tak, že si to doteď občas dám.

Temples – Colours to Life

Prej to nahráli doma v ložnici, kdo by to byl řekl? Líbí se mi jejich způsob recyklace minulosti a zároveň kreativita, se kterou tu muziku dělají. Navíc je to oblíbená kapela našeho basáka Honzy.

Primal Scream, Sky Ferreira – Where the Light Gets In

Na tento song vždycky nějak zapomenu, pak se mi náhodou objeví v přehrávači a připomene mi, že mě vlastně baví.

plus jedna: MGMT – Me And Michael

Bonusovej track by asi měl být aktuální track. MGMT vychytali trend 80’s synthů a samozřejmě se toho zhostili skvěle. Album Little Dark Age je pro mě letos zatím číslo 1.